Každý z nás je nevědomky a do určité míry filozofem, protože každý udržuje svůj určitý pohled na život. Avšak málokdo si uvědomuje, že lidé dneška nejsou celistvými bytostmi. Ti, kteří to vědí, mohou prostřednictvím filozofie celistvosti dosáhnout. Život je mystérium, které nás nutí k otázkám, a ty nás později dovedou k odhalení. Z pozice ega si uvědomujeme, že žijeme, ale ke skutečnému životu nás vede filozofie.
V každém člověku existuje duše, která je zakořeněná v nejvyšší skutečnosti. Vyšším účelem života je její plné uvědomění a spojení s ní. Nezkušený hledající není schopen rozlišit mezi správnou a mylnou naukou, mezi vhodným a nevhodným učitelem, mezi správnou a nesprávnou meditací. Filozofický výcvik mu pomůže takovéto rozlišení učinit. Způsob, jakým život vedeme, přímo odpovídá tomu, jak život chápeme.
Filozofie je láska k moudrosti. Vede nás k hledání toho co je Bezčasé, Univerzální, Pravdivé, Skutečné a to co trvale poskytuje Mír. Tím může být jedině Absolutno oproštěné od veškeré relativity. Pravá moudrost je plodem transcendentálního insightu, je vznešeně nadčasová a nezměnitelná. Osvojení si duchovní moudrosti nám nemůže zcela zabránit dopouštět se světských chyb, ale rozvíjí potřebné vlastnosti, které těmto chybám zabraňují. Pro filozofa je přirozený nejen správný intelektuální postoj, ale i vznešená citová zkušenost, která u něj přetrvává po každý den jeho života.
Můžeme rozlišit tři odlišné pohledy na svět. První je materialistický a je založen výhradně na zkušenosti pěti smyslů. Druhý je ve svém základě náboženský, závislý na víře, a na vyšším stupni je mystický, závislý na intuici a transcendentální zkušenosti. Třetí je ve svém základě vědecký, závislý na konkrétním rozumu a ve svém vyšším stavu metafyzický, závislý na abstraktním rozumu. Existuje ještě čtvrtý pohled, který prohlašuje, že ani jeden z ostatních pohledů nemůže stát osamostatněn a že pokud lpíme pouze na některém z nich, tak omezujeme pravdu. Tento pohled je filozofický a prohlašuje, že je možné dosáhnout pravdy spojením všech ostatních pohledů, které samy o sobě přinášejí pouze částečné pravdy.
Filozofie má dostatek informací a je ochotna splnit celkový cíl, kterým je úplné pročistění a celková přeměna člověka. Toto je cílem určeným světovou myslí a on je jí absolutně podřízen. Mezi hlavní metody filozofie patří metafyzická úvaha, moudrá činnost a také mystický insight. Jedním z hlavních rysů filozofie je logická myšlenka zaměřená na nejvyšší úroveň a řízená do nitra na sebe samu. Žádná jiná nauka nezkoumá život tak široce a tak pronikavě.
Jestliže byl na západě po mnoho věků hlas mystérií umlčován, v dnešní době jsou tyto nauky dostupné každému, kdo je dokáže pochopit. Náboženství směřuje k mysticismu a ten směřuje k filozofii, která spojuje všechny fragmenty světových nauk, aby z nich vytvořila syntézu pravdy. Filozofické studium přijímá vznešené, moudré a inspirované ideje ze všech náboženství a z každé doby. Tak pěstuje toleranci, zvětšuje poznání a podporuje dobrou vůli. Jestliže je náboženství prvním krokem člověka směrem k nekonečnému Bytí, pak je filozofie plným odevzdáním se tomuto Bytí.
