Jak nás ovlivňuje energie míst

Změna místa je potřebná a nevyhnutelná proto, aby
 aura člověka nezůstávala na jednom místě

Když lidé odcházejí, mají dvojí pocit: buď že velmi dlouho žili na jednom místě a jejich aura jakoby přirostla k předmětům; nebo cítí, jak všechno kolem nich končí a jejich aura směřuje jinam. Je velmi důležité, abychom tyto dva druhy lidí rozlišovali, k tomu nám nejlépe pomohou jejich vnější znaky. 

Kdo jsou vlastně Moji lidé? 

Jsou to ti, kteří se nepoutají k místu svého pobytu; ti, kteří nehromadí věci; ti, kteří odcházejí do hor; ti, kteří milují zpěv ptáků a svěží ranní vzduch; ti, kteří jsou aktivní a nelitují času. Důležitost přemísťování po Zemi spočívá v tom, že se aura nepoutá k žádnému místu a že vědomí díky tomu neustrne. Jestliže člověk zůstane dlouho na jednom místě a ve stejných podmínkách, začnou z něho vycházet neviditelné nitky, které ho poutají ke každému předmětu a svazují ho s ním. Pomyslně je neustále obklopen obvyklými stěnami a zařízením, které se krystalizuje do mentálních obrazů. Vzniká tak psychické vězení, v němž je vědomí člověka sevřeno, aniž by si to neuvědomoval. To znamená, že nevnímá a necítí uvržení do psychického vězení, které je mnohem horší v případě, jestliže člověk považuje toto vězení a všechno v něm za své nedílné vlastnictví.Poutníci mají ve srovnání s obyčejnými lidmi tu výhodu, že jejich vědomí ani aura se nepoutají k jednomu místu. Neustálá změna dojmů a místa nechává jejich mysl svobodnou a nepoutá ji k zažitým podmínkám.

Proto se se Zemí loučí mnohem lehčeji a v jemnohmotném světě si snadněji uchovávají svobodu a schopnost se přemísťovat. Jakmile se lidé připoutají k jednomu místu nadlouho, ztrácejí pohyblivost. Každý člověk si může představit, že jeho aura je připoutána k domovu nebo místu, kde prožil celý svůj život. Výměna těla a nové ztělesnění je dáváno lidem i proto, aby se příliš nepoutali k tomu, co je obklopuje. Cestování je velmi užitečné, protože čím více změn v každém svém životě člověk prožije, tím více domovů a příbytků vymění, a tím více pomůže svému duchu, aby poznal pomíjivost pozemských obydlí. Bez ohledu na tyto zkušenosti však aura k místu bydliště člověka přirůstá. Tehdy by měl člověku napovědět sám život, že je potřeba změnit vnější podmínky. V každém svém životě se člověk učí odpoutávat se od všeho, aby odchod ze Země byl při přechodu velké hranice snadnější. Poutníci nemají co ztratit, nemají čeho litovat a jejich aura se nemá k čemu připoutat, protože jsou v neustálém pohybu. Lidé, kteří žijí v domech a bytech, zvláště pak ve svých vlastních nebo v těch, které považují za vlastní, se od nich velmi těžko odpoutávají. Člověk je spojen s každou místností, obyčejnou věcí či předmětem, který vlastní, neviditelnými nitkami, z nichž se ve vědomí postupně vytváří celý svazek. Tisíce neviditelných nitek spoutávají vědomí se všemi věcmi, které člověk považuje za své, s každou stěnou domu a se vším, co se nachází v něm i kolem něho, a s místy, kde člověk žije. Lidé, kteří se nevysvobodili z pout vlastnictví, odcházejí do jemnohmotného světa, ale celým svým tělem jsou k tomuto vlastnictví neustále připoutáni.

Zamyslete se nad tím, co je lepší: nic nemít, nic nepovažovat za své, být v duchu svobodný a nepřipoutaný k místu, nebo něco vlastnit a s tímto nákladem se vléci do jemnohmotného světa?

Pro člověka je pozitivní skutečností, jestliže necítí připoutanost k okolním podmínkám a jestliže se aura ještě nepřipoutala ani k věcem, ani k místu bydliště. Je to svoboda ducha a člověk nemusí litovat ničeho, co opouští. Odejít do nadpozemského světa je těžké, pokud člověka se Zemí spojují stovky nitek. Proto asi snadněji pochopíte život poutníků, kteří se chtějí vysvobodit z pozemských pout. Při pohybu po Zemi se jejich aura odpoutává od obydleného místa. Když člověk opouští své bydliště, zažívá pocit lehkosti, svobody a odpoutání.Změna místa je potřebná a nevyhnutelná proto, aby aura člověka nezůstala na jednom místě. Auru přirostlou k určitému místu není tak snadné odtrhnout, jak by se mohlo zdát. Taková aura je s místem spojena organicky a její odtržení je velmi obtížné. Stejně jako člověk může vlastnit věci i bez pocitu vlastnictví, tak je možné žít na jednom místě a nepřipoutat se k němu. Je však důležité hodně cestovat, třeba jen v myšlenkách, a snažit se procestovat celý svět. Kde jsme my, tam je i náš domov. Kde je myšlenka, tam je i duch, který ji zrodil. Svoboda není ovlivňována účinem zabydleného místa, ale silou myšlenky. Jogín může tělesně přebývat stále v jedné jeskyni, ale v duchu může létat nad Zemí a být tam, kde zrovna potřebuje. Bydliště je velmi relativní pojem. Jestliže vám okolnosti neumožňují úplně odejít z domova, v němž žijete, opouštějte jej častěji alespoň v myšlenkách. Pohyb ducha je důležitější než pohyb těla. Myšlenka má vždy náskok. I když se v těle žádný pohyb neuskutečnil, pohyb v mysli proběhl. Toto je velmi důležitá příprava na svět, kde se pohyb realizuje jen myšlenkami. Nepohyblivá mysl, která se připoutala ke stálému příbytku, bude v otroctví i tam, kde člověk není připoután k pozemskému domovu. Každý člověk by se měl zamyslet nad tím, proč je cestování důležité, a nemůže-li je uskutečnit obvyklým způsobem, v duchu a myšlenkách může cestovat vždy. Pohyb v myšlenkách je reálný a stává se skutečností, jestliže je možné uskutečnit přesuny v jemnohmotném těle. 
Užitečné je také cestování do budoucnosti. Snažte se proto vysvobodit své myšlenky!

Cestování je užitečné proto, aby se člověk odpoutal od svého teplého místečka

Jestliže je váš soused tvrdohlavý, nepřístupný a nevzdělaný, zeptejte se ho, zda někdy cestoval a jak dlouho. Určitě vám odpoví, že jeho cestování netrvalo déle než jeden den. K tomu ještě dodá, že i když pobýval na nových místech, přesto se dostal do starých podmínek, protože neznal jazyk a nebyl dostatečně vzdělaný. Takovýto člověk se bude neustále hádat a svoji nevzdělanost nebude nijak skrývat. Cestování je nejlepším klíčem k poznání kosmických životů. Pravý poutník si umí jasně představit jak minulou, tak i budoucí cestu. Dokáže zhodnotit všechno, co již uplynulo, a předvídat lepší možnosti. Poutníku, jak si představuješ cestu za hranicemi Země? Vytvoření života za hranicemi bylo věnováno mnoho úsilí. Lidem se zdá, že se najednou dostanou do nereálné oblasti. Tato neznalost vzniká na základě nedostatečně rozvinutého pozorovacího smyslu. Zkušený poutníku, ty víš, že na Zemi existuje počátek všech možností. Poznal jsi nedokonalost minulosti a snažíš se zachytit části budoucnosti. Nedokonalost minulé cesty připomíná pozůstalý život ve světě vědomí na nižším stupni. Záblesky nových rozhodnutí tě, poutníku, povedou po cestách předurčených k putování ke hvězdám. Nepotřebuješ žádná mystická znamení, protože kráčíš po viditelné cestě a každé stéblo v přírodě ti bude pomáhat. Přízraky se zjeví těm, kdo sedí doma za pecí. Tobě náleží všechno, co přináší světlo. Zanechané stopy nemůže následovat ten, kdo je nečinný. Tobě náleží reálné obrazy paprsků. Ostatní věří v magické zázraky, ale ty budeš tvořit čisté vrstvy všeho, co je kolem. Poutníku, rád se s tebou setkám; rád se podívám, jak odhodlaně kráčíš po cestě! Poutníku, ty víš, co hledáš, a já ti vždy pomohu!

Hlavní je to, aby se člověk nezastavil. I když je člověk v důsledku okolností připoután k jednomu místu, pohybu ducha nemůže nic zabránit, člověk však musí pochopit, v čem spočívá svoboda ducha. Království ducha nepochází z tohoto světa. I když nějaký člověk sedí jen na jednom místě, může se pohybovat vpřed; jiný člověk se přemísťuje po Zemi, ale jeho duch ustrnul a znecitlivěl. Je důležité pochopit, že vnější pohyb ještě neznamená pohyb ducha. Cestování je velmi potřebné, protože rozšiřuje vědomí. Lidé, kteří podle slov Učitele pobíhají po planetě Zemi nevědoucně, nemohou přinést žádný užitek. Vnitřní pohyb je důležitější než pohyb vnější; ztotožní-li se však oba pohyby, vzniká optimální stav. Pokud člověk nemá možnost měnit místa a pohybovat se ve vnějších podmínkách, vnitřní pohyb může realizovat vždy. O kvalitě cestování. Každý člověk by si měl uvědomit, že cestování je nezbytné! Nestačí však, aby se odpoutal od domova, nýbrž musí pojem domov pochopit zcela jinak. Přesněji řečeno, musí svůj domov rozšířit. Tam, kde jsme, tam je i náš domov. Evoluce strhává všechny domovy, které se staly vězením. Jakmile člověk vysvobodí vědomí z pout, dostává šanci k pohybu. Člověk se neodpoutá od obydleného místa tím, že například vykoná nějaký skutek, něco ztratí nebo bude něco zbožňovat, ale dosáhne toho jen kvalitou vědomí. V zabydleném místě je velmi mnoho kouře a prachu.

