Vztah dvojplamenů

O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení. 
Zdá se, že zájem o toto téma roste tím víc, čím víc se projevuje v realitě. Muži a ženy 
z celého světa se ocitají v situacích, kdy potkají své dvojče a nic už pak není jako dřív. 

Ale co je to vlastně dvojplamen?

Říká se, že dvojplameny, někdy také párové duše, jsou doslova druhou polovinou naší duše. Každé z dvojčat je ‚hotová – kompletní‘ duše sama za sebe; a to natolik, nakolik jsme jen schopni popsat část celku jako ‚kompletní‘. Ale jsou-li pospolu, dohromady oba tvoří ještě něco víc.

Někteří věří, že každý máme jen jeden dvojplamen, od kterého jsme se dobrovolně oddělili a vydali se na vlastní cestu, inkarnovali se mnoho životů, posbírali celé spektrum lidských zkušeností a stále se přibližujeme k tomu, abychom vyzařovali více lásky, zatímco 

si začínáme vzpomínat, kdo ve skutečnosti jsme.

Říká se, že přijde čas, kdy síly stvoření vedené impulsem Života vyjádřit větší krásu a pravdu způsobí, aby se dvojplameny znovu spojily. Takové spojení je příslibem něčeho úžasného, co se vynoří díky síle a vášni, které reprezentují potenciál vztahu dvojplamenů. Toto znovuspojení jediné Duše na lidské úrovni zahrnuje uvědomění, rovnováhu a integraci našich mužských a ženských součástí a vzestup jednotlivých vědomí i sdíleného vědomí jako celku. Také se říká, že dvojčata se spojují ve své poslední inkarnaci na planetě, takže mohou vzestoupit spolu.

Některé znaky sjednocení jsou u mnohých stejné: první setkání je naprosto neočekávané a nepředvídané a v mnoha případech nechtěné. Obě dvojčata bývají už v pevném vztahu, mnozí mají rodinu a zařízený život. Oba dvojplameny se vyvíjejí do chvíle, kdy jsou relativně šťastni sami se sebou a kdy si jsou jisti svým posláním. Obyčejně k takovému sjednocení dochází mezi dvěma relativně vyspělými dušemi. Nicméně když se setkají a poznají se, začíná proces, který je velkou výzvou a faktorem, který naruší jejich dosavadní život naprosto nepředstavitelně.

Podle tradice, když k tomu došlo u domorodých kultur, měli lidé pro tento fenomén velké pochopení. Kmen, vesnice nebo komunita podporovaly obě rodiny tak, aby směřovaly k naplnění potenciálu – protože se věřilo, že je to něco, co v konečném výsledku pozitivně ovlivní každého. 

V dnešní společnosti však bohužel nemáme tolik uvědomění a soucitu a proces sbližování dvojplamenů je nahlížen jak v zásadě špatný a destruktivní.

Ale musíme si uvědomit, že hlavní podstatou tohoto vztahu je objevovat a vyjadřovat lásku způsobem, který bude inspirovat a vést ostatní k tomu, aby dělali totéž. Je to zkušenost, která

 zve dvojplameny a nabízí jim nevšední příležitost nalézt a vyjadřovat Lásku, která nezná mezí 

a hranic; Lásku, která dokáže každého, kdo cítí tu energii, vést k hlubšímu procítění lásky k sobě samému a k touze sloužit všemu Životu. Z toho vyplývá, že sdílejí osud, který je mnohem větší, 

než si dvojplameny sami dokážou vůbec představit.

Nejobtížnější částí procesu může být touha převést vztah do přednastavených struktur. V mnoha případech to totiž není možné. Jedno nebo obě dvojčata mohou cítit, že je to na ně moc, vzdají to a vrátí se ke svému předchozímu životu. Jindy zase oba dvojplameny odvážně bojují a s velkou vírou a představivostí budují život, který ctí pravdu toho, kým opravdu jsou jak pro svého partnera, tak i pro své závazky vůči rodině a komunitě. Nakonec, tento vztah je zrozen z Lásky 

a Láska ho pozvedá. A stejně jako všechno ostatní v lidském životě, stupeň obtížnosti a zakoušená a vyjádřená bolest je dokonalým odrazem našeho odporu (individuálního i kolektivního)

 k tomu, co JE, nebo co by mělo být.

Až donedávna se věřilo, že setkání dvojplamenných párů, je na planetě velmi vzácným jevem. Nicméně se ukazuje, že přibývá lidí, kteří to prožívají, pravděpodobně je to nevyhnutelná součást stoupajícího duchovního uvědomění a pozvedání všeobecného vědomí v tomto důležitém čase planetární evoluce. Lidé jsou stále blíže této možnosti a na duševní úrovni se připravují tuto příležitost uskutečnit.

Je potřeba pochopit, že nehledě na to, jak se vztah jeví ostatním, je to především takový vztah, který zahrnuje duchovní službu ve jménu Velkého Odhalení (pravdy). To je hlavní důvod, proč se dvojplameny navzájem hledají a sjednocují, protože vztah vytváří ohromnou sílu tvořivé energie, která je použita nejen na jejich vlastní vývoj ale pro dobro všech. Vesmír podporuje tento duchovní potenciál a uskutečňuje skrz tyto vztahy. Je to rychlá a účinná pomoc při pozvedání vědomí planety.

Na lidské úrovni, kde hrají svou roli strach, zmatení a odpor, je někdy obtížné rozpoznat, zda jste potkali své dvojče, nebo jestli intenzita přitažlivosti kterou prožíváte je nějakou karmickou zápletkou. Neexistuje žádný test, jak jedno od druhého rozlišit, je to jen v hloubce pocitů a přitažlivosti na duševní a duchovní úrovni. Nelze to nijak smysluplně popsat jiným lidem, zůstává to posvátným tajemstvím, které existuje jen mezi dvojplameny samotnými.

I v případě, kdy jste si naprosto jistí, že jste potkali svůj dvojplamen, není absolutně žádná záruka, že budete oba schopni čelit intenzitě vztahu a ve zdraví ho přežít. Tato intenzita se projevuje především na úrovni duše, ale zasáhne a ovlivní všechny aspekty vaší bytosti. V takových případech se setkání s dvojčetem stává jakýmsi spouštěčem a zrychlením vědomého duchovního vývoje buď pro jedno, nebo obě dvojčata, což je může přivést k sobě blíže, aby byla schopna žít spolu i z praktického hlediska. V zásadě, schopnost být spolu a prožít ucelený plný život pospolu včetně láskyplného pozvednutí obou zúčastněných rodin závisí na síle, uvědomění na úrovni duše a především na oddanosti a službě Lásce.

Jeden základní element vztahu dvojplamenů je, že vaše dvojče vás zná lépe, než kdokoli jiný ve vesmíru, i přesto, že jste spolu byli jen velmi málo, nebo vůbec v tomto životě. Tato „znalost“ přesahuje zkušenosti, osobnost i naučené zvyky a působí jako impuls ke změně, která je rychlá a divoká. Všechno, co potřebuje uzdravit, se uzdraví, všechno, co je potřeba nechat jít, odchází. Pokud ne, dvojplameny to vědí a rychle pracují na co nejrychlejším řešení.

