NOVÉ BOHATSTVÍ - Země je zázrak

NOVÉ BOHATSTVÍ: Země je zázrak:
Motto: Země je zázrak. Život zůstává tajemstvím. Ve velkém dobrodružství života
na Zemi má každý druh svoji roli, i své místo. Nikdo není zbytečný, ani škodlivý.
Všichni jsou v rovnováze. 


Vzbuzují ve vás tato slova příjemně vzácné chvění? Pak zřejmě hrají na strunu vašeho původu, vaší originality, vašeho místa určení. Všichni jsme součástí celku, zvaného příroda. Nikdo není daleko, ani blízko. Všichni se nacházíme uvnitř našeho společného domova. Naše místo na Zemi nám patří stejně, jako patří všem našim živým druhům. Putujeme společně, bok po boku, hlubokým, prastarým kosmem, v němž dosud nepoznaná síla vdechla společný osud všemu živému. Tím, že jsme živí, patříme do jedné rodiny. Hovoříme společným jazykem. Jsme naladěni na stejnou vlnu. Rozumíme si, akceptujeme se a prokazujeme si vzájemný respekt. Sdílíme dar společného vědomí, jehož prostřednictvím jsme spojeni v neviditelné síti života, jako hvězdy na jasné noční obloze. Cítíme, že někde v hloubce nás samých bublá život a připomíná nám, kdo doopravdy jsme. Odkud jsme přišli a kam patříme.

Země je zázrak. Člověk je živoucí součástí tohoto zázraku. Země ho vydechla ze svého prachu, aby tvořil. Jsme zde. Teď a tady. Každý jeden sám. Vše, co máme, je přítomný moment a vědomí sebe. Teď. Teď. Teď. Máme své ruce, máme jazyk. Máme své živé tělo a tlukoucí srdce. Vše, co potřebujeme, je si vzpomenout. Sami na sebe. Na to, kým doopravdy jsme. Probudit se. Otevřít se. Najít se. Teď. Teď. Teď. Nikdy jsme nebyli blíž sami sobě, než teď. Nikdy nebudeme blíž sami sobě, než teď. Vzít své ruce a vložit je do času. Tvořit. Vědomě vyrůst. Země je naším domovem. Bezdomovectví je iluze, protože všichni máme Zemi, kde jsme doma. Nejen lidé, ale i zvířata, rostliny, voda, vzduch a vše živé, pro co zatím nemáme popis. Jsme uprostřed dokonalého celistvého bytí. Permanentně přítomného a otevřeného života, čekajícího na naše napojení. Kosmos prostě jen tak tiše vyčkává, až zapneme své rozšířené vnímání a projevíme svou skutečnou kvalitu. Tak na co ještě čekáte?



Autor ► PETR VÁCLAVEK
VIDEO A ZDROJ KLIKNUTÍM NA STRÁNKY NOVÉ BOHATSTVÍ = ZDE

- PRAVIDLA PRO LIDSKÝ ŽIVOT-

- Dostal jsi tělo. Můžeš je mít rád nebo nenávidět, ale je tvou jedinou jistotou,
 že je budeš mít až do konce života.

- Jsi zapsán na plný úvazek do neformální školy, která se nazývá
„Život na planetě Zemi“. Každá osoba a událost je tvůj vesmírný učitel.

- Neexistují chyby. Jen lekce. Růst je proces experimentování.
Prohra je součástí tohoto procesu, stejně jako úspěch.

- Každá lekce se v různých formátech opakuje, dokud ji nepochopíš,
 pak teprve můžeš postoupit dál.

- Pokud svou lekci odmítneš, vrátí se ti zpět, avšak v drsnější podobě.

- Že jsi učební látku pochopil, poznáš podle toho, že se změnilo tvé chování.
Moudrost je cvik. Trocha něčeho je lepší než spousta ničeho.

- Ostatní lidé jsou jen tvými zrcadly. Nemůžeš milovat nebo nenávidět něco na někom,
 aniž to neodráží to, co miluješ nebo nenávidíš na sobě.

- Jaký je tvůj život závisí jen na tobě. Život ti dodá plátno, malíř jsi ty.