Jsme proti jakémukoli samotářství, ale život v malých obydlích se špatnou atmosférou je ještě horší než život v jeskyních. Volám všechny, kteří si umějí vytvořit prostor pro své myšlenky. Chtěl bych vás vidět, jak všichni kráčíte po světě, kde mizejí hranice a národy se spojují.

 Jak však můžeme létat, když jsme se někde zachytili?! 

Znovu se zamyslete nad tím, jak je cestování důležité. Výhoda poutníků a cestovatelů je v tom, že neustále mění své okolí a že jejich aura se nepřipoutá k žádnému místu. V tom je jejich svoboda. Nová místa, noví lidé, nové dojmy nedovolí duchu, aby ustrnul a zastavil se ve starých zažitých podmínkách. Již jsme hovořili o užitečnosti pohybu a cestování. 

Co má však dělat člověk, jestliže je z různých důvodů

 k domovu připoután a nemůže jej opustit? 

Doporučujeme, aby cestoval a přesunoval se v myšlenkách. Cestování a lety v myšlenkách umožňují člověku, aby se odpoutal od obvyklých podmínek, a kromě toho jsou předzvěstí k cestám do jemnohmotného světa. Jogíni, kteří žijí v osamocení, neopustí svoji jeskyni, ale zároveň jsou všude tam, kde chtějí být. Připoutanost k místu nebo osvobození od míst závisí na stavu vědomí. Člověk může žít stále na jednom místě, a přece bude vědět, že procestoval celou planetu a stal se jejím obyvatelem.

Užitečnost cestování je nezvratná skutečnost. Nová místa, noví lidé a vibrace obnovují auru. Cestování je užitečné proto, aby se člověk odpoutal od svého teplého místečka, umožňuje rozbít skořápku aury a vysvobodit se ze zakonzervovaného a navyklého prostředí. Poutníci jsou z tohoto pohledu jasným příkladem, že je možné žít na jednom místě a přitom se k němu nepřipoutat. V Indii se velmi často stává, že když lidé dosáhnou určitého věku a splní všechny svoje povinnosti vůči rodině a ostatním lidem, opouštějí dům a rodinu a zůstávají stranou. Tito lidé vědí, že je to nejlepší způsob, jak se snadno odpoutat od Země, jakmile přijde jejich hodina. V duchu je možné opustit všechno. Je však jasné, že takovéto odpoutání je mnohem těžší. Vyzařování aury, nasycené různými prožitky, náladami, city a stavy, člověka uzavírá do takzvané skořápky aury, kterou musí rozbít, jestliže chce vstoupit do prostoru. Není to jednoduchý proces. Pokud ho neprovedete, nebudete nikde v prostoru cítit radost. V Bibli se uvádí, že člověk se má odpoutat od sebe sama, což znamená vysvobodit ze skořápky aury tím, že bude putovat bez domova a bude měnit místa. Cestování je velmi dobré a užitečné také proto, že se aura člověka odpoutává od zabydleného místa. Je těžké si představit, jakou silou se aura připoutává k obvyklým a zažitým podmínkám a jak pevně je s nimi spojená. Okolí se natolik vrylo do vědomí, že člověk vůbec nepociťuje vězení ducha, stejně jako ve zdravém těle necítí normální tlak vzduchu. Podobné připoutání k místu proběhne zvláště dramaticky při přechodu do jemnohmotného světa, kdy člověk psychicky pokračuje v existenci jako na Zemi. Poutníci jsou v takovém případě zcela svobodní, neboť pozemský dům už nemají.

Cestování a změna vnějších podmínek života jsou velmi užitečné, neboť při neustálém střídání dojmů je možné na sobě snadněji pozorovat, co se skrze všechny tyto změny odehrává. Člověka to však neovlivní, neboť se na všechno dívá ze svého nitra, jako by ho od všeho oddělovala jeho nezničitelná podstata. Zvláštní význam cestování je v tom, že se aura odpoutává od místa, na které si člověk zvykl. Jen těžko si lze představit, jakou silou se aura připoutává k okolí. Jedny a tytéž obrazy vrůstají do vědomí, kde krystalizují a mění se na pevné útvary. Tyto útvary jsou pevnější než stěny vězení, neboť osvobození od těla ještě neznamená osvobození od těchto útvarů. Každý pohyb po Zemi tyto útvary narušuje, protíná jejich spojení a připoutanost k vědomí. Poutníci neznají tuto spoutanost a kromě oblečení nemají na sobě vůbec nic. Během cestování se člověk může seznámit s různými krajinami a lidmi, poznat místní zvyky, tradice a zvláštnosti. Je potřeba si uvědomit, že naším domovem je celá planeta. Čím více cest podniknete, tím bude vaše vědomí svobodnější. Každý člověk nemá tu možnost, aby cestoval. Vnější pohyb je možné zaměnit pohybem vnitřním. Velmi užitečné jsou také cesty a přesuny uskutečněné v myšlenkách. Asketičtí jogíni, kteří přebývají v jeskyních v dalekých horách, necestují, a přesto mohou podniknout různé cesty po planetě Zemi. Nejdůležitější je to, aby člověk nepovažoval žádné bydliště za stálé. Všechno je dočasné a pomíjivé: tělo, domov, lidé i životní podmínky. Je potřeba se na všechno dívat jako na nocleh, který netrvá dlouho, jako na okamžitý dojem z cesty nebo tak, že se člověk jen na chvíli někde zastavil. Ve vlaku, na lodi, v letadle nebo v automobilu si člověk velmi dobře uvědomí, že tento okamžik trvá jen krátce, aniž by přitom ztratil svou individualitu. Vědomí člověka tak přistupuje ke všemu, co ho obklopuje, protože člověk je na planetě Zemi jen poutníkem, poutníkem na své věčné cestě.

ÚRYVEK Z KNIHY ► Jak nás ovlivňuje energie míst ► RERICHOVÁ HELENA

ODKAZ NA KNIHU ► JAK NÁS OVLIVNUJE ENERGIE MÍST

ANOTACE

Táto kniha sa zaoberá miestami na dvoch úrovniach: jednak fyzické miesta na Zemi, jednak špeciálne miesta v duchovnom svete, tzv. ašrámy. Autorka - slávna ezoterická učiteľka - odpovedá na otázky: aký vzťah má naša karma s naším bydliskom, ako sa zabývať na novom mieste, kde by sa mali ľudia usadiť, prečo na niektorých miestach ľudia ochorejú zvláštnymi a nebezpečnými chorobami, prečo je užitočné cestovanie. Úryvok: Člověk, který má velmi citlivý organizmus, může hluboce vnímat atmosféru starobylých chrámů, zámků a ostatních míst, kde se po celá staletí ukládaly vrstvy různé energie. Vstoupí-li člověk do cizího domu a na okamžik se od sebe odpoutá, pocítí jeho atmosféru. Člověk, aniž by měl nějaké poznatky o jemnohmotném světě, si často říká, že mu na určitém místě bylo dobře. Je to způsobeno tím, že podvědomě cítí auru místa a tento pocit určuje jeho náladu. Auru mají dokonce i kameny a voda. Neviditelným vyzařováním je nasyceno každé místo na planetě Zemi. Vyzařování energie z lesní paseky, kam nevkročila lidská noha, se odlišuje od energie vycházející z nějaké herny. Vnímavý člověk, který dokáže rozpoznat charakter vibrací různých míst, je schopný i se zavřenýma očima říci, zda se nachází v chrámu nebo v zábavním podniku. Jestliže člověk vstoupí do cizího domu, může se vlivu jeho atmosféry podřídit, nebo naopak tuto atmosféru překonat. Stejný proces probíhá i při kontaktu s aurami lidí. Úkolem žáka je, aby se nepodřizoval vedlejším jevům, ale aby vnímal jejich podstatu.

ZLATÁ DUŠIČKA 22.02. 2014

 

► MYSL ►

Není vždy v lidské moci nalézt řešení problému. Neboť lidská mysl poskytuje informace pouze o tom, co zná ze své vlastní zkušenosti. Umí ukázat mnohá řešení, většinou však se jedná o taková, která jsou v paměti duše, v kolektivní mysli nebo nemusí vůbec patřit zkušenosti konkrétní osoby. Není zde však možnost, aby mysl projevila tvořivost a ukázala to, co ještě není v této databázi. Lidská mysl umí člověka probudit, ale také utlumit. Je zde mnoho myšlenek, které nepatří přítomnosti. Také je zde mnoho strachů, které oslabují. Každý člověk má své zkušenosti, které mu umožňují reagovat na běžné životní situace. Přesto však mnohé reakce jsou zcela automatické. Proto je důležité vždy si uvědomit, co taková reakce přináší. Není účelem konat vždy podle svého zažitého způsobu chování. Spíše je potřeba v tomto se zcela odlišit. Hledat nová řešení, která přinášejí produktivní výsledek. Tento čas vybízí k tomu, aby probíhala transformace i v tomto. Nejen tělesná, ale obzvláště změna všeho uvnitř vás. Abyste se oprostili od zátěží, které jste si sami vytvořili a které již nepotřebujete. Ba dokonce je ani nechcete. Ale stále je sebou nosíte, i když cítíte, že vás v mnohém omezují. Je potřeba osvobodit se od diktátu mysli. Je potřeba vnímat řeč srdce a naučit se obojí sloučit v jedno. Jste tu na Zemi jako duše, které hledají nové cesty, učí se získávat nové prostředky, skrze které dojdou k naplnění svého plánu. V tomto čase vaše duše poznávají, že to, co si předsevzaly, je pro ně velkou výzvou. Mnozí ve svých fyzických tělech cítí zodpovědnost. Ale také strachy, které vyvěrají z temnoty minulosti a ukazují na mnohé nedokonalosti lidské bytosti, lidských životů a prožívání. Tato škola života přináší neuvěřitelné možnosti rozvoje duše. Vy však, lidé Země, jste již obeznámeni se svými úkoly. Mnozí hledáte naplnění, cítíte touhu po změně, děsíte se svých ztrát, ale také oslavujete své pokroky. Je zde široký záběr toho, co si můžete vybrat. Jste sami tou možností, která vás utvrzuje v tom, že lidská bytost je také bytostí s neomezenými možnostmi. Jste tlačeni a manipulováni. Ocitáte se na dně a opět se dostáváte nahoru. Vaše síla je nezměrná. Mnohé bytosti už toto vnímají automaticky, naučili se s touto silou pracovat. Vnímají, že je potřeba za každých okolností uvolnit svou cestu a získat přímý náhled na to, co jim život může poskytnout, ale také na to, co životu dovolí, aby bylo projeveno. Veškeré snahy jsou korunovány úspěchem. Je však potřeba přijmout, že ne vždy se může stát to, po čem toužíte, právě proto, že se to neslučuje s plánem vaší duše. Přesto lidé Země věřte, že jste to vy, kdo jsou schopni pozvednout sebe a své blízké, kteří jste schopni projevit lásku a kteří uzdravujete. Vaše dny plynou a čas vám přináší zármutky a bolesti, potýkáte se s nemocí, čelíte mnohým negativním postojům. Vaše duše mnohdy potřebuje vyléčit, neboť se cítíte unaveni. Kdyby jste jen viděli, jak jste schopni ze dne na den měnit svět, ba i celý Vesmír…Často o sobě pochybujete a cítíte nedůvěru k sobě samým. 