Protože mnoho dvojplamenů pochází z různých zemí, kultur a prostředí, mnohdy nemají ani společný jazyk. Přesto je mezi nimi hluboká podobnost nebo souznění, naprosto nepochybné ve svém výrazu a vyznění. Každé dvojče má své vlastní spojení s Duchem, ale společně se zdá jejich komunikace vylepšená a sladěná. Dvojplameny rychle vytvoří a začnou využívat telepatické spojení, které je velmi hluboké a často působí komicky. Když se na své dvojče podíváte, když ho držíte, políbíte, jste s ním, máte intenzivní pocit, že jste přišli DOMŮ. 

Čas strávený spolu je jako pobývání v oáze uprostřed pouště, nebo jako když spatříte 

Slunce po roce v temnotě. Všechny vztahy až do chvíle setkání s dvojplamenem slouží

 pro obě dvojčata jako příprava na to, co přijde.

Láska dvojplamenů se neprojevuje automaticky jako romantická láska, ačkoliv nastanou romantické chvíle. Není to ani výhradně silná sexuální přitažlivost, ačkoliv je toho často základní součástí. V zásadě, když potkáte svůj dvojplamen, začnete zažívat obrovský vnitřní otřes,

 duchovní revoluci, která předchází hlubšímu porozumění sobě samému a významu 

Božské Jednoty. 

Je to příležitost zažít a vyjadřovat bezpodmínečnou Lásku. 

To jsou ty největší dary, které vztah nabízí.

Na lidské úrovni je vztah dvojplamenů jakási kovářská výheň pro aktivitu srdce a pokračuje přes duchovní, emoční, mentální a fyzické zkoušky. Obě strany si vzájemně nabízejí šanci zbavit se starých vzorců a programů, které omezují lásku a posouvají se směrem k lásce mnohem hlubší 

a to ve všech částech svého života. Může dojít jen k minimální nebo žádné manipulaci, protože ten druhý to velmi silně cítí a okamžitě zastavuje. Vaše dvojče vás zve, abyste pohlédli do křišťálově čistého zrcadla krásy a pravdy, abyste se viděli tací, jací skutečně jste a ve stejném okamžiku tuto vizi pro vás upevňují, bez podmínek, bez pochybností a bez zaváhání.

Tento vztah bude jen vzácně „snadný“ a bude vás neustále překvapovat a mást, vyvolávat strach a pochybnosti a bude se šířit jako virus (což není automaticky špatná věc…) a bude napadat a ovlivňovat všechny ostatní, kteří krouží po oběžných drahách této „dvouhvězdy“. Bude to pro každého a na všech úrovních jedna velká výzva. Bude to popostrkovat každé z dvojčat, aby integrovali mužskou i ženskou součást sebe sama a posunuli se do větší sebelásky, což je schůdek k opravdové bezpodmínečné Lásce. Tento vztah v sobě skrývá potenciál zažít lásku, která překonává prostor i čas. Není vskutku jiná volba. Je to nádherná pravda. 

Je to kombinace Krásy a Pravdy, vyjádřená Láskou.

Nakonec je třeba pár slov jemného upozornění. Tím, jak se více lidí dozvídá o konceptu dvojplamenů, je tu i pochopitelný růst jejich touhy zažít takové spojení. To se může velmi rychle změnit v posedlost, která vytvoří velkou nerovnováhu v našem životě a v životě našich přátel a rodiny. Začínáme se na každého, koho potkáme dívat a posuzovat ho, vyhodnocovat setkání podle této naší snové vize, což ve výsledku nejen že může omezit naše učení se novým věcem, kvůli kterému tyto vztahy podstupujeme, ale také tím od sebe můžeme odstrčit právě tu zkušenost, 

po které pátráme.

Musíme se poddat takovému smýšlení, důvěřovat „Plánu“ a pociťovat vděčnost za každý sebemenší a přesto důležitý dar toho, že jsme naživu v tomto velmi bohatém čase. I když cítíme a jsme přesvědčeni, že jsme potkali svůj dvojplamen, co na tom ve skutečnosti záleží? Jinak řečeno, co se tím pro nás změní z lidského hlediska? Vztah bez ohledu na svůj „titul“ nebo nálepku bude stejně tak poskytovat příležitost růst a vyvíjet se, objevovat a vyjadřovat více lásky. 

Pamatujte, že je to všechno jen o tom, jak zažít a vytvořit více Lásky.

Stojí za to zmínit, že i v nejbohatších zahradách, ne všechny květiny se otvírají a kvetou ve stejné době. Kdyby ano, nemohlo by dojít k žádnému vývoji, k žádným změnám a příležitostem vnímat krásu v každém okamžiku; a přitom se snažit o něco navíc. Podobně je tomu i u dvojplamenů, ne každý má potkat své dvojče v tomto životě, nebylo by to ani užitečné, když pomyslíme na vývoj vědomí planety.

Na závěr dodejme, že vztah dvojplamenů je možné brát jako most k většímu pochopení a integraci Lásky. Vede to obě dvojčata a všechny, kdo jdou v jejich světle k vyššímu stavu bytí a vědomí. Dává jim to příležitost sloužit něčemu mnohem většímu, než bylo jejich předchozí vnímání, jsou obdarováni a požehnáni úkolem, který ovlivní všechen život na planetární úrovni i mnohem dál. Víc než na jednotlivcích uvnitř dvojice záleží na kombinaci jejich silných stránek a schopnosti milovat, které otevírají dveře k objevení lásky pro všechny.

Buďte otevření. Vyhledávejte příležitosti jak cítit a projevovat větší sebelásku.

 Připravujte se, aniž byste sami sebe spoutali. Bez ohledu na to, zda potkáte s

vé dvojče nebo ne, budete se posouvat směrem k větší lásce a kráse v životě.

En Joy

Děkuji

► Přeložila: Eidheann

►  http://www.beautyandtruth.org/twin-flame-relationship.html

► ČERPÁNO

Jak změnit svoji karmu

Typy vzájemného energetického působení lidí

Mezi lidmi existují i různé typy vzájemného energetického

působení, jejichž názvy jsou relativní:

1. rovnocenná výměna

2. přitahování energie na sebe

3. schopnost být energetickým zdrojem

4. neutrální pozice

Pokusme se nyní popsat jednotlivé typy podrobněji

Rovnocenná výměna

Rovnocenná výměna existuje obvykle mezi blízkými lidmi s dobrými vzájemnými vztahy a pochopením. Taková výměna probíhá v těch případech, kdy je zachován vzájemný hermetický princip Shody lidí. Pokud se jedná o lidi v zaměstnání, pak jsou skvělými partnery, nepotřebují mnoho slov, aby si navzájem vysvětlili podstatu věci. Nehádají se kvůli tomu, kdo je první, nebo kvůli výši odměny, neboť si navzájem vyměňují ty impulzy, které partneři potřebují, a proto jsou schopni domluvit se na jakémkoliv problému. Rovnocennou výměnu lze jednoduše vypěstovat a stabilizovat. Dva lidé se navzájem neunaví, nepřekážejí si, v jednom okamžiku začínají a končí práci, aniž by se vzájemně domlouvali. Manželské páry s rovnocennou výměnou energie jsou obvykle příkladem ideální pohody a štěstí. I v současné době, i když zřídka, existují harmonické rodiny, kde kraluje laskavost a hluboké vzájemné pochopení partnerů. Samozřejmě že i takové rodiny prožívají nejrůznější peripetie, ale i v různých nepříjemných situacích si uchovávají rovnováhu. Někdy dochází k tomu, že okolí si nepovšimne rovnocenné výměny energie mezi partnery, a tehdy mohou vzniknout i jiné dojmy. Zdá, že jeden partner vede druhého na provázku, ale takový dojem může být mnohdy klamný. Tyto rodiny fungují jako uzavřený systém, mají vynikajícím způsobem seřízeny vnitřní mechanizmy a žijí nezávisle na vnějších okolnostech.

