► PROBUDTE SE ZE SNU ►
Lidé Země, váš čas vás odnáší vstříc dobrodružstvím života. Jsou dny, kdy se cítíte šťastní a naplnění. Poté ale vaše duše touží po klidu. Toužíte se stáhnout ze světa hluku do svých srdcí. Odcházíte do svých svatyň, aniž si uvědomujete, že vám to přináší naplnění, ztišení a pochopení. Hledáte své pravdy. A hledáte je na všech možných místech. Často však pochybujete o sobě samých. Jste dokonalí a přesto sami sebe nedokážete ocenit. Láska zahřívá vaše srdce, která jakoby se rozpouštěla v blahu a síle tohoto citu. Avšak jakmile si uvědomíte svou zranitelnost, uzavíráte se tomuto proudu. Jste velice citliví, přesto mnohdy necitelní k ostatním a zejména k sobě samým. Odpíráte si to, po čem toužíte a co celý život hledáte. Je mnoho z vás, kteří milují z celého srdce. Milují své děti, partnery, své blízké. Přesto o tomto svém citu nikdy nemluví, jakoby se za něj styděli. Jste příliš tvrdými a příliš se bojíte bolesti.
Proč si lásku neustále spojujete s bolestí a příkořím?
Vaší podstatou je láska vy jí zapíráte. Před sebou samými, před druhými. Mějte ve svých srdcích víru v lásku. Meditujte na lásku. Ucítíte klid a vaše srdce roztaje. Jste ve svých myslích kýmkoliv, ne však těmi, kterými jste doopravdy. Bojujete s problémy a veškerý váš čas tomuto boji věnujete.
Kolik času však trávíte s lidmi blízkými?
Proč neustále oddalujete setkání s nimi kvůli nedostatku času?
Čekáte, až nastane vhodná doba?
Ale ta nepřijde, pokud sami nezasáhnete. Skláníte se před působením času, jakoby to byl váš pán. Ale opak je pravdou. Stále více se hrbíte a chcete všechno zvládnout, dokud nepadáte na kolena anebo se neocitnete nemocní a bolaví na nemocničních lůžkách nebo ještě hůře v léčebnách. Je to zvláštní, ten váš život. Honíte se za tím, co byste chtěli a nevšímáte si pokladů, které máte.
Znáte vůbec sami sebe? Znáte lidi, se kterými sdílíte své domovy?
Komunikujete? Jste otevření a sdílní nebo máte odstup?
Často žijete vedle sebe jako cizinci. Každý uzavřený do svého světa, rozhodnuti nepustit nikoho za přípustné hranice. Možná čekáte na zázrak, který vám umožní změnu, po které toužíte, ale ke které nemáte sílu a odvahu. Jste zvláštní. Vzdáváte se svobody a lásky, abyste zůstali zavření ve vězení, kde tím věznitelem jste vy sami.
Lidé Země, copak vás toto těší? Copak nehledáte více?
Život je tak krátký a přitom tak nádherný. Vy však se na něj pouze díváte za zavřeným skleněným oknem. Je nutné uchopit ho a prožívat s nadšením a s radostí. Každý všední den. Je toho zde tolik k vidění. Učte se toto dělat. To je vaší přirozeností. Toto je váš úkol pro každý den, každou minutu. Hledat krásu a lásku ve všem, co vám den přinese. Uvidíte štěstí, radost i lásku a naučíte se vidět i spoustu dalšího. Přijměte zodpovědnost a probuďte se ze snu.
Proč si lásku neustále spojujete s bolestí a příkořím?
Vaší podstatou je láska vy jí zapíráte. Před sebou samými, před druhými. Mějte ve svých srdcích víru v lásku. Meditujte na lásku. Ucítíte klid a vaše srdce roztaje. Jste ve svých myslích kýmkoliv, ne však těmi, kterými jste doopravdy. Bojujete s problémy a veškerý váš čas tomuto boji věnujete.
Kolik času však trávíte s lidmi blízkými?
Proč neustále oddalujete setkání s nimi kvůli nedostatku času?
Čekáte, až nastane vhodná doba?
Ale ta nepřijde, pokud sami nezasáhnete. Skláníte se před působením času, jakoby to byl váš pán. Ale opak je pravdou. Stále více se hrbíte a chcete všechno zvládnout, dokud nepadáte na kolena anebo se neocitnete nemocní a bolaví na nemocničních lůžkách nebo ještě hůře v léčebnách. Je to zvláštní, ten váš život. Honíte se za tím, co byste chtěli a nevšímáte si pokladů, které máte.
Znáte vůbec sami sebe? Znáte lidi, se kterými sdílíte své domovy?
Komunikujete? Jste otevření a sdílní nebo máte odstup?
Často žijete vedle sebe jako cizinci. Každý uzavřený do svého světa, rozhodnuti nepustit nikoho za přípustné hranice. Možná čekáte na zázrak, který vám umožní změnu, po které toužíte, ale ke které nemáte sílu a odvahu. Jste zvláštní. Vzdáváte se svobody a lásky, abyste zůstali zavření ve vězení, kde tím věznitelem jste vy sami.
Lidé Země, copak vás toto těší? Copak nehledáte více?
Život je tak krátký a přitom tak nádherný. Vy však se na něj pouze díváte za zavřeným skleněným oknem. Je nutné uchopit ho a prožívat s nadšením a s radostí. Každý všední den. Je toho zde tolik k vidění. Učte se toto dělat. To je vaší přirozeností. Toto je váš úkol pro každý den, každou minutu. Hledat krásu a lásku ve všem, co vám den přinese. Uvidíte štěstí, radost i lásku a naučíte se vidět i spoustu dalšího. Přijměte zodpovědnost a probuďte se ze snu.
Čerpáno ► ZLATÁ DUŠIČKA
Žádné komentáře:
Okomentovat