- Vždy dostaneš co chceš. Tvé podvědomí vždycky správně určí, jakou energii,
 události a lidi budeš přitahovat.

- Není správně nebo špatně, ale existují následky. Moralizování nepomáhá.
 Souzení jen posiluje zaběhnuté vzorce, proto dělej to nejlepší, co můžeš.

- Odpovědi na otázky máš v sobě. Pouze děti potřebují vedení, pokud dospějeme, jsme vedeni svým srdcem. Víš víc, než jsi kdy viděl, slyšel nebo přečetl. Teď se jen dívej, poslouchej, důvěřuj.

- Dávej si pozor na svoje myšlenky, protože tvoje myšlenky se stanou tvými slovy.

- Dávej si pozor na svoje slova, protože tvoje slova se stanou tvými skutky.

- Dávej si pozor na svoje skutky, protože tvoje skutky se stanou tvými zvyky.

- Dávej si pozor na svoje zvyky, protože tvoje zvyky se stanou tvým charakterem.

- Dávej si pozor na svůj charakter, protože tvůj charakter se stane tvým osudem.

- Naše duše je láska, když nejste láska vaše duše nemůže ukázat kdo skutečně jste, když nejste láska/duše jste strach, obava, bolest.

- Stáváte se tím na co myslíte. Láska je vše co existuje, to ostatní je iluze. Život je jako most, přejdi ho a nestav na něm dům. Pokud druhého soudíš, nemluvíš o něm ale o sobě.

- Jak zaseješ tak sklidíš. Kdo hledá venku ten sní. Kdo hledá uvnitř ten se probouzí.

MODTLITBY ZA BOBBYHO - příběh o vině a odpuštění

Příběh natočený podle skutečné události ukazuje silně nábožensky založenou americkou rodinu, která žije v dokonalosti do té doby, než se Bobby svěří svému staršímu bratrovi, že je gay. Matka posedlá vším, co říká bible, Bobbymu život nijak neulehčí. Bobby je vyloučen z rodiny a odstěhuje se ke své sestřenici. Nezvládá neustálé obviňování od své matky a spáchá sebevraždu. Bobbyho matka si po pár měsících od jeho smrti začíná uvědomovat, že je víc rodin, které mají stejný problém, jako měla ona, a začne navštěvovat náboženské spolky konzultující tyto dramatické životní příběhy.

IGOR CHAUN ►Goscha Tv Exclusiv
 

I.N.K. - o záchraně lidské duše

Nízkorozpočtový film Ink vypráví o tajemných silách, které bojují o naše duše během snu. Jedny na nás posílají děsivé noční můry a druhé nás ochraňují. Jednou v noci je osmiletá dívenka Emma unesena a uvězněna v krajině Snu. Od této chvíle začíná boj o její nevinnou duši. Vždy vás někdo hlídá, pomyslní andělé, kteří se starají o vaši bezpečnost, ale je zde i druhá strana mince, ta temnější. Film také poukazuje na lidské charaktery a jejich lačnost po úspěchu, bohatství a následná bezohlednost, se kterou jednají vůči sobě, tak vůči svému okolí. Tato bezohlednost může vést až k samotnému zhroucení vlastního života, ale i smrtí nic nekončí, i tam můžete prožívat neskutečná muka. Můžeme mluvit o malinkém moralizování ze strany autora filmu ve smyslu: "Lidé podívejte se do sebe, přemýšlejte o smyslu svého života a hlavně o tom, co je pro vás nejdražší, protože příště už může být pozdě."