Partneři se přitom mohou donekonečna hádat a prakticky si sebe nemusí ani navzájem všimnout. (To se ovšem pouze tak jeví.) Ale pokud musí řešit velmi důležitou otázku, mají dostatek respektu, aby pochopili souhlas nebo nesouhlas svého protějšku. Partneři s rovnocennou výměnou energie nikdy nepřijímají rozhodnutí, aniž by se poradili se svojí „polovinou“, i když tuto „radu“ ostatní nepochopí nebo si jí ani nepovšimnou. Na jaře přivážejí k domům chlévský hnůj ze sovchozů. Vozidlo přijíždí do vesnice. Šofér nabízí zboží. Jeden muž a žena chvíli přemýšleli, mlčky se podívali a vše zhodnotili. Žena začala lomit rukama a nahlas hodnotit lidi, kteří zneužívají obyvatele vesnic. Šofér se nazlobil a chtěl odjet. Muž však řekl: 
„Slož to tady.“ Šofér se velmi podivil, jak se manželé domluvili. 

Neudělal snad muž doma nějaký skandál? 

Za několik minut již spokojeně rozhazovali hnůj na bramborovém poli

a žena si velmi dlouho pochvalovala, jaký dobrý hnůj koupili. Manželské páry s rovnocennou výměnou energie jsou páry, které žijí velmi dlouho. Jejich energetická celistvost představuje rezervu úspěchu a spokojenosti. Rovnocennou výměnu energie mezi přáteli a sousedy charakterizuje absolutní nezávislost, vzájemná pomoc a podpora.

Energetičtí upíři

Už jednou jsme hovořili o „upírech“, kteří vám neustále budou vyprávět o svém neštěstí 

a problémech. Tito lidé napoprvé vyvolávají soucit, následně se objeví prázdné podráždění,

které přechází do beznadějného a zoufalého stavu, jenž je možné vyjádřit jedním slovem: „Utíkat!“ Nejlépe hodně daleko, mimo zónu dohledu.

V přátelských, sousedských a služebních vzájemných vztazích je přece jen možné se 

„upírům“ nějak přizpůsobit tím, že se pokusíme je „nekrmit“ a neztrácet energii, ovšem

v manželství je vzájemné soužití pro „dárce krve“ prakticky neproveditelné. „Upír“ se však může projevovat i tak, že na sebe přitahuje energii pouze jednoho konkrétního člověka, zatímco s jinými lidmi udržuje rovnocennou výměnu. Partner – „dárce krve“, který neustále krmí svou polovičku – „upíra“, se může postupně také stávat „upírem“, a to ve vztahu k ostatním lidem: kolegům, přátelům nebo ve vztahu k vlastním dětem. Nebo dochází k tomu, že jeden z partnerů je podrážděn kvůli ztrátě sil a začíná vyvolávat skandály, které nakonec vedou k rozvodu. To je však lepší varianta. Horší představuje ta, kdy partner – „dárce krve“ nemá síly odporovat tlaku „upíra“, začíná být nemocný, chřadne, a dokonce může ještě mladý zemřít. 

Představte si inteligentní rodinu: manžel – kandidát věd s významným postavením v zaměstnání, neúnavný pracovník, zajišťující rodinu, nenápadně terorizuje ženu, která pracuje ve

zdravotnictví a kromě toho je talentovaná v mnohých oblastech; zajímají ji jazyky a historie měst. Teror se projevuje v tom, že manžel je stále s něčím nespokojen. Zavedl metodu, že při jeho příchodu domů musí být všechno ideálně čisté a na stole musí být teplá večeře. Jen co překročí práh domu, obchází byt a kontroluje, zdali je všechno v pořádku. Sedne si ke stolu a už se vyjadřuje k vidličce, která leží křivě na stole, k čaji, který není dostatečně teplý, k zápachu v kuchyni, který bylo možné vyvětrat ještě před jeho příchodem. Když přišel jednou domů, zůstal sotva tři vteřiny v předsíni, rozmáchl se rukama a na celou noc odešel z domu, aniž by řekl jedno slovo. Příčina jeho rozzlobení byla v tom, že neviděl své papuče v předsíni, protože si je obula

přítelkyně jeho ženy, která k ní přišla na návštěvu. Svými koníčky se žena zabývala potají, když její manžel nebyl doma. Několikrát chtěla od svého despoty odejít. Lidé v jejím okolí a její příbuzní ji nechápali a pokládali ji za nevděčnou: vždyť její manžel je slušný a pozorný, je vzdělaný,příjemný společník, dobře zajišťuje rodinu a hádky přece bývají všude. Manžel jako pravý „upír“ plakal a přemlouval ženu, aby se vrátila. Žena, která ve svých dvaačtyřiceti

letech vypadala velmi dobře, se najednou začala cítit špatně a za několik měsíců se ocitla na onkologii. Napětí spojené s neustálým ubýváním sil vyvolalo smrtelné onemocnění.

Přijímání energie může mít i pozitivní charakter. Existují lidé, k nimž se všichni chodí „vyplakat do klína“. Tito lidé se obvykle stávají profesionálními psychology, pedagogy,lékaři. Přitahují na sebe negativní energii, mají schopnost ji zpracovat a vyslat ji do prostoru jako energii čistou. Nepředstavují „upíry“, jejich karmou je povinnost očistit psychické prostory planety. Tito lidé musí pochopit, že schopnost očisťovat duše jim nebyla dána k obohacení, ale jako prostředek ke zpracování jejich vyšší karmy. Ovšem jejich postavení také není jednoduché. Dnes je takových lidí mnohem více než kdykoli předtím, což svědčí také o tom, že planeta potřebuje velmi rychlou očistu, aby ji nezničila negativní energie lidí. Matky se někdy usilovně snaží pomoci svému nemocnému dítěti tak, že se jim podaří převzít na sebe jeho bolest a jeho trápení. Přitahují na sebe všechno negativní, co osud jejich dítěti nadělil. Žár jejich odpovědnosti je tak silný, že všechno špatné se v plameni takové energie okamžitě „spaluje“. Nejenže matka svému dítěti pomáhá, ale podílí se i na překonání jeho karmy. Matka a dítě mají zvláštní energetické vztahy. Matka má právo a možnost pomoci svému dítěti prakticky ve všem (dokonce i v překonání jeho vlastní karmy), je však důležité, aby mezi nimi existovalo těsné spojení duševní příbuznosti a lásky. Matka je pro dítě průvodcem kosmickou energií a otec průvodcem energií pozemského života. Proto platí, že když se nám nedostává mateřské lásky, ztrácíme nebe, a pokud chybí autorita otce, pak se v lidské společnosti cítíme nejistě.