Ale proč to děláte? 

Vždyť jste dokonalí. Dívejte se na sebe očima svých tvůrců. Byli jste stvořeni k obrazu Božímu, nemůžete být jiní, nežli dokonalí. 

Tak proč pochybovat? 

Věřte, že stojí za to být na sebe pyšní, stojí za to milovat sami sebe. To vaše mysl pochybuje. My však ne. My víme, že děláte to, co v danou chvíli umíte nejlépe. Váš postup se nezastaví. A co přestane být vaší pravdou nyní, stane se novou v příštím okamžiku. Proto buďte sami sebou. 

Milujeme vás.

► ZLATÁ DUŠIČKA

SOUVISEJÍCÍ ► NOVÁ ZEMĚ 2010

Byl to ráj nebo nirvána?

Při svém cestování mimo tělo poznal autor vrcholný stav bytí Existence. Zde je úryvek z knihy, kde popisuje tento "prostor", v kterém se ocitl:

Třikrát jsem "šel" na místo, pro jehož přesnější popis se mi nedostá­vá slov. Opět je to ta vize, ta interpretace, dočasná návštěva tohoto "mís­ta" nebo stavu bytí, která přináší v historii lidstva tolikrát opakovaný vzkaz. Jsem si jistý, že by to mohla být část ráje, jak ho chápe naše nábo­ženství. Určitě to také musí být nirvána, samádhí, vrcholná zkušenost, tak jak nám ji prezentují mystikové všech dob. Rozhodně je to stav bytí, který různé osoby popisují velmi různě.

Pro mě to bylo místo nebo stav naprostého čistého klidu a míru a přes­to intenzivních, nádherných emocí. Bylo to jako vznášet se v teplých, měkkých mracích, kde není ani nahoře, ani dole, kde nic neexistuje jako samostatná část hmoty. To teplo není jen kolem vás, ale je i na vás a ve vás. Vaše vnímání je zamlžené a zcela okouzlené dokonalým prostředím.

Mraky, ve kterých se vznášíte, jsou prozařovány paprsky světla, jejichž tvary a odstíny se neustále proměňují. Koupete se v nich, když přes vás přecházejí, a každý z nich je nádherný. Rubínově červené paprsky světla, nebo něčeho víc, než je světlo tak, jak ho známe, protože žádné světlo vám nepřinese takový pocit smysluplnosti. Všechny barvy spektra se ne­ustále objevují a zase mizí, nikdy náhle nebo prudce, a každá z nich s se­bou přináší jiný druh uklidňujícího a mírného štěstí. Jako byste byli v mra­cích obklopujících věčně zářící západ slunce a zároveň i jejich součástí; s každou proměnou té živoucí zářící barvy se zároveň měníte i vy sami. Reagujete a vstřebáváte do sebe tu nekonečnou modř, žluť, zeleň a čer­veň a všechny odstíny mezi tím. Všechny jsou vám blízké a známé. Cítí­te, že sem patříte. Tady jste doma.

Pohybujete se volně a bez námahy skrze mraky a kolem sebe slyšíte hudbu. Není to něco, co si začnete uvědomovat. Je to tu pořád a vy vib­rujete v souzvuku s hudbou. A zase, je to víc než hudba, tak jak ji zná­me. Jsou to jen ty harmonie, jemné a dynamické melodické pasáže, mnohohlasý kontrapunkt, hluboce dojímavý podtext - jsou to jen ty části hudby, které ve vás vyvolávají hluboké emoce. Nic obyčejného, všední­ho, nudného. Sbory jakoby lidských hlasů se ozývají v písních beze slov. Nekonečné melodie smyčců všech odstínů se v jemné harmonii prolína­jí s cyklickými, neustále se vyvíjejícími tématy a vy s nimi rezonujete. Ne­ní tam žádný zdroj, ze kterého by ta hudba vycházela. Je všude - kolem vás, ve vás, vy jste její součástí a ona je vámi.

Je to nejčistší pravda, kterou vám bylo dopřáno pouze zahlédnout. To­hle je hostina a ty mrňavé drobky, které jste ochutnali předtím, ve vás vzbudily naději, že existuje celek. Nepojmenovatelné emoce, touha, nos­talgie, pocit osudovosti, které jste cítili ve vašem známém světě, když jste se na Havaji dívali na mraky zbarvené zapadajícím sluncem, když jste ti­še stáli mezi vysokými stromy, kývajícími se ve větru, když ve vás úryvek hudby, nějaká melodie vyvolala vzpomínky na minulost, nebo jste při ní pocítili touhu, která se vám s žádnou vzpomínkou nespojovala, když jste toužili po místě, kam patříte, ať už to bylo město, země, národ nebo ro­dina - ty všechny jsou tady teď naplněny. Jste doma. Jste tam, kam pat­říte. Tam, kde jste vždycky měli být.

A hlavně - nejste sami. S vámi, vedle vás, ve vás propleteni, jsou dal­ší. Nemají jména, neuvědomujete si ani, že by měli nějaké tvary, ale zná­te je a jste s nimi spojeni. Oni jsou úplně stejní jako vy, oni jsou vy a stej­ně jako vy jsou doma. Cítíte s nimi, jako by mezi vámi probíhaly něžné elektrické vlny, dokonalá láska, z níž jste dosud měli možnost zakusit jen nepatrné segmenty a neúplné části. Jenže tady ty emoce nepotřebují inten­zivní vyjádření ani teatrální demonstrace. Dáváte a přijímáte automatic­ky, bez záměrné snahy. Není to něco, co potřebujete, nebo co potřebuje vás. Ono "dosahování" je pryč. Výměna probíhá přirozeně. Neuvědomu­jete si žádné rozdíly v pohlaví, vy sami, jakožto část celku, jste obojí, muž i žena, pozitivní i negativní, elektron i proton. Zažíváte dokonalou har­monii, protože jste tam, kam patříte. Jste doma.

V tom všem, ale nikoli jako součást toho všeho, si uvědomujete zdroj všech vašich zážitků a zkušeností, vás samých, toho všeho, co je tak ob­rovské, že to nejste schopni ani pochopit, ani si to nedovedete předsta­vit. Tady víte o existenci Otce, vašeho pravého Otce, a přijímáte ho bez potíží. Otec, Stvořitel všeho, co je, bylo a bude. A vy jste jen jedním z je­ho nespočetných výtvorů. Jak nebo proč, to nevíte. Není to důležité. Jste šťastní prostě proto, že jste na správném místě, na místě, kam opravdu patříte.

Byl jsem tam třikrát a ani jednou jsem se nevracel zpět do fyzické­ho těla dobrovolně. Vracel jsem se neochotně a byl jsem z toho smutný. Kdosi mi pomohl se vrátit. Pokaždé, když jsem se vrátil, trpěl jsem celé dny silnou nostalgií a pocity opuštěnosti. Připadal jsem si, jako se asi cítí návštěvník mezi cizinci, v zemi, kde nic není úplně "správně", kde všechno a všichni působí "špatně" ve srovnání s místem, kam patříte. Akutní osamělost, nostalgie a cosi jako stýskání. Bylo to tak těžké, že jsem se již znovu nepokoušel se tam vrátit.

► ÚRYVEK Z KNIHY ► Cesty mimo tělo ► Robert Monroe

► ZDROJ

Jak zastavit přejímání negativních emocí jiných lidí

Emoční svoboda znamená naučit se, jak zůstat koncentrovaný ve stresujícím a emocionálně velmi nabitém světě. Protože emoce jako jsou strach, hněv a frustrace jsou energie, můžete je potenciálně „chytit“ od druhých lidí, aniž byste si to uvědomovali. Pokud máte tendence být emocionální houbou, je důležité vědět, jak se vyhnout přebírání negativních emocí jednotlivců nebo těch volně plovoucích emocí davu. Další nepříjemností je, že chronická úzkost, deprese, nebo stres z Vás můžou utvořit emocionální houbu tak, že snižují Vaši obranu. Najednou se stáváte aktivním přijímačem naladěným na jiné lidi, zejména ty s podobnými problémy. Takto nějak funguje empatie, proto bychom se měli zaměřit na aktuální nevyřešené otázky, které jsou v nás samých. Z energetického hlediska pochází negativní emoce z několika možných zdrojů. Dejte na svůj pocit – může to být vaše vlastní negace, může být původcem někdo jiný, nebo se může jednat o kombinaci obojího. Vysvětlím vám, jak poznat rozdíl a strategicky posílit pozitivní emoce tak, abyste nemuseli nést negativitu, která vám nepatří.