IGOR CHAUN ► Goscha Tv Exclusiv

►►►►►►ZLATÁ DUŠIČKA 24.02.2013►►►►►►

►►►►►►►►► AKTIVITA►►►►►►►►►►►

Lidé Země, situace vaše i všeho, co je, se mění. Vzestup tak, jak jste si ho představovali, neproběhl. Je mnoho důležitých událostí, které se odbývají ve vyšším vesmíru, jste však povoláni k tomu, abyste byli aktivními v oblasti ochrany své a svých světelných těl, abyste se snažili chránit nejen sebe, ale i planetu. Abyste byli aktivní ve svých životech a šířili světelné vibrace co nejdále. V tuto chvíli je mnoho nerozhodnuto a také vy jste nyní jakoby mezi dvěma světy. Stále zde zní zvony, které ohlašují změnu, přesto vy na své úrovni necítíte projevené změny. Je to proto, že tlak z temné strany je příliš veliký. Proto je od vás žádána aktivita. Je zde mnoho informací, které vám radí, jak žít vaše životy. Můžete přijímat to, co k vám přichází, můžete vědomě rozhodovat, to ano. Ale stále je mnoho sil, které vás ovlivňují. Vaše těla jsou vedena vzhůru. Vaše zatížení je však ještě vysoké. Někteří jsou již schopni dosáhnout určité hranice světla, ale mnozí stále ještě nechtějí uvěřit v sílu vesmíru. Stále vás odnáší proud pochybností ve smysl života. Mnozí máte své problémy a starosti, že již vám nezbývá síla na něco „vyššího“. Toto je krizový čas, kdy se měníte a hledáte něco nového, lepšího, co vám přinese užitek a energii uspokojení. Mnozí toto naleznete. Ale je potřeba všeho se zbavit. Mít čistý štít. Někteří se nechtějí zbavit toho, co jim přinášelo pocit jistoty. Avšak i ti budou dříve či později donuceni udělat změnu. Mějte na paměti, že to, co si uděláte, to budete mít. Jste silní, i když někdy možná cítíte opak. Je potřeba nepodceňovat se a stále hledat energii do prožívání dalších dní. Vše se mění. A bude i nadále. Jen se potřebujete se změnami sžít. A přijmout je. Přijmout sami sebe se svými chybami. Život je věčný a vy se do něho budete vracet posíleni svými zkušenostmi. Proto se nevzdávejte a když se budete cítit nejhůře, vzpomeňte si na chvilky lásky a radosti. Nepříjemné pomine a budete se cítit lépe.

Čerpáno ze zdroje: ZLATÁ DUŠIČKA
Související: NOVÁ ZEMĚ 2010

PhD. Michael Newton - Cesty duší - ČTVRTÝ PŘÍPAD - všude kolem je harmonie myšlenek.

Popiš, co vidíš kolem sebe, když se vzdaluješ od tunelu. Uveď všechny podrobnosti.

Věci jsou vrstvené. 
Jak vrstvené? 
Připomínají dort. Vysvětli to blíže. Myslím dort, který má úzký vrchol a dole je široký. To jsem ale neviděl hned, když jsem vyšel z tunelu.

Ty vrstvy vidím až teď, jsou to vrstvy světla, zdají se mi průsvitné, vroubkované.

Ano, cítím se bezpečně, uvědomuji si myšlenky, které ke mně přicházejí. Jsou to myšlenky pomoci, péče. Je to zvláštní, ale je tu přítomno pochopení toho, kdo jsem a proč tu jsem. 
Vidíš také něco? 
Ty vrstvy vidím až teď, jsou to vrstvy světla, zdají se mi průsvitné, vroubkované.