Lidé jako zdroje energie

Ten, kdo se snaží nezištně obdarovávat lidi, má radost tehdy, když vidí, že ostatní mají radost, a tehdy se otevírá také zdroj energie Vyšších sil. Proto se není třeba bát, když se ocitnete v pozici „dárce krve“. Je důležité, aby toto dárcovství bylo vědomé, aby odpovídalo úrovni energetického rozvoje vaší duše. V opačném případě vás spálí cizí problémy, protože neumíte vyřešit ty svoje. Samozřejmě je také důležité, aby jakési „postrčení“ probíhalo podle svého „určení“, to znamená, aby přineslo prospěch duši relativního „upíra“. Jestliže však někoho nekonečně živíte ve snaze mu pomoci a člověk pouze s uspokojením „pojídá“ vaši „chutnou“ energii a sám nechce ve svém životě nic změnit, pak mu prospěch zcela jistě nepřinesete. Jen prohlubujete jeho karmu tím, že na svoje bedra nakládáte cizí nůši. Vaše energie není vyslána správným směrem. To rovněž znamená, že i vaše karma trpí. Ne každý je schopen stát se zdrojem energie pro ostatní. Čím je karma u člověka těžší, tím těžší pro něho je, aby se naučil dávat. Když člověk nezištně, bez postranných úmyslů něco předává lidem, získává mnohem více – schopnost duše vnímat a přijímat energii Vesmíru, energii vysokých vibrací prostoru, čímž se stává silnějším a více rozvíjí svého ducha. To však ještě neznamená být zdrojem energie. Něco vykonat a předat – to je celý smysl našeho života. Pokud dáváme, vypěstovali jsme energii ducha k novým cestám ve Vesmíru, to znamená, že jsme náš život neprožili zbytečně. Nashromáždit, získat, uchovat, pochopit – to je první polovina našeho pozemského úkolu. Právě v důsledku našeho nepochopení a nedokončeného dětského vývoje vyvíjíme v průběhu této časti života nátlak. Vyhraje však pouze ten, kdo nashromáždil potřebné, ale přemýšlí, kam to předá. Při předávání člověk řeší druhou, pro duši nejdůležitější, polovinu svého úkolu. 

Když člověk předává, duše se raduje, rozšiřuje, stává se větší. Když pak duše odejde 
z pozemského života, je schopná do sebe pojmout obrovský kosmický prostor

nadpozemského štěstí. Představte si dva podnikatele. Cílem prvního je mít plné kapsy 
a nezáleží na tom, proč. Druhý přemýšlí o bohatém smysluplném životě rodiny, společnosti, 
chce vyrábět krásné, kvalitní a potřebné zboží. Oba mají stejné množství počáteční energie 
a touhu pracovat, ale první velmi rychle vyčerpá své energetické možnosti, zatímco druhý, 
tím, že vkládá a předává, zmnožuje svoji energii pokaždé, kdy uvidí užitečnost svého díla.

Jedna žena si chce koupit drahou kosmetiku. 

Co v takovém případě bude předávat? 

Žena se stará o svůj vzhled, chce být přitažlivá – v těchto okamžicích 
hromadí energii, kterou následně použije.

 Kde? 

To závisí na její vnitřní hlubinné touze a přání. Pokud si přeje darovat radost z nadšení a obdivu jednomu člověku, pak „bezděčně“ obdaruje také všechny lidi v okolí. Září jako slunce, dává teplo, dává, to znamená, že v tomto okamžiku získává schopnost být průvodcem kosmickou energií do duší lidí. Mezi dávajícím člověkem a nekonečnou vesmírnou energií se vytvoří přímý spojovací kanál, zásobující všechny kolem čistou energií Světla: „Jsem šťastná, že se ti to líbí!“ Jiná žena nahromadila energii pro konkrétní cíl, aby od života nebo od určitého člověka získala pro sebe nejlepší výhody. Nic nedává, ale prodává se. Její krása je chladná a nepřitažlivá. I když má vytříbený vkus, lidé se cítí nepříjemně, mají-li s ní komunikovat, protože energetický impulz, vycházející z této krásy nám říká: 

„Je možné z vás něco získat?“ 

Nemá žádný zdroj světla, nic nemůže darovat, je to pouze obchodní výměna. Svítí pouze lampa, zažehnutá velkým přáním dostávat. Taková žena velmi brzy shoří, pohasne a nezíská nic pro svoji duši; navíc ztratí energii mladých sil. Připravujete sváteční stůl, budete mít hosty. Chcete připravit všechno lépe než přítelkyně, aby nikdo z hostů nemohl nadšeně říci: „Ano, u Světly byl stůl přepychovější než u Máši!“ Hledáte exotické recepty a sháníte neobvyklé potraviny. Všechno je velmi krásné a hosté jsou spokojeni. Ale do úplné spokojenosti a nadšení přece jen něco scházelo. Všechno jste připravovali proto, abyste získali energii z jejich nadšení, čímž jste provedli rovnocennou výměnu. Ale Máša napekla obyčejné bliny a chtěla obdarovat hosty, kteří k ní přišli. Vložila do nich radost z dávání a nic nechtěla dostat na oplátku. Každý, kdo jedl tyto bliny, jakoby zvláštním způsobem přikusoval také kousek čisté síly, proud svěží energie, darované z hluboké duše tak, že každému se zdálo, že je to nejlepší jídlo na světě. „Existuje jen jedna mouka, ale různé ruce,“ říká jedno přísloví, přičemž podtrhuje vážnost nejen mouky, ale i rukou, lidské duše, vložené do práce. Pro lidi, kteří dokáží obdarovat, je to stejné, jako když dýchají vzduch, a proto pro ně není obtížné plnit druhou (a hlavní) polovinu svého pozemského úkolu. Takoví lidé fungují jako zdroje energie. Upřímná touha dávat je skutečně nejvyšším stavem duše, je to schopnost vytvářet přímý kanál spojení mezi Vyššími silami a lidmi. Dokonce je možné říci, že skrze člověka, který je schopen dávat, posílá samotný Bůh svoji lásku k lidem. Lidé, kteří jsou zdroji energie, ve skutečnosti nevytvářejí její množství sami, ale jsou pouze průvodci nebeských sil. Je to jejich osud (pokud se lze dívat na osud jako na úkol od Boha Otce, který uložil svému synovi nebo dceři a který je vyslán na zemi). Proč se jim dostalo takového osudu, nebudeme nyní rozbírat. Řekněme si jen, že tito lidé nemají méně problémů než ostatní. Jejich problémy se však vyznačují určitou zvláštností. Všechny jsou spojeny s tím, že tito lidé neumějí nashromáždit vlastní síly a řešit vlastní karmické problémy. Přijímají vysoké energie a předávají je ostatním, a neumí – dokonce jako by se styděli – využít tuto energii pro sebe. Ovšem zbytečně! Pro ně je umění právě nashromáždit energii. Na první pohled se rozšiřování duše jeví jako zvláštnost, ale ve skutečnosti tomu tak není. Všechno má svůj vývoj. Pokud lidé dávají a neumějí nashromáždit, pak dříve nebo později začnou cítit rozmrzelost toho, že jejich vlastní problémy se neřeší. Může to v nich vyvolat dokonce i zlobu: „Pomáhám všem a mně nikdo nemůže nebo nechce pomoci!“ Ale pokud se člověk s takovým osudem naučí využívat nebeské síly jako pomoc při řešení svých problémů, pak je určitě řešit bude a zároveň bude překonávat karmu. Jeho duše se bude rozvíjet, a dokonce i rozšiřovat. V tom případě i úloha Boha Otce je splněna nejlepším způsobem. Osud bude šťastný. Jak vidíte, nashromáždění energie a její předání jsou dvě strany téhož procesu života, přičemž přehlížet nelze ani jednu z nich. 