To není něco, co jsem uměla vždycky. Když jsem dospívala, moje kamarádky se vždy nemohly dočkat, až vyrazíme na nákup do nějakého obchodního střediska. Čím většího, tím lépe – ale já jsem toto jejich nadšení nesdílela. Vždycky jsem se cítila omámená a vyčerpaná z velkých skupin lidí, stejně tak bezradná a neznala jsem důvod. „Co je s tebou?“ říkali přátelé, vypadáš nějak divně. Věděla jsem, že přelidněná místa a já prostě nejdeme k sobě. Chtěla jsem se tam cítit dobře, ale místo toho jsem vždy prožívala nervozitu, deprese, nebo nějakou hroznou bolest. Neměla jsem vůbec žádné tušení, že jsem vlastně obrovská houba, absorbující emoce lidí kolem mě.

Až u mých pacientů jsem uviděla, jak absorbování emocí jiných lidí může vyvolat panické záchvaty, deprese, nechutenství, sexuální a drogové hýření a vůbec nepřeberné množství tělesných příznaků, které se vymykají tradiční lékařské diagnóze. Centrum pro kontrolu nemocí a prevence vydalo zprávu, že více než dva miliony Američanů trpí chronickou únavou. Je pravděpodobné, že mnozí z nich jsou emocionální houby.

Zde jsou některé ze strategií pro Emoční svobodu v praxi. 

Pomohou vám zastavit čerpání emocí jiných lidí.

Jak zůstat soustředěný ve stresujícím světě

Odstřihnout se od negativních 

emocí druhých lidí:

- Za prvé:
zeptejte se sami sebe – Je tento pocit můj nebo někoho jiného? 
Může to být společný pocit nás obou. Pokud jde o emoce jako je strach nebo hněv, pokuste se zlehka konfrontovat s tím, co ve Vás způsobuje tyto emoce (ať již sami na vlastní pěst nebo s odbornou pomocí). Pokuste se určit zřejmý generátor emoce. Například: Právě jste shlédli dobrou komedii, a přesto jste přišli domů z kina s popsanými pocity – možná jste se stali součástí deprese lidí, kteří seděli vedle Vás, nebo v těsné blízkosti. Zkrátka, energetická pole se překryla. Totéž platí i o návštěvách obchodních domů nebo přeplněných koncertů.

- Pokud je to možné, distancujte se od podezřelého zdroje.

Nepřibližujte se k němu blíže než na 3,5 m. a uvidíte, zda ucítíte úlevu. Nedělejte tu chybu, že „nechcete tímto urazit tyto neznámé lidi“. Na veřejném místě neváhejte a měňte místa, pokud začínáte cítit, že se o Vás pokouší deprese.

- Po dobu několika minut se zcentralizujte soustředěním na svůj dech:
To Vás propojí s Vaší podstatou. Vědomě vydechujte negativitu a nadechujte klid. Pomůže Vám to k uzemnění a očištění od strachu nebo jiné těžké emoce – představte si negativitu jako šedou mlhu, s výdechem opouštějící Vaše tělo, a novou naději, jako zlaté světlo, vstupující do těla s nádechem. Toto může přinést rychlý výsledek.

Negativní emoce jako strach, často přebývá ve vašem emocionálním centru na solar plexu. Položte tedy dlaně na toto místo a vědomě si přivádějte energii lásky a milosti do této oblasti pro spláchnutí stresu. Při dlouhodobých depresích nebo úzkostech, používejte tuto metodu denně na posílení tohoto centra. Je to uklidňující a vytváří to pocit bezpečí a optimismu.

- Chraňte se.
 Užitečné formy ochrany používá mnoho lidí, včetně léčitelů, kteří se snaží pacientům zahrnout vizualizační formou celé jich tělo do obalu bílého světla (nebo jakékoli barvy si vymyslíte, což dodává sílu). Berte to jako štít, který blokuje negativity nebo fyzické nepohodlí, ale umožňuje prostoupit tomu, co je pozitivní (filtrování).

- Vyhledávejte pozitivní lidi a situace. 
Nazývejte přítelem toho, kdo v druhých lidech vidí dobro. Zkuste trávit více času s kolegy, kteří si na nic nehrají. Poslouchejte lidi překypující nadějí, vnímejte tu víru, jakou mají v sebe i ostatní. Vychutnávejte slova plná naděje, písně a jiné umělecké formy. Naděje je nakažlivá a zvedá náladu.

Praktikujte tuto strategii. Nemusíte trpět pokaždé, když jste v emočním přetížení. Se strategií se to zvládá, můžete mít pohotovou odpověď na stresové situace, cítit se bezpečněji, a vaše citlivost může rozkvétat.

Převzato z nové knihy Dr. Judith Orloff “Emotional Freedom: Liberate Yourself From Negative Emotions and Transform Your Life” (Three Rivers Press, 2011) 
- http://www.drjudithorloff.com

Judith Orloff MD je autorka nové bestsellerové knihy Emotional Freedom: Liberate Yourself From Negative Emotions and Transform Your Life (Three Rivers Press, 2011), z níž vychází uvedené tipy a článek. Její postřehy z emoční svobody vytvořily nové léčebné postupy na stresy současného světa. Judith Orloff MD je zároveň profesorem psychiatrie na UCLA. Její práce byla uvedena na The Today Show, CNN, Oprah Magazine a USA Today.

http://spiritlibrary.com/books/judith-orloff/emotional-freedom

Pro www.svetloatlantidy.cz přeložil -Ag-. Tuto českou verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

O meditaci

Již od pradávna lidé provádějí cvičení meditace a to, co bývá většinou očekáváno, je povznesený stav mysli a osvobození od vlastního omezení těla. Jeden den v týdnu byl určen k odpočinku od světských činností a k tomu, aby byl věnován duchovním záležitostem. V dnešní době může být každý, kdo cvičí meditaci, považován za podivína a jeho snaha pokládána za pošetilou, přestože její praktikování je tím nejdůležitějším, čím se můžeme zabývat.

Mnoho lidí dnes věří, že existuje jakási skrytá inteligence v pozadí přírody a celého vesmíru, ale pokládají za nedůležité a často i za nemožné získat osobní zkušenost prostřednictvím meditace. Během každodenní činnosti je naše pozornost obrácena ven k věcem, které s ní souvisí a s tím souvisí i naše myšlení. Běžná mysl bloudí neustále od jedné myšlenky ke druhé. Schopnost intelektu vytvářet neustále myšlenky musí být překročena tím, že budeme pronikat ke zdroji kde myšlenky vznikají. Musíme zapomenout na sebe, na svět a odpoutat se od myšlenek, které s tím souvisí.

Potvrzení toho, co nalézáme v inspirovaných knihách, můžeme nalézt v nás samých cvičením meditace. Dokud člověk hledá nejvyšší poznání vně sebe, nikdy ho nemůže naleznout. Meditace nám umožňuje nalézt svou duši hluboko ve své mysli díky pravidelnému cvičení mentálního klidu a udržování soustředěné ničím nepřerušované pozornosti. Osvobozuje nás ze zajetí našich pěti smyslů a z nadvlády ega. Umožňuje nám pročisťovat charakter a prohlubovat vědomí. Odpověď na otázku, zda duše existuje, můžeme získat zvládnutím praxe meditace a z ní získanou mystickou zkušeností.

Cvičení koncentrace nám pomáhá připoutat mysl k nějaké myšlence a meditace i tuto poslední myšlenku odloží a udržuje mysl v tichu. Naše vědomí se postupně stahuje hlouběji a stále blíž k tomuto božskému stavu, který je naším zdrojem. Stav meditace nastane zcela samovolně pokud cvičení koncentrace dosáhne nejvyššího stupně intenzity, a jakmile myšlenky ustanou, uvědomíme si vědomí samotné. Každý, kdo se bude této činnosti pravidelně věnovat, může jednoho dne ve svém nitru pocítit přítomnost vyššího Já.

Pokud bude naše mysl naplněna předsudky a falešnými představami, nebudeme moci přijmout pravdivé myšlenky. Nepročistěná mysl je neustále zaplavována přílivem nespočetných myšlenek a neumožňuje nám poznat mír a klid. Udržet mysl v klidu je rozhodně těžší než udržet v klidu tělo, ale její ovládnutí nakonec přinese poznání Nadjá. Jakmile získáme kontrolu nad svými myšlenkami pomocí meditace, můžeme realizovat trvalý mír zbavený všech úzkostí a negativních emocí.

Pokud se ponoříme dostatečně hluboko do svého srdce, nalezneme vnitřní ticho, které nám pomůže nalézt naše vyšší Já. Díky meditaci můžeme začít pociťovat svatou přítomnost ve svém nitru a dokonce získat i její vedení. Jedině každodenním a pravidelným cvičením meditace se můžeme přiblížit ke svému cíli, protože se vědomě odpoutáváme od pozornosti obrácené ven a vedeme ji opačným směrem. Cílem je poznat vědomí samo o sobě, oddělené od všech myšlenek.

Meditace rozvíjí vnímavost a probouzí intuici, což je nezbytné na naší cestě za poznáním. Jsme tak navyklí produkovat a sledovat své myšlenky, že si ani nejsme vědomi mysli, z které vystupují a do které se navrací. Jejich utišení v pokročilé meditaci, vede k uvědomění si mysli jako zdroje. Dokud neovládneme své myšlenky, nemůžeme poznat pravdu. A pokud je nepřinutíme k poslušnosti nemůžeme dosáhnout hlubších stavů vědomí. Musíme se osvobodit od světských starostí a osobních přání a pak poskytnout svou prázdnou mysl přílivu božství. Nemůžeme se ještě víc přiblížit svému vyššímu Jáství, neboť ono je naší součástí, ale můžeme pomocí meditace odstranit překážky, které nám brání v jeho uvědomění.