Ano, cítím se bezpečně, uvědomuji si myšlenky, které ke mně přicházejí. Jsou to myšlenky pomoci, péče. Je to zvláštní, ale je tu přítomno pochopení toho, kdo jsem a proč tu jsem. 
Vidíš také něco?
(tichým hlasem) Ne. Jen cítím — všude kolem je harmonie myšlenek. Vzpomněl jsi světelnou mlhu, kterou jsi viděl po opuštění tunelu. 
Jsi na obloze nad Zemí? 
(pauza) Ne, to asi ne. Ovšem zdá se, jako bych se vznášel nad oblaky, ale nejsou takové, jaké známe ze Země.
 Vidíš Zemi? Je pod tebou? 
Je to možné, ale neviděl jsem ji od okamžiku, kdy jsem vstoupil do tunelu. 
Vnímáš stále nějaké spojení se Zemí, třeba skrze jinou dimenzi? 
Ano, asi ano. V mé mysli je Země stále blízko, pořád se cítím s ní spojený, ale vím,
 žejsem v jiném prostoru. 
Řekneš mi ještě něco o místě, na kterém se nacházíš?
Je stále trochu tmavé, ale stejně je pomalu opouštím. Tento subjekt prochází zážitkem smrti, vstupuje do tunelu, a zatímco je tažen dále do duchovního světa, pokračuje jeho duše v klidném mentální přizpůsobování se stavu bez těla. Po počáteční nejistotě odráží její první dojem příjemný pocit očekávané pohody. To je ovšem společné všem mým klientům. Přechodem přes tunel prošly naše duše vstupní branou do duchovního světa. Teď si uvědomily, že opravdu nejsou mrtvé, že jen opustily břemeno pozemského těla, které zemřelo. S tímto vědomím přichází přijetí — jeho rychlost a klidný prožitek záleží na duši samotné. 
Má duchovní svět, který vidíš, pevnou strukturu? 
To se právě snažím vysvětlit. Nemá, i když to tak na první pohled vypadá. Je vrstvený — světelné vrstvy jsou navzájem propletené jako vlákna. Nechci, aby to znělo tak, že jsou nesymetrické, protože symetrické jsou. Jsou ale rozdílné tloušťkou a odrazem barev v jednotlivých vrstvách. Zároveň se prohýbají dopředu a dozadu. Viděl jsem to, když jsem se vzdaloval od Země. 
Proč tomu tak je? 
Nevím, já jsem to nenavrhl...Podle tvého popisu si představuji duchovní svět jako dlouhou řadu vrstev s velkou škálou jasnosti. Ano,a vrstvy jsou zakřivené. Když přes ně procházím, odklánějí se ode mne. 
Můžeš mi popsat podrobněji jednotlivé barvy? 
Já jsem ale neříkal, že ty vrstvy mají nějakou barevnou škálu. Všechny jsou vlastně jen odstíny bílé. Tam, kde se pohybuji, je bílá jasnější a zářivější než tam, kde jsem byl před chvílí. Teď je kolem mne mlžná bělost, je mnohem jasnější než na konci tunelu. Ty se tedy vznášíš přes tyto duchovní vrstvy — a co tvoje duše?

Pohybuje se nahoru, nebo dolů? 
Ani tam, ani tam. Prochází přímo skrz ně.

Vnímáš duchovní svět jako lineární—je to forma čar a úhlů? 
Pro mne je to proměnlivá nemateriální energie, která se láme do vrstev, jež se liší svou jasností. Myslím, že mne něco táhne dál k mé další cestě, zároveň mě to uklidňuje. 
Jak? 
Slyším zvuky. 
Jaké? 
Je to jako ozvěna hudby, melodické cinkání, venkovní zvonkohra, která vibruje v rytmu mého pohybu. Velmi mě to uklidňuje. Jiní popisují tyto zvuky jako přirozené vibrace po­dobné zvuku ladičky při ladění strun. 
Souhlasíš s tímto popisem? 
(souhlasné přikývnutí) Přesně tak to je. Vnímám však i vůni a chuť.
 Znamená to, že ti zůstaly fyzické smysly i po smrti? 
Ano, vzpomínky na ně. Vlny hudby jsou nádherné, zvonky, struny, takový klid... Mnozí cestovatelé po duchovním světě uvádějí, že hudební vibrace mají mimořádně uklidňující účinky. Zvukové vjemy začínají těsně po smrti. Některé subjekty uváděly, že hned, jakmile opustily své fyzické tělo, slyšely bzukot. Je prý podobný zvuku, který vnímáme v blízkosti telefonních drátů. Jeho intenzita se mění, jak se duše vzdaluje od pozemské astrální roviny. Mnozí uvádějí, že slyší podobné zvuky při celkové anestézii. Tyto jednoduché zvonivé zvuky jsou melodičtější, když zemřelý opustí tunel. Tato hudba byla vhodně nazvána vesmírnou energií, protože doslova oživuje duši.

Ukázka z knihy Cesty duší – Od konců k začátkům

Připravil Sanny pro : NOVÁ ZEMĚ 2010

ATLANTIDA OBJEVENA!