Každému je dáno, aby se stal zdrojem energie. Někdo to více potřebuje
 v rodině, někdo v zaměstnání, v partnerství, v léčitelství. Není možmé zapomenout, 
že tento vysoký a čistý stav nelze nijak zaměnit. 

Tuto energii pociťuje každý, avšak stačí jedna lež a Světlo přestává existovat a není co darovat. Je nezbytné si také uvědomit, že v tomto vysokém stavu ducha není možné nic ztratit, tento stav vás spojí s vysokými energiemi Vesmíru.„Kdo zná míru, ten zná všechno,“ říká jedna moudrost. Dříve, než začnete dávat, přesvědčete se, zdali si to opravdu přejete, zdali se nacházíte ve správném stavu a zdali máte co předat. V životě se setkáváme s nezištnými lidmi, usilujícími pomoci všem a každému. Někdy to vyvolává nadšení, protože disponují energií, o níž jsme hovořili. A někdy, když se na takového člověka díváme, máme divný pocit. Dobrý a na první pohled nezištný člověk vyvolává naši lítost a podráždění, přání se odpoutat a rychle utíkat. V tomto případě se nejčastěji jedná o skryté energetické „upíry“. Pod maskou laskavosti a úsilí všem pomáhat se snaží přitahovat na sebe naši energii díků. Často nevědomky. Je těžké je soudit. Jsou to většinou lidé, kterým se v dětství nedostalo lásky. Celým svým srdcem se snaží být dobrými, aby alespoň nějakým způsobem nahradili tento nedostatek, chtějí získat energii lásky a poděkování za jakoukoli cenu, dokonce i za cenu ponížení. Emoce se sice dají lehce oklamat, ovšem energetické vnímání nikoliv. Pokud cítíte, že z vás někdo „odnímá“ energii, vyšlete takovému člověku své teplo a laskavost a Bůh na vás nezapomene. 

Buďte jako Slunce! Slunce svítí a zahřívá všechno kolem a nic nežádá na oplátku. 
Buďte jako Slunce a přiblížíte se k němu, pochopíte ho a stanete se něčím větším než
 jen živým tvorem na zemi, stanete se živým tvorem ve Vesmíru, živou bytostí ve Věčnosti.

Neutrální pozice

Neutrální energetická pozice je spojena s ochranou a uchováním energie. U každého člověka 

jsou v jeho životě okamžiky, kdy by neměl vstoupit do energetické výměny s lidmi v okolí. 

V následujícím přehledu uvádíme jejich stručnou charakteristiku:

• když cítíte, jaký je rozsah vašich sil, a víte, že napětí

je na hranici; víte, že odpočinek je nezbytný

• když cítíte přítomnost „upíra“ a nechcete ho „krmit“

• když o sobě nechcete poskytovat žádné informace

• když jste podráždění nebo nazlobení a nechcete,

aby se vaše negace dostala do okolí; chcete se

s tím vyrovnat sám

• když na sobě cítíte psychický tlak a chcete si zachovat

svoji energetickou svobodu

Každý člověk má právo vstupovat do vzájemného energetického působení s okolním světem nebo z něj vystoupit. Toto právo bychom u každého člověka měli ctít.

Připomeňme si:

jsem svobodný natolik, nakolik uznávám svobodu okolí, včetně svobody, že mohu udělat chyby! Uvěřit tomu, že je potřeba se někdy „ukrýt“, není problém. Ale mnohem obtížnější je naučit se „zavírat“ a přitom být neutrální. Velmi často si myslíme, že „jsme se zavřeli“, ale místo toho jsme vysunuli trny a nepozorujeme, jak projevujeme agresi ve vztahu ke všem, kteří se nacházejí kolem. 

Jak se tedy dostat do neutrální energetické pozice? 

Co udělat, abychom nenarušili harmonii světa ani harmonii svého vnitřního prostoru? 

V energetice se tento stav nazývá střední režim vnímání, v psychologii se označuje jako uzavření se do sebe, v ezoterice se blíží pojmu meditace. Je to změněný stav vědomí, který v každodenním životě není pro člověka běžný. Když jsme bdělí a nacházíme se v tomto stavu, náš mozek začíná pracovat tak, jako bychom „se vzdálili“ okolnímu světu. Zároveň však kontrolujeme všechny své projevy a naše vnímání informace je mnohem hlubší, protože jsme schopni vzít si pro sebe to nejdůležitější. Šetříme energii, ale přitom vidíme svět mnohem jasněji a zřetelněji a více sami sebe chápeme. 

Jak se do takového stavu dostaneme? 

Nejdříve je důležité, abyste si to zkusili sami, 

aby vás nikdo nerušil a nic vás nerozptylovalo.

ÚRYVEK Z KNIHY ► Jak změnit svoji karmu ► EL TAT

ODKAZ NA KNIHU ► JAK ZMĚNIT SVOJI KARMU

ANOTACE

Kniha se zabývá vzájemnými vztahy mezi lidmi, energetickou výměnou, která probíhá na úrovni karmy, a výsledky této výměny. Jestliže vnímáme cizí energii, můžeme ji buď přijmout a žít s ní, nebo ji odmítnout a snažit se ji překonat. Silou rozumu jsme schopni přeměnit negativní energii na pozitivní, zmírnit agresi, na zlo neodpovídat zlem, ale také účinek zla zcela zrušit.

Lék pro vaši duši

První princip:

Všechno je myšlenka

„Na počátku bylo slovo a to slovo bylo u Boha,“ píše se v Bibli. „Všechno je myšlenka, všechno je vesmírná mentalita,“ říká Hermes. Myšlenka je energie. Každá myšlenka, i když vznikla jen tak, bez hlubšího přemýšlení, prošla buňkami vašeho mozku. 

Odkud se vzala? Kam se ztratila? Co nám přinesla?

Energetické uspořádání prostoru

Vědomí člověka si můžeme představit jako pestrobarevnou mozaiku a myšlenky jako malé a velké lesknoucí se částečky této mozaiky. Některé částečky svítí jasněji, jiné o něco méně a zase opačně, ale všechny se pohybují a září miliony plamínků. Z mozaiky směrem nahoru vycházejí svítící linky, které vypadají jako malé světelné stožáry. Jsou schopné z prostoru přijímat potřebné impulzy. Pod mozaikou impulzů ve vědomí se nachází tmavá sametová hmota našeho podvědomí. Jeho měkká chapadla se z různých stran zachycují v prostoru a přijímají jeho energii. Tmavá chapadlapodvědomí a světlé linky vědomí zaplňují jak celé tělo člověka, tak i celé okolní prostředí. Všechny energetické impulzy, které procházejí linkami, světelnými stožáry a chapadly a které se dostávají do mozku, se stávají vědomými, nebo nevědomými myšlenkami a vytvářejí energetické shluky. Tyto shluky můžeme vypouštět zase zpět do prostoru stejnými kanály, můžeme je nechat procházet skrze tělo nebo je uchovávat v sametu podvědomí. Vědomou prací můžeme také začít vytvářet další článek zářivé různobarevné mozaiky, další článek chápání světa. V hermetizmu jsou energetické impulzy prostoru nazývány myšlenkami, protože každý impulz má svoji zvláštní charakteristiku, svoji vibraci. Každý impulz přináší do prostoru informaci, která se za určitých okolností materializuje. Můžeme říci, že myšlenka má materiální podobu, protože nic silnějšího než myšlenka není; myšlenka je vlastně energie. Každému kroku, každé činnosti člověka předchází myšlenka, stejně jako všemu, co probíhá ve vesmíru. Myšlenka existovala mnohem dříve, než se v prostoru objevili Slunce, Země, člověk. Sílu, která zkoncentrovala tuto myšlenku, energii a informaci a která ji zhmotnila, nazýváme Bohem. Bůh je tedy jakási síla, které přiřazujeme lidské vlastnosti a dáváme jí obraz člověka, protože neumíme pochopit to, co se v energetické hierarchii vesmíru nachází výše než my.