Meditace nám přináší vznešenější zkušenosti než jsou ty, co nám přináší všední život. Pokud má naše mysl pochopit pravdu a poznat nejvyšší skutečnost, musí se dostatečně zklidnit a to bude zpočátku dosahováno pouze dočasně během každodenní meditace. Nakonec se stane hluboký klid trvalým a nepřerušeným stavem nepostradatelným pro konečné odhalení. Pravidelné cvičení meditace se stane zvykem, který nám umožní kdykoli a snadno vstupovat do meditativního zasnění. Cílem není nic jiného než odevzdat ego Nadjá za pomoci zbožné touhy, milující oddanosti a mentálního klidu.

Správně vykonaná meditace umožňuje navázat kontakt s vyšší myslí. Vnitřní klid, který je dosažen nám dává radost, krásu a uspokojení, které nejsou z tohoto světa. Hledající, který bude praktikovat a rozvíjet meditaci do její nejvyšší úrovně, nakonec pocítí přítomnost samotného Nadjá. Úspěšná meditace se také projeví v našem charakteru, neboť pronikneme hluboko do své bytosti pod vášně i emoce, získáme nad nimi kontrolu a obdržíme pocit štěstí a radosti. Meditace je naplněna pokud pronikneme až do hloubky živoucího ticha. Zde budeme osvobozeni z fyzického zajetí stažením mysli do nitra a vyzdviženi do božského stavu spojení s Nadjá.

Dobrodružství hledání je spojením toho, co je v nás lidské s tím, co je v nás božské. Meditace přináší nejen požehnání naší mysli, ale také regeneraci celému tělu. Pravidelným cvičením pravděpodobně získáme i pocit vnitřního růstu. Nejdříve se učíme meditovat v ústraní, ale později se tento stav stane naší součástí ať budeme kdekoli. Po určité době nastane pokles našich světských přání a bude vzrůstat touha po vnitřním kontaktu.

Každý náš den je vhodné začít meditací s tichou prosbou o vedení. Tak budeme nejlépe připraveni na problémy, které se během dne mohou objevit. Meditace bude sloužit nejvyššímu účelu, pokud se na svém nejvyšším stupni promění v kontemplaci. Takto přejde od namáhavé činnosti opuštěním své osobnosti ke stavu bez úsilí, což může být umožněno pouze milostí. Náš život bude v rovnováze teprve tehdy, až se naučíme kromě běžného vnímání, obracet pozornost do nitra ke svému zdroji.

Pokud člověk nezačne obracet pozornost ke svému vyššímu jáství, bude stále jen polovičním člověkem, neschopným využít svůj duchovní potenciál. Náš život bude daleko víc vyrovnaný, pokud jej obohatíme o každodenní meditaci. Se získaným klidem můžeme daleko lépe vykonávat naše povinnosti a chápat naše chyby jako příležitost k růstu. Jestliže soustředěnou pozorností pronikneme do hlubší úrovně mysli, dosáhneme skrytého zdroje síly a vědění, ze kterého můžeme čerpat sílu a poučení.

Meditace je nezbytnou součástí pro každého, kdo nastoupil cestu poznání sebe sama. Je také důležitá pro ty, kteří pracují tvořivě a inspirace je pro ně zdrojem ze kterého čerpají. V meditaci se mohou uvolnit z podvědomí řešení různých problémů v podobě intuice. Meditace je nakonec potřebná pro každého člověka, neboť bez ní nemůžeme získat to nejlepší, co nám může život nabídnout a tím je poznání svého vyššího Já. Každodenní odtažení od našich osobních záležitostí osvobozuje od přílišného tlaku, kterému jsme vystaveni, neboť umožňuje dočasně přerušit kontakt se světem a zapomenout na svůj osobní život.

Správná meditace v nás může vyvolat změnu k dobru a harmonii, ale meditace nesprávná nebo bez dostatečné přípravy či se špatnými úmysly může vést k opaku. Nikdo by neměl tvrdit, že žije plným životem, pokud ještě neobdržel žádnou duchovní zkušenost. Meditace nám pomáhá hledat božství v našem vlastním nitru a umožňuje vědomě se s ním spojit. Jeho nalezení je nejvyšším cílem pozemského vtělení člověka. Meditace je určitě přínosem v dnešní napjaté době, i když stále nepříliš doceněná. Pokud chceme rozvinout svou duchovní podstatu, měli bychom začít s jejím praktikováním, neboť kvůli tomu nemusíme odcházet do kláštera ani opouštět svou rodinu, stačí jen meditaci vhodně začlenit do našeho každodenního života.

* * *

Paul Brunton: „Lidstvo dnešních dnů je zvyklé, a proto pokládá za přirozené, jít s mentálním proudem k zevním věcem. Meditace obrací tento směr a pokouší se dovést omezenou mysl zpět k jejímu zdroji – Mysli."

* * *

Volně zpracováno podle knihy PhDr. Paula Bruntona ► Svazek 4, část 1. MEDITACE

► http://www.paulbrunton.cz

Velmi jednoduché a jasné vysvětlení meditace s pomocnými animacemi. V tomto videu se dozvíte a kosmické energii, meditaci, éterickém těle, pyramidách, třetím oku, Osvícení, astrálním těle, astrálním cestování, Nirváně a životu po životě.

► UKÁZKA A ODKAZ NA VIDEO ► CESTA DO NITRA

POSELSTVÍ SRI CHINMOY ROK 2014

Moji milovaní, právě jste se ocitli na prahu období, ve kterém vstupujete do realizace svých vyšších cílů, do velkého střetu svého srdce a ega. Energie, které právě postupují Vaší kosmickou bránou, dávají velmi rychle do pohybu děje a události směřující k ještě rychlejšímu pročištění vaší osobní karmy, zároveň ale také karmy jednotlivých národů.

Buďte opatrní, neboť věřte, že na cokoliv pomyslíte, řeknete, nebo uděláte, dáváte tím do pohybu energii, a zároveň prakticky souhlas, aby se to stalo. Každý den stoupá vaše tvořivá síla a schopnost vnímat rady duchovních mistrů a čistých duchovních bytostí, které svým světlem obklopují celou vaši zemi. Je čas se ztišit a ještě více poslouchat svůj vnitřní hlas. Přestaňte se bát. Je stále více duší, které se probouzejí k životu. Země se už stala místem pro ty nejsilnější duše. Ty duše, které nejsou připraveny na přechod k vyšším vibracím a budou tvrdošíjně setrvávat ve svých postojích a ve své duchovní strnulosti, budou postupně odcházet. Proto se neobávejte a vypusťte ze své mysli strach, který je vám podsouvám všemi prostředky, především mediálně a také podprahovým vnímáním. Očista planety země je v plném proudu. Kolo dějin se rychleji a rychleji otáčí a síly, které nepřejí zlatému věku lidstva, slábnou. Přestaňte upínat svůj zrak k negativním událostem kolem sebe. Je čas jít, nesmíš zůstat stát a otáčet se. Nedívej se na ty, kdo zůstali stát za tebou, ale vezmi s sebou ty, kteří dokážou jít.

Není důležité prosadit se, ale sladit a sjednotit energetickou sílu dobra. Nauč se umění odpouštět.Použij ho nejprve sám na sebe.Pak bude snadné odpustit druhým. Nepoměřuj své dny na hodiny, ani na minuty. Dej si svou vlastní časovou míru a každý den se ptej sám sebe, jestli jsi dokázal sám sobě odpustit vše, co ještě tebou není odpuštěno. Dělej to tak dlouho a tak vytrvale, až sám sebe uvidíš, jako dokonalou Boží bytost. Jako schránku Božího světla. To převzácné světlo je ukryto ve tvém srdci. Kdo dokáže rozšířit a otevřít své srdce, prosvětluje tuto zemi. Každý den přemýšlej, koho tvé srdce přijme. Prosvětluj všechny lidi okolo sebe.

Pokud je ve tvé rodině člověk, se kterým nemáš dobré vztahy, věnuj se úkolu odpuštění, dokud alespoň pomyslně neskončí ve tvé náručí, jako nejvýše milující osoba. Neprosazuj svou vlastní pravdu, protože pravda je pouhý úhel pohledu.

Co je důležitější? Pravda, nebo láska?

 Pravda je ve všem, ale láska je VŠE. Buď laskavý, buď vším pochopením, neboť každá lidská bytost je nucena bojovat sama se sebou. Když pomlouváš druhé, v tu chvíli jsi světu odhalil svou vlastní vnitřní slabost. Svět nyní potřebuje sílu. Neplýtvej svou silou na pomluvy a hodnocení druhých. Svět potřebuje lásku, mír, toleranci a víru. Nenajdeš- li mír ve vlastním srdci a uprostřed své rodiny, nenajdeš ho nikde na světě. Oprosti se od jakéhokoliv nelaskavého projevu. Samou přirozeností laskavosti je šířit se. 

Budeš-li laskavý k druhým, budou dnes laskaví k tobě a zítra k někomu jinému.

Moji drazí, využijte působení očistné energie ke znovuzrození vztahů ve vaší rodině. Mír je jako zrcadlo. Je to věrný obraz vyzařování vašich vlastních vztahů, jen v širší úrovni vnímání. Jako když hodíš kámen na vodní hladinu a on vytvoří kruhy, které se šíří a tvoří stejný obraz. Nezáleží na tom, jaký má kámen tvar. Hranatý kámen vytvoří stejné kruhy na vodní hladině, jako kulatý kámen. Nehledejte ve tvoření míru nic složitého. Tvořte mír kolem sebe, házejte kamínky smíření a odpuštění na vodní hladinu vaší rodiny.
Nechť se kruhy lásky a smíření šíří na všech vodních hladinách.

► SRI CHINMOY

► ZDROJ

Jak procházet zkouškami, aby smyslem bylo dostat se k podstatným energiím?