Filozofie není žádný nový kult, který hledá následovníky, ani žádná nová církev. Nesoutěží s žádnou naukou, náboženstvím nebo systémem, neboť stojí osamocena jedinečná a neosobní. Je to nauka velmi stará a velmi moudrá, neboť je moudrostí samotného života. Je ve svém přístupu k pravdě univerzální, bez předsudků, bez výhrad a bez označení. Usiluje o poznání toho, o čem ostatní jen spekulují. Snaží se najít vědecké zdůvodnění přijetím faktů pro všechny aspekty hledání, protože filozofie dneška je založena na základech vědeckých faktů.
Její podstatnou částí je provádění filozofické praxe, která spočívá v užívání jejích principů a její moudrosti v každodenním životě, ale také v realizaci božské přítomnosti hluboko v srdci. Tato filozofie je svobodnou naukou, na kterou se nevztahuje žádné omezení kultu nebo víry. Filozofie harmonicky spojuje hodnotu náboženství pro lidský život, transcendentní charakter cíle mysticismu, respektuje metafyziku, přijímá nutnost neosobní praktické služby a vše zároveń překračuje. Důležitá je vnitřní odpoutanost od tužeb a zájmů, záležitostí a činností vnějšího světa.
Když přijmeme zdravé principy a správné teorie, získáme záruku, že budeme i každou činnost provádět správně. Šíře filozofického přístupu je naprosto uspokojivá, neboť si zároveň váží rozumu, oceňuje krásu, pěstuje intuici, respektuje mystickou zkušenost, pěstuje úctu, učí pravé modlitbě a zároveń podporuje činnost i morálku. Takto zajišťuje, aby byl duchovní život plně rozvinutý. Klid je pěstován až do absolutní sebevyrovnanosti a vyváženost až do naprostého spojení protikladů.
Zaujatý kritik nespatřuje ve filozofii nic víc než hromadu slov, ale upřímný hledající s mnohaletými zkušenostmi v ní nachází něco životodárného a osvěžujícího duši. Pokud jejím prostřednictvím učiníme náš vnitřní život hodnotným, krásným, moudrým a čestným, výsledkem bude, že se to projeví i na našem vnějším životě. Ona nás učí usilovat o to, co je v nás nejlepší, a pozvedá nás z instinktivní úrovně zvířat na božskou úroveń osvícené mysli. Čím více budeme chápat život, tím více budeme v životě spokojeni.
Praktická filozofie nás učí žít tak, abychom splnili nejvyšší účel života. Učí způsobu myšlení i jednání. Filozofický život není ochromený asketismem ani zcela oddán pošetilostem doby. Podněcuje člověka k poznání jeho vztahu k božskému, přináší úlevu jeho srdci a mír jeho mysli. Zušlechťuje lidský charakter a činí lidskou osobnost důstojnou. Filozofický život usiluje o pročistění do té míry, aby z nás mohlo vyzařovat jen to dobré, pravdivé a krásné. Je to vyzrálé hledání vybavené znalostí, rozvahou a rovnováhou. Pokud budeme život více chápat, budeme mít o něj větší zájem.
Poukazuje na vrcholnou hodnotu Pravdy. Život podle jejích etických principů zvětšuje štěstí a přivolává odměny. Je vyvrcholením vyšší kultury člověka a poslední etapou jeho etického vzestupu. V ní se mísí vznešená intelektuální majestátnost s citlivou mystickou meditací, protože skutečný filozof se musí stát i mystikem. Uvádí do rovnováhy život duchovní s životem světským, a takto přestává být duchovnost záležitostí pouze klášterní. Shrnuje veškeré dostupné lidské vědění a naznačuje jak nejlépe vytvářet svůj osobní a praktický život.
Filozofie je postavena na základě intuitivního vnímání a mystického insightu. Poskytuje nejpravdivější a nejúplnější pohled na život. Obsahuje starou neměnnou pravdu, která nepodléhá času. Je určena pro ty, kteří jsou ochotni neúnavně usilovat o proniknutí do středu mystéria života. Filozofická disciplína usiluje o vyvolání pochybností, osvobození mysli od mylných představ, pověr a názorů, což vede k tomu, že se nakonec projeví pravda sama o sobě.