Řídí osud moje, nebo cizí myšlenka?

Svoji myšlenkou, která je svítícím vědomým plamínkem v mozaice mozku, přitahujeme takové impulzy z okolního prostředí, jež se ztotožňují se zažehnutým plamínkem. Tímto způsobem shromažďujeme určitou energii a snadněji si uvědomujeme, že náš osud určují naše myšlenky. Zapamatujte si proto, že všechno určuje energie, na kterou jsme naladěni a kterou jsme nashromáždili, to znamená, že na naší energii záleží, zdali jsme šťastní, nebo nešťastní, úspěšní, nebo neúspěšní, zdraví, nebo nemocní. Všechno záleží na myšlence, která z okolního prostoru přitahuje sílu, protože síla naši myšlenku posiluje.

Každá činnost se začíná uskutečňovat již v okamžiku její přípravy. Rozhodli jste se například, že si postavíte dům. Nejdříve si jej však musíte postavit ve své hlavě, musíte si jej představit takový, jakým jej chcete mít. Přemýšlíte, kde bude dům postaven, z jakého materiálu, jakým způsobem, kolik času a sil budete k jeho výstavbě potřebovat. Jestliže jste si svůj dům kvalitně postavili z energie svých myšlenek, nebudete mít problémy svůj záměr realizovat. Dům, který jste si postavili ve svých myšlenkách, není ničím jiným než nahromaděnou energií, kterou zhmotníte při své činnosti. Vytvoření záměru naší činnosti je vlastně nábojem, který vypouštíme do prostoru a kterým tento prostor nabíjíme. Připomeňme si postavu Manilova z Gogolových Mrtvých duší. Manilov byl snílek. Vytvářel myšlenky, které se podobaly mýdlovým bublinám. Jeho myšlenky obsahovaly málo informací o aktivní činnosti, proto byla kvalita energie taková, že se nemohla zhmotnit v nějakém záměru. Přesněji řečeno záměr Manilova nebyl skutečný, ale jen vysněný.
To také následně ovlivnilo jeho osud. Naše myšlenky jsou energií, která nás pomáhá utvářet. Myšlenka je spojena s náladou. Nálada je také stav duše. 

Jakou náladu má vaše duše?

Představte si, že vás někdo urazil nebo jste si museli vyslechnout nějaká nepříjemná slova. Tato skutečnost ovlivnila vaši náladu, nemáte radost a už vůbec nejste přívětiví. Uvědomte si, co to znamená. Znamená to, že vás a vaši náladu řídí cizí myšlenka. 

Proč jste to ale připustili?

 Možná si nyní kladete otázku, jak před cizím zásahem ochránit jednak sebe, a jednak svoje vědomí. Na tuto otázku najdete odpověď na dalších stránkách této knihy. Nyní si musíte uvědomit, jakým způsobem řídí váš osud cizí myšlenka a cizí energie. Celý mechanizmus tohoto procesu je velmi jednoduchý. Cizí myšlenka se vlastně stává vaší myšlenkou, a převládá tak nad vašimi vlastními myšlenkami. Podívejme se na tento příklad. Někdo vám řekl, že jste špatní, proto jste

ztratili náladu a jste smutní. Začali jste na sobě hledat všechno, co je špatné, čímž jste se vlastně chtěli uchránit před špatnou náladou. Začali jste vymýšlet mstu, začali jste na partnerovi hledat jeho vlastní chyby, abyste dokázali, že neměl pravdu. Pohltila vás myšlenka pomsty, abyste obstáli sami před sebou a abyste byli sami se sebou spokojeni. Prožíváte jakýsi souboj, věčnou válku o právo úcty. 

Ale proč?

 Protože neznáte sami sebe, nejste schopni kontrolovat své myšlenky, neumíte řídit svůj osud, netvoříte jej vědomě a neumíte ovládat svoji energii. Jestliže však poznáte sebe sama, můžete pochopit, že špatným člověkem budete jen v dané situaci a jen pro určitého člověka. To znamená, že když se na sebe podíváte jeho očima, pochopíte, proč vás považuje za špatného. Pak nebudete mít špatnou náladu, nebudete smutní a nedojde k válce. Pochopíte-li, že tento člověk vás jednoduše nechápe (vy se však ve skutečnosti chováte a jednáte správně),začnete si také uvědomovat, proč k takové situaci dochází a budete hledat možnosti, jak ji napravit. Pokud víte, jakou roli v dané situaci hrajete, pak byste nikdy neměli o pomstě přemýšlet.
 Nesete plnou odpovědnost za sebe a svoje činy.

Cizí myšlenky a cizí emoce si vůbec nemusíte připouštět, máte-li určité znalosti. Uchováte-li si své vlastní myšlenky a svoji energii, vyhrajete, neboť vždy dokážete válce zabránit. Takovým způsobem se chová a jedná rozumný člověk, ne proto, aby někdo o něm řekl, že je dobrý, ale proto, aby měl pocit spokojenosti z dobře vykonaného díla. Člověk velmi často nežije jako rozumová bytost, ale spíše jako impulzivní živočich, který střídá své nálady v závislosti na vlnách a frekvenci energie v prostoru, která ho nečekaně zasáhla. 

Co tomu ale řeknou lidé a co řekne váš nadřízený? Co si ale o tom myslíte vy? 

Ztotožňují se snad vaše myšlenky s myšlenkami jiných lidí nebo s myšlenkami vašeho šéfa?

 Jestliže jsou myšlenky nějakého člověka lepší, spravedlivější a zajímavější, může se stát, že i vy budete chtít změnit způsob myšlení a naladit se na mnohem příznivější frekvenci. Pokud jste však přesvědčeni o tom, že vaše myšlenky jsou jasnější, mírumilovnější, hlubší, rozumnější než myšlenky většiny lidí, pak byste se jich neměli zříkat. Je to vaše vlastní energie osudu, která vás povede dále; energie, která bude utvářet váš život nezávisle na životě jiných lidí. Uveďme si následující příklad. Rodičům se narodili tři synové, kteří vyrůstají ve stejných podmínkách, ale každý z nich má jiné myšlenky. Vidíme, že u každého se vytváří jiný osud, který se druhému osudu nepodobá. (To, že každý z nich má jiné myšlenky, závisí na karmě. O ní však budeme hovořit později.) Podívejme se na jinou situaci. Autobus s cestujícími havaroval a většina cestujících při této havárii zemřela, ostatní jsou těžce zranění a jeden člověk nemá ani škrábnutí. Tohoto člověka znáte, víte o něm, že není dobrý, ale řeknete si, že měl opravdu štěstí. Nikoho však nenapadlo, že život mu nejspíše zachránily jeho myšlenky. Možná, že nikdo nepochopil jeho přirozenou podstatu.Velmi často se stává, že vnější vzhled člověka jen málo vypovídá o jeho duši. Podstata člověka nespočívá v tom, je-li dobrý, nebo špatný. Celková panika při havárii autobusu nejspíše způsobila, že všichni cestující začali přemýšlet o smrti. Jen tento jediný člověk měl své vlastní myšlenky o tom, že chce přežít.