Náročnost lidského života je teď opravdu velká. Jak se blížíte k ukončení fyzického lidského cyklu, vynořují se vám energie, které potřebujete v lásce přijmout. A nutno dodat – je jich hodně. Prosím uvědomte si prvně, že to není žádný trest, žádná schválnost, kterou vám život přináší. Jsou to jen vaše nezpracované energie, které si tak přicházejí pro vaše přijetí. Možná, že když si toto uvědomíte, emoční reakce nebude tak náročná. Bylo by dobré, když to, co se vám děje, zároveň přijmete. Udělejte to tam, kde toho jste schopni. Pokud tak začnete, dál už dokážete sami postupovat. Když si přitom na každém případě uvědomíte, že řešíte své vlastní záležitosti, budou se posléze vaše dynamické emoce zklidňovat. Až toho dosáhnete, propojte se zdrojovou energií na tu svou část, která má již přirozené propojení se svými podstatnými energiemia záležitosti svého života již dokážete řešit v emočním nadhledu. Propojení s touto svou částí duše podporujte i v klidovém stavu.

To, čemu říkáte zkoušky, prožívá každý člověk. Více, či méně emočně, ale každý. Než projdete do světelného lidství potřebujete každý sám sebe přijmout. A jak již víte, sebepřijetí není z lidského hlediska jednoduchá záležitost, ale složitý proces.

 Jak se dostat sám k sobě?

Nejdříve přetransformujete velké množství bloků, které vám v tom brání. Každý máte ve svém srdci bránu, kterou je třeba nalézt a pak otevřít. Každý k tomu kroku máte svůj čas. Pokud pro někoho již nadešel, svěřte se do péče své duše. Každého povede. Budete postupně otevírat další brány – pak dojdete sami k sobě. Nejen při této slavné chvíli, ale při celé vaší cestě jsme s vámi.

Vaši Áriové

Naučte se čistit svou mysl, teprve do uvolněného prostoru může přijít něco nového. Vaše mysl neumí fungovat novým způsobem a vy jste se s ní ztotožnili. Vaše Já je mnohem hlubší a vy svou pozornost stále směřujete k povrchu. Zkratka k prožívání radosti je nevěnovat pozornost své mysli, ale svému vědomí, srdci a bytí. Mysl je stísněná, je v šoku a neumí s novou energetickou situací na Zemi naložit. Vnímá změnu energií, ale zaměřuje pozornost na ty negativní, které jsou jí známé a zažité. Ve vědomém žití zaměřte v tu chvíli svou pozornost na něco jiného a mysl pročistěte zdrojovou energií. Začněte pravidelně každý večer úklid mysli a její naplňování paprsky. Budete lépe spát a relaxovat.

Jak procházíte zkouškami?

Přijímat je a NESPĚCHAT, což je pro vás ve vašem pojetí světa dost těžko proveditelné. Máte pocit, že NESPĚCHAT znamená něco zmeškat, o něco přijít a v konečném důsledku přijít o život, zemřít.Proto se tohoto schématu tak těžko zbavujete. Proto se vlastně snažíte stále něco dohonit, něco či někoho předehnat. Takový je současný trend společnosti. Necháváte se tím polapit, či jako protipól se uchylujete do strnulosti, což je obojí krajní řešení a nevede k transformaci. Kreativita a ochota ke změnám vás provede současnou dobou.

OTEVŘETE SRDCE PŘEDEVŠÍM K SOBĚ DOVNITŘ, AŽ POTÉ K SVĚTU KOLEM.

Vaši Áriové

To, co vám v běžném životě ubírá sílu a energii, je vaše nejistota, strach a pochybnosti vydat se novou cestou, začít přistupovat k řešení problémů novým způsobem. Stále pochybujete a nevěříte si, zda jste schopni něco dokázat, jestli si to či ono zasloužíte, jestli si to nové můžete dovolit. Přitom jste už mnohé zpracovali, mnoho bloků odstranili a přesto tím, kdo nejvíce zkouší a brzdí sami sebe, jste VY.Nezapomínejte, že vaše ego nevynechá jedinou příležitost, jak o sobě dát vědět, a proto k němu přistupujte s láskou a tvořivostí. Vaše podstatné energie už si začínáte do určité míry uvědomovat, už je máte jakoby na dosah. Prvním Mostem k těmto energiím i pro zpracování strachů a nejistot je vaše zdrojová energie a také propojení se se zdrojovou energií bytostí vašich průvodců, učitelů, andělů. S jejich dovolením se s nimi propojte a ve chvílích, kdy si nevěříte, vás vaše spojená zdrojová energie podpoří, obejme, povede. Druhým mostem je vaše přijetí reálných situací a odpuštění sama sobě.

Z velkých hloubek vašeho srdce se nyní vynořují odmítnutí a zavržení sebe sama, a tak prosíme, přistupujte k sobě s láskou. Můžete také zdrojovou energií a láskou naplňovat sebe sama, svůj každý den. Nezapomeňte, že zdrojovou energií můžete sobě, čemukoli a komukoli žehnat. Třetím mostemk vašim podstatným energiím je přijetí, že toto všechno jsem já, já jsem své vlastní přijetí, já jsem tato bolest, já jsem zkušenost, kterou prožívám,je v pořádku, že se takto cítím a vše přijímám a odpouštím si. Vzpomeňte si, že skládáte puzzle zkušeností neboli částí, vše je tak jak jste chtěli a jak potřebujete. Jsme stále s vámi a plně vás podporujeme.

Vaši Áriové

Ptáš se na kvalitu žití. Ptáš se jinými slovy na život v přítomnosti.

Protože co je smyslem života v té které dimenzi,
v jakémkoli čase, v jakémkoli prostoru?

Vždy přítomnost. Vesmír žije v teď. Jedině tak dokáže pracovat s časovými dimenzemi, protože je ukotven v přítomnosti.Je to jediný pevný bod, jediná jistota vaší reality. Život v přítomném okamžiku není nic těžkého pro bytost bez ega. Je to čistá přirozenost. Ve vašem případě je to však těžké, jste nataženi mezi zátěžemi z minulosti a očekáváními budoucnosti.

Vaše ego vytvořilo strach na základě vyhodnocování mysli. Oprosťte se od mysli a jednoduše buďte srdcem. Je to to technicky nejprostší a emocionálně nejtěžší. Jde ale o to, tento stav nacvičit, připomínat si ho každou chvíli, kdy je to jen trochu možné. Můžete mít samozřejmě bloky z minula, ale vy už jste ve stavu, kdy byste se měli v přítomnosti udržet. Vaše problémy pak můžete řešit z roviny pozorovatele sebe sama. Neboť zkoušky jsou kvůli poznání, nikoli kvůli trápení. Zažíváte emoce, protože jste napnutí mezi dvě časové linie, místo abyste byli přítomni svou pozorností. Jedině tak můžete pochopit, proč se vám děje to, co se vám děje. Zkoušky jsou jako kniha, ve které už umíte číst, jen je třeba odstoupit do správné ohniskové vzdálenosti.

Takže jak na to?

Technik již znáte mnoho. Propojení se zdrojem, s Vyšším Já, s energií Já jsem atd. Pokud se vám to nedaří, je třeba trénovat víru. Uvědomit si, že svět hmoty je pouhým odrazem a důsledkem skutečné energie a že láska ve své podstatě je obsažena ve všem. Propojte se se svou vyšší vibrací a učte se v ní setrvávat bez ohledu na to, co se děje kolem. Představte si, jak energie z jemné vyšší vibrace přetéká do té nižší a nižší, až začne transformovat hmotu. Je to jako kaskáda pohárů. Na vrcholu stojí jeden, z něhož přetéká víno – to je vaše srdce, váš zdroj. Vytrvejte v myšlence přetékajícího srdce a pozorujte sami, kolik pohárů je třeba naplnit, než přeteče i ta nejspodnější základna, která je velmi široká. Vytrvejte. Velmi často se do energií dostanete, dotknete se jich a běžíte zase dál. Naplnili jste sotva půl poháru.

Učte se setrvávat ve svém srdci.

S bezmeznou láskou

Vaši Áriové

Pro všechny poutníky na Cestě Lásky, do češtiny přijaly Eva P., Lenka Z., Karin L., Lucka N., Míňa N. (www.transformace.info). Tuto verzi je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně všech zdrojů i s aktivními odkazy.

► http://www.transformace.info

PODSTATA DOHOD

► OBRAZ: Ruysen Flores Venancino

Při svých zkušenostech ze života na Zemi vidíme většinu věcí a situací v životě ze značně limitované perspektivy. Proto nemůžeme zjistit, že to, co jsme vnímali jako katastrofu, je ve skutečnosti ta nejlepší a nejvhodnější věc, která se nám v daném okamžiku mohla přihodit (ztráta zaměstnání, rozpad manželství, vážné onemocnění). Každá z těchto událostí je součástí našeho životního plánu. Došlo k nim proto, abychom se naučili důležitému pravidlu, abychom šli jiným směrem anebo aby námi otřásly a my se už konečně probudili.

Tyto události jsou součástí dohod, smluv a záložních plánů, které jsme si vytvořili před inkarnací. Vybírali jsme si situace, které podpoří náš vzestup. Všichni ale máme vždy právo svobodné volby. To, co vnímáme jako předurčení, je také důsledek dohody, kterou jsme sami učinili. Přestože jsou všechny dohody podmíněny svobodnou volbou, můžeme se setkat i s případem, kdy potkáme někoho, ke komu cítíme velkou přitažlivost, ale i tak se rozhodneme jít jiným směrem. Dokud dohody nejsou přijmuty všemi zúčastněnými, mají pouze potenciální formu.