Vědci potvrdili, že na dně Atlantského oceánu v oblasti Bermudského trojúhelníku u pobřeží Kuby leží gigantické město s pyramidami a sfingami. Potopené město podle kanadských výzkumníků vykazuje znaky vyspělé civilizace a objevili je Paul Weinzweig a jeho žena Pauline Zalitzky za použití speciálního podmořského robota u východního pobřeží Kuby. Robot objevil pod mořskou hladinou několik sfing, nejméně čtyři obrovské pyramidy, celé dlouhé ulice a stavby s vyrytými nápisy, což svědčí o tom, že místo kdysi obývala vyspělá civilizace. "O záběry, které pořídila naše ponorka, projevili velký zájem antropologové z univerzity ve Veracruz, a když je viděli, byli velmi překvapení," uvedla Pauline Zalitzky. Objevili na nich totiž paralely s nalezišti olmécké civilizace, přičemž Olmékové se podle legend vyvinuli právě z lidí, kteří přežili zánik Atlantidy. Objev je na pobřeží poloostrova Guanahacabibes, Pinar Del Rio - Cuba, v hloubce mezi 600 a 750 m. Pauline Zalitzky je námořní inženýrka ruské národnosti a její manžel Paul Weinzweig je majitelem kanadské komunikační společnosti Advanced Digital. Pracují pro kubánskou vládu. A objevili tento komplex podvodních ruin, město, rozkládající se na ploše cca 2 km². První obrázky získané sonarem, nainstalovaným na palubě výzkumného plavidla Ulises, se objevily už v roce 2000. V červenci 2001 byly zveřejněny fotografie pořízené z videozáznamu řízeného robota a první zprávy o zjištěních. Deset let měli objevitelé problém najít financování technologie, která by se dokázala dostat dostatečně blízko objevu. - Že se jedná o jedinečný objev, potvrdila až nyní robotická ponorka, vybavená kamerami a výkonným osvětlením. Byla potvrzena antropologická povaha struktur: ve skutečnosti jsou to ruiny města, které leží v hlubině. Ruiny obsahují alespoň čtyři pyramidy a další struktury, jako nádherné sfing a nápisy v neznámém písmu, vyryté do kamenných bloků, které váží stovky tun. Jasnovidec Edgar Cayce ve svých vizích dostal informace, že v dobách rozpadu Atlantidy původní obyvatelé vytesali 32 kamenných desek s detailními informacemi o lidské historii. Byly vyslány tři skupiny do celého Světa desky ukrýt pro další generace. Cayce předpověděl, že budou nalezeny první stopy Atlantidy v roce 1968, což se stalo - 2 km dlouhá kamenná "cesta" pod mořem, dříve zeď, bránící přicházejícímu moři. Podle Cayceho byli původní obyvatelé Země velmi rozvinuté čisté „božské" bytosti s plným vědomím a rovnováhou ducha a těla. Měli vyspělou technologií, komunikovali s bytostmi na jiných planetách a měli vysokou úroveň chápání smyslu a účelu života. Mohli žít spokojeně tisíce let, dokázali se sami automaticky léčit, oni však začali dobývat části dalších území za pomoci nádherných a čistých krystalů s neuvěřitelnou Sluneční silou, kterou ale zneužili proti sobě jako zbraně. Ztratili tak své vědomí, začali být egocentričtí, sobečtí, jedna armáda šla proti druhé a své umění, dovednosti a sílu obrátili proti sobě samým. Krystaly, které byly používány jako zdroje energie získávané ze Slunce, se potopily v oblasti Bermudského trojúhelníku, ty jsou nyní odpovědné za problémy související s mizením lodí a letadel v dané oblasti -- a za průniky do jiných dimenzí. Cílem je, aby lidstvo opět nalezlo sebe sama, provedlo zde na Zemi pozitivní změny ku prospěchu celku a pokračovalo po opuštění svého fyzického těla ve vývoji dále.

 PODLE CAYCEHO DUŠE NIKDY NEUMÍRÁ.