Když se například dostaneme do nějaké nepříjemné situace, začneme se modlit, abychom své myšlenky očistili, abychom se zbavili strachu, napětí, předtuchy, že něco bude špatně, a snažíme se naše myšlenky zaplnit Bohem. Motlitba nás může často zachránit. Ruský národ, stejně jako většina dalších národů, byl zatažen do druhé světové války, protože žil myšlenkami o světové revoluci a svržení kapitalizmu… Ať byly myšlenky sebelepší, ať byly jakkoli ušlechtilé, přesto v nich byla agrese! Nesmíme však ještě opomenout skutečnost, že v tomto případě velkou roli sehrály i agresivní myšlenky strany a vlády,které byly vnucovány národu, a že národ je byl nucen pokládat za své vlastní… Nikdo z nás se nemusí vzdát svých myšlenek, je-li přesvědčen o jejich správnosti, rozumnosti a výjimečnosti, dokonce i tehdy, jsou-li tyto myšlenky absolutně protichůdné vzhledem k myšlenkám ostatních lidí planety. Jste svobodní a máte právo na svůj světový názor. Ale musíte si uvědomit (a to je velmi důležitý moment), že vlastní světový názor nesmíte vnucovat tomu, kdo s vámi například nesouhlasí! Každý z nás může žít a chovat se tak

 (a má na to právo), aby nepřekážel v životě jiným lidem. 

Právě proto existují zákony a pravidla lidského soužití. Vaše myšlenky však musí být jen vašimi myšlenkami, protože určují váš osud nezávisle na vašich činech, které můžete mnohdy realizovat s přinucením, jestliže se podřídíte své karmě.

Jak překonat nepříjemné předtuchy a myšlenky

Všichni velmi dobře známe okamžiky, kdy nás přepadnou tíživé myšlenky plné strachu a smutku a my nemůžeme pochopit, odkud se berou. Možná, že je to projev naší vnitřní disharmonie nebo nás omezuje jakási rozladěnost v okolí. Existuje celá řada příčin, ale vždy je velmi důležité, abyste se těchto myšlenek dokázali co nejrychleji zbavit. Nejjednodušším způsobem, jak se můžete opět dostat do stavu klidu a jak mít dobrý pocit, je modlitba. Již samotné oslovení Boha jako vyšší síly, která nás obklopuje, přináší pocit pohody a vyrovnání. Víra v Boha je uznání mentality vesmíru a jeho rozumové stránky. Myšlenka a slovo člověka představují obrovský energetický potenciál a každý z nás může sám na sobě pocítit, jak zázračné může být slovo a jakou může mít sílu. Můžeme pocítit, jakou zázračnou energii mají myšlenky o Bohu! Když se v modlitbě obracíme k Bohu, přijímáme zároveň i Slovo boží, přijímáme milost vyšších sil a tuto milost také dostáváme. Boží milost je rozptýlena všude kolem nás a jen na nás záleží, zdali se naladíme na tuto frekvenci.Jestliže se v modlitbě obracíme k Bohu, vytlačujeme z našeho vědomí všechny negativní myšlenky a mozek a duši si zaplňujeme čistými, jasnými, mírumilovnými myšlenkami,to znamená Božími a harmonickými myšlenkami. Existují však i jiné myšlenky než harmonické; sem řadíme předtuchu, znamení a předzvěst. Vyšší síly nás upozorňují například na blížící se nouzi nebo nějakou nepříjemnou událost. Předtuchu cítíme obvykle jako velkou zátěž, což znamená, že se naše energie střetává s nepříjemnými myšlenkami, začínáme se potácet a zmítat, utápíme se v pochybách a nevíme, co máme dělat; věřit, nebo nevěřit, je to skutečně nějaké znamení nebo jen špatná představa. Jestliže se budete snažit o zachování svého duševního klidu a vyrovnanosti, zbavíte se také všech předtuch.

Uveďme si jeden příklad. Jedna mladá žena měla sen o autohavárii svého milujícího manžela, který ji nepřežil. O tomto snu se zmínila svému muži, ale on mu nevěnoval nijak zvláštní pozornost. Pokaždé, když muž odjížděl z domova, žena si se strachem vzpomněla na svůj sen a znovu si vybavovala hrůzné obrazy nehody. Žena se modlila k Bohu a prosila ho, aby jejího manžela uchránil, protože se svého snu nemohla zbavit. Asi za rok se její sen naplnil. Upozornění vyšších sil nebylo v tomto případě správně pochopeno. Žena nevěděla, co má se svými myšlenkami dělat. Neustále měla v paměti svůj sen a aniž si to uvědomovala, svojí energií podporovala svůj strašlivý obraz. Jinými slovy, smrt manžela přivolala svým neklidem a neustálou starostí o něho. Pojďme se podívat na jiný případ. Jednoho muže napadlo, že jeho dospívající syn je v nebezpečí. Vždy, když si syna v nebezpečí představil, pocítil, jak mu pulzují místa na spáncích a jak se mu svírá srdce. Byl to vzdělaný člověk a žil podle principů hermetizmu. Věděl, že se chlapec vrátí domů pozdě, a proto si řekl, že silou své myšlenky dokáže svého syna uchránit. Muž se nadechnul a všechny negativní myšlenky se pokusil nashromáždit do jednoho místa. Nepříjemný pocit však ještě více zaplnil jeho tělo. Začal pomalu vydechovat a tísnivý pocit se v podobě tmavé kuličky dostal skrze jeho hlavu ven. Vysoko nad jeho hlavou se kulička změnila v mýdlovou bublinu a poté se rozplynula. Muž opakoval toto cvičení tak dlouho, dokud tíživá myšlenka a spolu sní i zvláštní tlak v jeho prsou nezmizely úplně. Potom se muž znovu hluboce nadechl, své myšlenky obrátil k Bohu a do svého nitra nechal vstoupit zářivé sluneční světlo. Při pomalém výdechu si představoval, jak jeho syna obklopuje sluneční světlo. Hluboce dýchal a zároveň si představoval, jak chlapec kráčí domů a jak je celá jeho cesta ozářená slunečním světlem. Když chlapec přišel domů, vyprávěl, co se mu na své cestě domů stalo. Dvakrát potkal nepříjemné lidi, jedni z nich se s ním dokonce pustili do hovoru, ale on se cítil klidný a bez problémů došel až domů. Tímto způsobem nás myšlenky mohou zbavit nejrůznějších karmických problémů.

CVIČENÍ

Přeměna energie myšlenek

Snažte se vždy zbavit se všech nepříjemných myšlenek, protože tyto myšlenky mají ničivý energetický náboj a impulz. 

▪ Zhluboka se nadechněte a snažte se nashromáždit svoji nepříjemnou myšlenku do jednoho místa a pomyslně z ní vytvořte kuličku. Jestliže se vám to nepodaří při jednom nadechnutí, přirozeně vydechněte a pokuste se znovu všechny nepříjemné pocity shromáždit do jednoho shluku, který umístíte kamkoli ve svém těle, ať už je to oblast břišní, prsní či krční. 