Záložní plány

– před narozením se můžeme rozhodnout potkat určitou osobu a schválit určitý "scénář", který jsme si sestavili, a pak dotyčnou osobu minout bez povšimnutí. Můžeme tu osobu potkat později. Pokud se setkání poprvé neuskutečnilo, a toto setkání je pro naši duši důležité, vytvoříme si situaci setkání za úplně odlišných podmínek znovu. Například dítě, které mělo být vaší dcerou, se může narodit jako vaše vnučka, nebo pokud něco brání v tom, že se máte narodit vašim rodičům, můžete se poté k nim dostat jako snacha, se kterou budete mít silnou vazbu. Pro někoho tato informace může být důležitá, protože se v původní rodině cítil jako černá ovce, a konečně si dotyčná osoba může oddechnout a může z něj spadnout tlak, kdy se snažil zapadnout do systému, kde cítil, že nepatří. Na druhé straně ne ke všem událostem dochází kvůli dohodám, věci se dějí i náhodně.

Spřízněné duše

- pro své vztahy si vytváříme spoustu záložních plánů a většina z nich má souvislost se základní životní lekcí. Jedna z největších lásek je ta, která se rodí bez dohod. Setkání s bývalou láskou může být velmi posilující a romantické. Pravdou je, že každý trvalý vztah je třeba postavit na každodenní rutině. Rodový záměr - nejprve si ustavíme dohody s rodiči, rodinou a jinými důležitými lidmi v našich životech. Spousta rodin a rodů mívá specifický záměr - v některých rodinách se vyskytuje spousta lékařů, léčitelů, hudebníků ... ale i alkoholiků.

Energetické vzory

– tato smlouva zahrnuje lidi s podstatně velkým věkovým rozdílem, které člověk potká v pravý čas, aby tomuto mladšímu člověku předali energetický vzor. Umožňují těmto duším poznat, čím by chtěli být, až dospějí. Tohoto člověka může dítě potkat na ulici. Proto příště, až uvidíte, jak na vás zírá malé dítě, uvědomte si, že spolu můžete mít tuto smlouvu, a umožněte jim toto setkání. Dívejte se do očí. Pokud člověk nedokázal najít energetický vzor v dětství, může mít problémy s uvědoměním si vlastního Já.

Přechodové dohody

- je to smlouva, kterou uzavíráme s jedincem, který nás má pustit, když umíráme. Syn nebo dcera řeknou: "Můžeš v klidu odejít, mami. Můžeš jít, když chceš. Všichni budeme v pořádku. " Uvítací dohody - týkají se lidí, kteří se na spirituální rovině uvolí k tomu přivítat nás, když přijedeme domů. Dohody druhého dechu – tyto dohody zahrnují osobu, k níž jsme měli velmi blízký vztah alespoň v jednom z předchozích životů. Tato osoba se uvolí vstoupit nám do života ve velmi důležitém období, aby zkontroloval, jestli jsme neuhnuli z cesty, kterou jsme si určili. Tyto známosti jsou často velmi intenzivní, a nutí nás s těmito lidmi na chvíli zůstat. Jejich záměr je nám připomenout původní záměr duše a směr. Často jsou to neodolatelné románky, něco do nás musí narazit, abychom se probrali - jsou velmi silné a krátkodobé.

Karmické dohody

– abychom se mohli rychleji vyvíjet, musíme uvolnit karmu. Během plánovací fáze si vybíráme určité karmické dohody. Poskytují nám efektivní nástroje ke zvládnutí životních lekcí. Jsou užitečné tehdy, když se snažíme dát dohromady vztah, který jsme nenaplnili v předchozích životech. Protože není možné dlouhodobě vztahy budovat na karmických základech, všechny nové karmické dohody, jež jsme si zvolili, musí být dovršeny velmi rychle. Menší dohody a "nedohody" – mnoho lidí potkáme z důvodu, že jsme spíše my pro ně důležití než oni pro nás. Někdy jen držíme místo ve smlouvě někomu jinému. Někdy "šálek čaje je jen šálkem čaje" a určitá událost a setkání pro nás nemá žádný význam.

► Poznatky - Spiritual psychology (12 duchovních pravidel) - Steve Rother

►http://www.lightworker.cz

©2014 připravila ► ALENA P. pro svůj blog ► http://alenapundy.blogspot.cz

ZLATÁ DUŠIČKA 16.02. 2014

► MOŽNÁ JE TO TĚŽKÉ, 
ALE NE NEŘEŠITELNÉ ►

Lidé Země, máte před sebou mnoho obtížných dní, které si budou vyžadovat vaši pozornost a zvýšené úsilí. Vaše síla je nezměrná a máte zde těžké úkoly. Některé dlouhodobé, jiné jsou připraveny ke zpracování ve vašich běžných dnech života. To, co prožíváte, vás nutí přemýšlet, hledat odpovědi a vracet se sami k sobě. Stále dokola je na vás kladena zodpovědnost nejen za sebe, ale za vaše bližní. Stále více jste tlačeni k tomu, měnit své životy, hledat jejich smysl. Neboť to, co jste znávali, je již minulostí. Vy však stále nevíte, co je vaše přítomnost.

Jaká je?

Uvědomujte si ji co nejvíce. Nechtějte promarnit důležité okamžiky svých životů. Víme, jak je těžké zvládat vaše současné problémy. Mnozí se snaží, aby vše zvládli, ale často zabředávají ještě hlouběji. Je mnoho z vás, kteří se snažíte dopátrat řešení, ať je sebehlouběji, sebesložitější. Nezapomínejte však, že někdy méně je více. Pokud se vám nepodaří řešení objevit, je čas přijmout současný stav a počkat na příhodnější okamžiky. Je mezi vámi spoustu bytostí, které nejsou šťastné. Stále hledáte štěstí, ale nenacházíte. Chybí vám radost ze života a jakoby se láska vytrácela. Také samota se stále více rozmáhá. I když je pro vás velice důležitá, mnohdy nejste schopni načerpat z tohoto stavu potřebné zkušenosti. Spíše se poddáváte a „umíráte za živa“. Probíhá zde velká selekce. Je jen otázkou času, zda budete schopni se odpoutat od všeho, co vám neslouží. Stále se snažíte držet svých jistot, i když vám již vůbec nic nezbývá. Osud světa je na vás. Ale mnohé manipulace vám znemožňují vstát a nabrat novou sílu. Uvolňují se silné emoce, které jsou mnohdy velkým problémem, pokud jsou v negativní formě. Často si říkáte:

„Kam ten svět spěje?„

Je to ale tam, kam ho směrujete vy sami. Je před vámi ještě mnoho zkušeností a výzev. Nezapomínejte na svou podstatu. Rozhlížejte se kolem a pozorujte přírodu a vnímejte krásné dny. Příroda tu vždy byla a bude, ale vaše energie se časem přemění. Nyní je však potřeba zabrat a nepodlehnout. Rozhodující období vašich životů právě probíhá a uvědomte si, že není cesty zpět. Pouze vzhůru. Můžete jít s radostí a láskou anebo zatíženi bolestí, bezradností a strachem. Mnozí si vybíráte svou negativní karmu. Ale zrovna tak přijde i ta pozitivní. A také se mnohé dá změnit. Důležité je nevzdat se. Lidé Země, je před vámi složité období, budete opět tlačeni k tomu dělat to, co nechcete. Více, než kdy dříve budete udupáváni. Ale nebojte se toho, neboť i nadále vám zbyde mnoho sil celý svůj život změnit. Není možné udržovat něco, co se nezadržitelně zřítí. Ale až se usadí prach, uvidíte opět slunce a prázdný prostor, který bude připravený, abyste opět vytvořili cosi nového, posvátného a láskyplného, co vás obohatí. Mějte v sobě víru a snažte se i přes všechny těžkosti v sobě nalézt pokoru a odpuštění. Lidé Země, jste spojeni a jste ti, kteří vytvoří novou Zemi. 

Nalaďte se na úspěch a on bude vaším životem. 

Tak se staň.

Čerpáno ► ZLATÁ DUŠIČKA

SOUVISEJÍCÍ ► NOVÁ ZEMĚ 2010

Naučte se milovat své vnitřní dítě

Vůbec nezáleží na tom, jak staří jste – uvnitř vás se nachází malé dítě, které potřebuje lásku a přijetí. Pokud jste žena, tak nezávisle na tom, jak jste soběstačná – máte v sobě malou holčičku, která je velmi něžná a potřebuje pomoci. Jste-li muž, pak nezávisle na tom, jaký jste macho, stále máte uvnitř malého chlapce, který touží po vřelosti a náklonnosti.

Jako děti, když něco bylo špatně, jsme uvěřili, že bylo něco špatně s námi. Děti rozvádějí tuto myšlenku s tím, že kdyby to byly udělaly dobře, rodiče a vychovatelé by je milovali a nevyvíjeli by na ně nátlak. V tomto čase má dítě tuto víru: Něco je se mnou špatně. Nejsem dost dobrý/á.

A i když rosteme a stárneme, tyto falešné víry
 si neseme s sebou. Učíme se sami sebe odmítat.

Uvnitř každého z nás je rodič stejně jako dítě. A nejčastěji tento rodič nadává tomu dítěti – téměř neustále! Když budeme poslouchat našemu vnitřnímu dialogu, uslyšíme nadávání. Uslyšíme rodiče, který říká dítěti, jak něco dělá špatné nebo jak není dost dobré. Potřebujeme dovolit našemu vnitřnímu rodiči, aby se lépe staral o naše vnitřní dítě.

Zjistila jsem, že práce s naším vnitřním dítětem je nejcennější, když se snažíme vyléčit bolest z minulosti. V tomto bodě našich životů – právě teď – potřebujeme začít dělat sami sebe celistvými a přijmout každou součást toho, kým jsme. Potřebujeme komunikovat s naším vnitřním dítětem a dát mu vědět, že přijímáme i tu část, která udělala všechny ty hlouposti, tu část, která divně vypadá, tu část, která je vystrašená, tu část, která byla velmi bláznivá a hloupá – každičkou část nás samotných.