Publikováno: 25. 10. 2012

Autor: IGOR CHAUN ►Gossscha1

SOUVISEJÍCÍ: NOVÁ ZEMĚ 2010

❤ OSVOBODME SVOU MYSL ❤

“Veškerá lidská mysl je svobodná a divoká a potřebuje divokou zemi, která je jejím vnějším zrcadlem. Společnosti, které tuto mysl vězní, ji odvádějí z divoké země, znevolňují ji termíny, ohradami a rutinou a zatěžují ji malicherným papírováním v šedivém unifikovaném světě, riskují, že stvoří slabomyslnost a zoufalství. Lidská mysl se vyvinula v divočině a stále ji potřebuje.”

►Jay Griffiths

Osvoboďme svou mysl! Svobodná a nespoutaná mysl je velice důležitá pro naši kreativitu. Abychom ji osvobodili, musíme ji poskytnout oddech od stereotypu každodenního myšlení. Musíme ji nechat divoce tancovat v oblastech představivosti, poesie a neznáma…

Čerpáno ►NOVOU CESTOU

❤ ZASTAV SE NA CHVÍLI A ČTI ! ❤

Když jsem včera vystupoval z vlaku, přede mnou šla pomalým tempem stará žena. Pospíchal jsem a nevěděl, jak ji předběhnout. Nepříčetně mě vytáčela. Vtom jsem se zarazil a říkám si, kam vlastně pospíchám? Ozvaly se ve mně výčitky svědomí, že jsem se v duchu zlobil na ženu, která měla dost času a navíc za svoji pomalost nemohla. Celý život pracovala a možná si i hodně vytrpěla. A možná i všechno trpělivě nesla. A já jsem takový netrpělivý a malicherný. A to všechno jen proto, abych byl o 10 minut dřív doma. Ty minuty i tak promrhám na internetu nebo u televize. Alibisticky to shodím na dobu, ve které žijeme. Všichni jsme hrozně uspěchaní. A večer zjistíme, že jsme toho zase moc nestihli. Frustrovaní zalehneme a usneme spánkem spravedlivých. Přes SMS si vyznáváme lásku, komunikujeme přes chat a do očí si nemáme co říct. Trápí nás účty, kariéra.

Ve schránkách se nám hromadí maily, protože nemáme čas odepsat. Na polici se nám hromadí knihy, neboť nemáme čas číst, nevíme, jak voní příroda, protože nemáme čas k ní přivonět! Do kdy to ale vydržíme? Čím víc toho chceme stihnout, tím méně toho stihneme. Věnujeme velmi času věcem, které si to nezaslouží. Neumíme se zastavit a uvědomit si hodnotu věcí. Nafotíme spoustu fotografií, ale už si je ani neprohlídneme. Vypálíme je na CD a tím to končí. Počítače máme plné hudby, na kterou nemáme čas, máme množství televizních kanálů, které ani nestačíme všechny sledovat. Místo zábavy stres! Stále kontrolujeme mobil, jestli nám někdo nevolal, přestáváme si vážit krásných věcí, kvůli kterým se vyplatí žít.

Můj děda má 87 roků. V životě nebyl v zahraničí, nemá mobil, poslouchá jednu stanici na svém starém rádiu. A přitom si myslí, jaký krásný život prožil. S úsměvem vzpomíná, těší se z pěkného dne, z vůně dřeva, ze svých vnoučat. Žil těžký život, ale váží si ho! To my dnes neznáme. A tak máme infarkty, rakovinu, deprese. A možná by stačilo jen zpomalit! Tvrzení, že se to nedá, neobstojí. Zamysleme se, kolik času věnujeme nepodstatným věcem. Zkusme vypnout mobily a počítače a porozprávět si.

Snad jsem si uvědomil svůj rychlý život včas, abych zpomalil. Kamarád má chalupu v malé osadě obklopené horami, není tam signál, žádná televize, obchod otevřený jen v úterý a ve čtvrtek a jedna hospoda 5x5m. Asi tam zaběhnu, abych zpomalil a nezlobil se na staré lidi, kteří si váží zbytku života a zbytečně nespěchají za smrtí, tak jako mnozí z nás!

*Pěkný den…a zpomalte, žijete jen jednou…a velmi krátce! *

Čerpáno ze zdroje: KAPKA ROSY