▪ Pokud jste si jistí, že nepříjemné myšlenky nebo pocity jsou sbaleny do pomyslného balíčku, zhluboka vydechněte, jako byste ze sebe vytlačovali kuličku s nepříjemnou myšlenkou. Představujte si, jak se kulička pohybuje nahoru a skrze hlavu se dostává do prostoru. Pokud se vám zdá, že jste nevydechli úplně všechno, přirozeně se nadechněte a pomalu vydechněte. Dělejte to tak dlouho, dokud nepocítíte, že se nepříjemný pocit dostal z těla ven. 

▪ Představte si, jak jste vydechli černou kuličku (kulička může mít i jinou barvu) a jak se tato kulička nachází jeden až dva metry nad vaší hlavou. Pomalu se nadechněte a vydechněte. 

Představte si, jak proudem vzduchu, který vychází z vašeho těla, rozbíjíte kuličku. Pokračujte tak dlouho, dokud kulička není úplně rozbita a dokud se nad vaší hlavou neobjeví čisté světlo nebo jiný symbolický obraz. Chtěla bych jen doplnit, že tato metoda nevyžaduje nějakou speciální přípravu, a proto ji můžete používat kdykoli. Jedinou podmínkou je vaše přesvědčení, že opravdu chcete pomoci nějakému milovanému člověku nebo sami sobě. Všechno je myšlenka a všechno je energie. Vědci v současnosti dokázali, že každý materiální předmět má svoji energii.
Vezměme si například dřevěnou židli, v níž je uloženo velké množství energie. 

Jestliže židli hodíte do ohně, uvidíte,že se její energie bude uvolňovat velkým plamenem.

Na tomto plameni si můžete například uvařit vodu na čaj nebo můžete popel, který zůstane, rozprášit do půdy, a tak energii popela předat rostlinám. Energie je nezničitelná. Celý svět je složen z jedné a téže energie, která se pouze obměňuje, podobně jako se mění například voda v závislosti na různých okolnostech; voda má podobu lehké páry, tvrdého ledu, bouřlivého vodopádu nebo stojaté vody v jezeře… Můžeme pocítit energii větru, energii klíčku, který

vyrůstá z půdy a natahuje se ke slunci, víme, co je elektrická energie, energie lidských svalů a energie vůle. Málo však přemýšlíme o tom, že všechny materiální předměty představují tutéž energii, která se projevuje jinými způsoby. Energie naší myšlenky je stejná energie jako energie světa, jen se projevuje ve své jemnohmotné substanci. Je však schopná snadno pronikat do energie hmoty, událostí, osudů, podobně jako se voda přeměňuje v led, páru, plyn… Ke změně energie je potřeba, abychom vytvořili určité podmínky. Hmota je výtvorem Boží myšlenky. Pokud cítíme spojení s Bohem, vstupujeme do kontaktu s Boží myšlenkou, energií vyšších sil; toto ovšem není v rozporu s harmonií světa. V tomto okamžiku můžeme změnit nejen náš osud, ale i osud jiného člověka. To už je ale druhý princip o uspořádání světa.

Druhý princip:

Jak dole, tak i nahoře.

Všechny předměty a jevy v životě jsou určitým způsobem propojeny navzájem. To, co se nachází nahoře, je analogicky i dole. To, co se nachází dole, má svou analogickou podobu nahoře. Ve všem a vždy existuje hierarchie sil, proto všechno, co je nahoře, se podobá tomu, co je dole. Každý z nás si jistě ještě ze školních lavic pamatuje na to, že podle zákonů fyziky existuje vzájemný vztah mezi nejmenšími částicemi (mezi atomy, protony, elektrony…) stejně jako vzájemný vztah mezi hvězdami a planetami (např. mezi Zemí a Měsícem). Existuje rostlinná říše, kde rozum spí, existuje svět zvířat, kde rozum dřímá, a existuje svět lidí, kde se rozum dokáže probudit. Ale všechny tři světy jsou vzájemně propojeny: jak nahoře, tak i dole. V rostlinné říši roste plevel, který agresivně a usilovně bojuje o svůj prostor. Jsou zde také přítomny rostliny, které usilovně pracují, které dávají plody vyšším rostlinám a rozumovým bytostem. Ve světě zvířat žijí ušlechtilí jeleni a bázliví křečci, pracovití koně a zubatí krokodýli. Ve světě lidí žijí lidé zlí i dobří, hloupí i chytří, sobečtí i altruističtí, duchovní i světští… Na jemnohmotných úrovních nemateriálního světa existují síly tvoření a ničení, dobří a zlí duchové, slepá, nerozumná
energie a síla vyššího rozumu. Jak nahoře, tak i dole.

Jednota všech světů

Svět rostlin, zvířat i lidí jsou stejně složité světy, jako jsou složité: svět ducha, jemnohmotný svět a Boží svět. Ve všech světech existuje hierarchie sil. Rozum, který se probudil a který nespí, je schopen samostatného vývoje. Kulturní rostliny dávají plody, slouží člověku a člověk se o ně stará a snaží se je zušlechtit. Rostliny se však nemohou přiblížit lidem na takovou úroveň, aby jim byly rovny. Postupem času, jak to předvídají Indové, se rostliny na základě svého karmického vývoje dostanou do světa zvířat. Domácí zvířata, která slouží lidem, již pronikla do světa lidí tak, že se lidé s nimi za určitých okolností ztotožňují. Domácí zvířata mohou přijmout některé stránky způsobu života člověka (spát na polštářku, jíst z talíře…) a realizovat činnost, která je přirozená a má smysl. Možná že se ve svém budoucím ztělesnění nějaké zvíře narodí jako člověk (s příznaky zvířat). Zatím jsou však stále jen zvířaty a jejich rozum dřímá. Bylo by jistě zajímavé zamyslet se nad tím, zdali jsou lidé z karmického hlediska zodpovědní za to, že například z aktivního loveckého psa vychovají domácího lenocha. Lidé jsou napojeni na jemnohmotné světy, mají o nich hluboké znalosti, mohou sloužit vyšším silám nebo démonům, mohou získat obrovskou podporu v rozvoji ducha, a to jak v pozitivním, tak i negativním směru. Všichni lidé zůstanou lidmi, protože jsou pevně spojeni s fyzickým tělem a protože se s posvátnou úctou napojují na jemnohmotné úrovně. Hierarchické uspořádání moudrého vesmíru však nepředpokládá přímou závislost nižších světů ve vztahu ke světům na vyšších úrovních. Všechny světy jsou schopny své existence bez vzájemné závislosti jednoho na druhém. Člověk si nemůže ochočit každé zvíře nebo konzumovat plody z jakéhokoli stromu. Na druhé straně existuje však možnost přechodu z jednoho světa do druhého, možnost rozvoje své podstaty a možnost zdokonalení vlastní energie. 

(Zvíře se může ve svém budoucím životě narodit jako člověk, strom jako zvíře a z člověka se může stát vyšší duch, který bude přebývat v jemnohmotném světě a bude vykonávat zcela novou zajímavou činnost.)

ÚRYVEK Z KNIHY ► Lék pro vaši duši ► EL TAT

ODKAZ NA KNIHU ► LÉK PRO VAŠI DUŠI

ANOTACE

Kniha Lék na duši obsahuje starodávné pravdy o zdraví a štěstí a poznatky

 o světě a člověku, které nám daroval velký Hermes na samém počátku civilizace…