Filozofické ideje jsou pouze ty, které jsou pravdivé, užitečné, v souladu se světovou ideou a musí být použitelné v praxi. Ten, kdo dokonale přijme tyto ideje, zjistí, že je jeho mysl osvobozena a jeho city povzneseny. Jakmile dostatečně očistíme svůj charakter, ovládneme své smysly, vyvineme svůj rozum a rozvineme intuici, budeme dostatečně připraveni setkat se s čímkoli čím budeme procházet a schopni vyrovnat se s tím. Pak se již nemusíme obávat budoucnosti. Ten kdo si nauku filozofie přivlastní, získá světlo pro zbytek svého života.
Je to určitý postoj mysli, nauka inspirovaná božstvím, založená na pravdě a praktikovaná v životě. Je do jisté míry realistická, protože mísí duchovní s materiálním. Týká se celého našeho života, styku s jinými lidmi, morálních zásad při jednání s nimi a zaujímá také postoj k sobě samému. V hluboké kontemplaci je potvrzeno to, k čemu jsme dospěli logickým uvažováním a dokonce je to i překročeno. Filozofické pojmy jsou velice tvořivé a dynamicky podnětné, protože nejsou produktem pouze mechanické logiky, ale inspirací živé duše.
Filozofie se nespokojí pouze s intelektuálním pojetím pravdy, ale usiluje o přímé zření Pravdy. Její síla je v celistvém pohledu na život a na člověka v něm, když vidí jeho zářivou podstatu stejně jako jeho pomíjivou formu. Tato dokonalá syntéza mysticismu, metafyziky, vědy, náboženství, etiky a činnosti nám přináší vyšší a rozšířenější cíl než dřívější jógy. Nabízí koncepci duchovnosti, kterou je možné realizovat v běžném životě aniž bychom se museli stát členy určitého kultu nebo museli žít v ústraní některého ášramu.
Přestože je určena především pro ty, kteří jsou již poněkud pokročilí, obsahuje také mnoho bodů, které jsou dostatečně prosté, aby je pochopil každý. Žákem filozofie se může stát každý hledající, za předpokladu, že je dostatečně upřímný a způsobilý. Tyto pravdy, které byly dříve udržovány v tajnosti a byly určeny pro privilegovanou elitu, musí být nyní dány nejširší veřejnosti, protože současné postavení lidstva je velice zoufalé, a také proto, že v současné době je pro tuto filozofii připraveno více lidí, než tomu bylo kdykoli předtím.
Filozofie usiluje o nejvyšší vysvětlení tohoto vesmíru a smyslu života. Ona je cestou k vnitřní svobodě, která přichází s pravdou.V ní můžeme najít podporu, která je trvalá, protože její základní principy se nikdy nemění. Ona se postará o naše náboženství, mystické, metafyzické a etické požadavky, a pokud budeme věrně sledovat její učení, žádný jiný systém nás nebude nikdy přitahovat. Jejím studiem můžeme dospět k pravdivému, poctivému a spravedlivému názoru na svět. Všechna naše rozhodnutí budou ovlivněna tím, co jsme se z filozofie naučili, nebo budou učiněna v souladu s pročistěným charakterem. Vše v životě bude uvedeno v rovnováhu a souměrnost, protože vyváženost a klid jsou spojeny s hledáním Pravdy a skutečnosti.
* * *
Paul Brunton ► „Esoterní význam pěticípé hvězdy je „filozofický člověk“, To znamená ten, kdo prošel celou pětinásobnou cestou a přivedl její výsledky do správné rovnováhy. Tato cesta sestává z náboženského uctívání, mystické meditace, rozumového uvažování, morální převýchovy a altruistické služby. Esoterní význam kruhu, je-li umístěn v samém středu hvězdy, je atom božského Nadjá v lidském srdci."
* * *
Volně zpracováno podle knihy: Zápisky Paula Bruntona ► Svazek 13. RELATIVITA * FILOZOFIE * MYSL
Žádné komentáře:
Okomentovat