Láska je největší léčivou silou, kterou znám. Láska může vyléčit i ty nejhlubší a nejbolestivější vzpomínky, protože láska přináší světlo porozumění do temných zákoutí naší mysli. Nezáleží na tom, jak moc bolestivé bylo naše rané dětství – láska k našemu vnitřnímu dítěti nám nyní pomůže to vyléčit. V soukromí naší vlastní mysli můžeme udělat nová rozhodnutí a myslet novými myšlenkami. Myšlenky odpuštění a lásky k našemu vnitřnímu dítěti nám vždy otevře nové cesty a Vesmír nás podpoří v našem úsilí.

ZDROJ ► LOUISE HAY

PŘEKLAD ► MAGDA TECHETOVÁ

ZLATÁ DUŠIČKA 06.02. 2014

► VYLADĚNÍ ►

Čas se naplňuje. Země prochází transformací, mnohé živé bytosti spolu s ní. Tento čas je časem silných změn, ale také mnohých nepřijetí. Objevují se mnohé energie, se kterými si nevíte rady. Každý z vás se snaží vypořádat s tím, co ho potkává. Mnohdy jste příznivě naladěni, často však jste v zajetí stále stejných chyb a stále stejných programů, které ovlivňují vaše životy. Vaše cesta se pro vás stává složitější místo toho, abyste rostli, bojujete se svými strachy, které vlastně ani nejsou vaše, neboť jsou uměle vytvořené. Jakoby probíhal boj, který však nemá vítěze ani poraženého. Jakoby to byl boj pozitivních a negativních energií.

Nebo entit? 

Jakoby se rozhodovalo, zda podlehnete anebo naleznete sílu a pochopíte, jak z životních situací vyjít jako vítězové. V této fázi potřebujete povzbuzení, potřebujete něco, co vám dodá sílu a odvahu, něco, co vám pomůže na vaší cestě. Není to však hmatatelné. Je to něco, co se nachází uvnitř vás samých. Je to vaše vnitřní síla, je to vaše naladění se na vítězství, na úspěch a vnitřní naladění na lásku a radost. Je to vaše přirozenost. Možná nevíte, jak toto udělat. Ale potřebujete jen věřit, že jakmile se probudí myšlenka, tělo reaguje. Čím dál tím více z vás se učí, jak pracovat sami se sebou a se svou myslí. Je potřeba, abyste pochopili, že vy jste tvůrci své reality. 
To, co je vám podsouváno, dříve či později odhalíte. Strachy a obavy přetransformujete. 
Lidé Země, mnoho jste si naložili ve svých životech. A nyní se pracně dostáváte vzhůru. Jste však podporováni a nadnášeni jak to jen jde. Procházíte procesem přeměny. Takové, jakou si vybrala vaše duše. Mnohdy jste nehybní, mnohdy zas letíte rychlostí větru. Avšak toto vše má svůj smysl. Abyste si uvědomili, co je vaší prioritou. Abyste pochopili a nakonec poznali, kdo jste. Že vaše cesta je společná. Že všechny ty, kteří přišli do této reality, spojuje stejný úmysl. Nalézt sama sebe a pochopit svou duši. Procesy učení každý prožívá jinak, v závislosti na tom, jak je ochoten a schopen překonávat překážky a přijímat výzvy. Ať ten či onen, všichni konáte důležitou práci nejen sami pro sebe, ale zároveň pro celou planetu. 

Nezoufejte a nevzdávejte se.

 Přijde čas, kdy si budete moci odpočinout a poté opět vyrazit na cestu. Je však důležité, abyste měli na paměti, že nic nemůžete pokazit. Že máte společný cíl a na svých cestách můžete podpořit jeden druhého. Dívejte se na ostatní tak, jakoby jste to byli vy sami.
Teprve pak poznáte, kdo jste. 

Amen.

Čerpáno ► ZLATÁ DUŠIČKA

SOUVISEJÍCÍ ► NOVÁ ZEMĚ 2010

Dobro a zlo

Dobro a zlo

Na počátku bylo jen Ticho a nekonečné Světlo. Potom každý dostal omezené množství svobody, my jsme však zneužili tuto omezenou svobodu do takové míry, že jsme si lecčím vytvořili svůj vlastní svět nevědomosti, nevědomí a nebožských sil. Jsme jako kráva přivázaná ke stromu. Zatímco využívá tu trochu svobody, kterou má, běhá dokola a ničí vše ve svém dosahu.

Zlo je v naší mysli, ne v našem aspirujícím srdci. Mysl chce okusit celý svět po malých částech, kousek po kousku. Srdce chce obejmout celý svět jako celek. Srdce cítí, že mu patří celý svět. Mysl říká: "Tohle je moje. Tohle je tvoje." Čím více může mysl oddělovat, tím větší radost získává. Zlo je pocit oddělení. Tam, kde je jednota, není žádné zlo. Máme-li dobrou vůli, lásku, pocit jednoty, potom namísto ničení světa se budeme snažit celý svět obejmout.

Je to tentýž starý příběh: neposlušnost. Posloucháme-li vnitřní zákon, potom se nic nestane. Ale neposlechneme-li vnitřní zákon, vzniká zlo. Používáme-li správně naši svobodu, potom jdeme k Božskému, ke Světlu. Ale pokud ji zneužijeme, potom se stáváme protibožskými, stáváme se nepřátelskou silou.

Nebylo záměrem Boha, aby byly nebožské síly. V tomto světě se děje mnoho věcí, které jsou tolerovány. Je jedna věc mít něco plně odsouhlaseno a jiná, když je to jen přijímáno nebo tolerováno.

Mají-li rodiče špatné děti, co mohou dělat?

 Prostě neposlušné a zlobivé děti tolerují. Všichni jsme dětmi Boha. Některé děti jsou dobré, některé jsou špatné. Ale Bůh neměl v úmyslu mít špatné stvoření.

Bůh je všudypřítomný. Je v dobru a je také v takzvaném zlu. Když mě chce sežrat tygr, cítím, že tygr je nebožská síla. Ale Boží existence je i v tygrovi. Vše je v proudu evoluce směrem k většímu projevení Boha. Nezáleží na tom, jakého stupně evoluce člověk nebo věc dosáhla, uvnitř toho člověka nebo věci je stále Bůh.

Právě teď piji čistou vodu. Je to dobrá voda. Ale voda může být také špinavá, nečistá. Boha můžeme najít v nečisté vodě stejně tak jako v čisté. Ale přestože je v ní Bůh, nebudu špinavou vodu pít, protože vím, že to ublíží mému tělu.

Duchovní lidé, kteří meditují, se snaží vidět Boha na určité úrovni vědomí. Bůh je také ve špatných věcech, ale my se nechceme vracet do zvířecího království a do nižších říší vědomí, abychom Boha hledali.

Říkáte, že Bůh není pouze dobro, že je dobro i zlo?

Ano. Bůh je v dobrém i ve špatném, ale zároveň je nad obojím. Je to jako strom. Řekněme, že kořeny jsou zlo a větve jsou dobro. Jsou však jedním, jsou částí stejného stromu. Zlo je nižším projevením Pravdy a dobro je vyšším projevením Pravdy. Není žádná noc bez světla; dokonce i v nejtemnější noci je vždy alespoň trocha světla. Ale Bůh je nad obojím, stejně tak jako je obloha nad stromem.

Říkáte-li, že Bůh není ve zlém, potom říkáte, že Bůh není všudypřítomný. A to je jako říkat, že Bůh není Bůh. Bůh je v obou, ale není jimi svázaný. Je jako loď, která je ve vodě a také nad vodou.

Z přísně duchovního pohledu není nic takového jako dobro a zlo. Zlo existuje jen v mentálním světě. To, o čem si myslíme, že je zlo, je ve skutečnosti menší pravda nebo nedokonalost vrůstající do větší pravdy a dokonalejší skutečnosti.

Když se ponořím hluboko dovnitř,

nevidím žádnou džungli nedokonalosti,

dokonce ani kapradí obtíží,

ale jen úsměv dokonalosti

a tanec blaženosti uspokojení.

Nemohu pochopit, jak cokoliv stvořené Bohem může být nedokonalé. 

Jak může stvořit duši, která není na počátku dokonalá, a pak říci: 

"Dobrá, teď pokračuj svým vlastním způsobem, vyvíjej se, jak nejlépe dokážeš"?

Bůh nehází duši do projevení nemilosrdně. Duše není sama. Bůh sám je vždy uvnitř ní. Přišli jsme od Boha a jsme Jeho částí. Ale kde je naše uskutečnění? Kde je naše dokonalost? Vědomě směřujeme k dosažení tohoto uskutečnění a dokonalosti. Každý jednotlivec představuje Boha, ale ne každý jednotlivec Jej vědomě uskutečnil.

Absolutní Bůh, který je Nejvyšším Já, je dokonalý. To Nejvyšší, Jeden bez druhého, Bůh, který stvořil mnohost, je vždy dokonalý. Ale tento Bůh, který vstoupil do pozemské úrovně pro evoluci, přijal nedokonalost, protože přijal pozemské vědomí, které je plné omezení a nedokonalostí.

Věříte na hřích?

To, co druzí nazývají hříchem, já nazývám nedokonalostí. Byli jsme stvořeni Bohem, který je veškerou Láskou, veškerou Blažeností. Dokážeme-li odstranit závoj nevědomosti z našeho vědomí, okamžitě vstoupíme do světa dokonalosti. Tam není nic takového jako hřích. Hřích je v naší mysli, nikdy nemůže být v naší duši.

 Co je to hřích? 

Je to něco, co svazuje a omezuje, jako vězeňská cela.

 A co je to blaženost? 

Je to nekonečná svoboda dokonalosti.

Z filozofického hlediska to, co někteří nazývají zlo nebo hřích, my považujeme za nevědomost - neustálou hru Máji neboli iluze. Ten, kdo je chycen v této hře, se liší od osvobozené duše, která je oproštěna od této iluze skutečnosti. Meditací se můžeme osvobodit od nevědomosti, od iluze, a přeměnit naši lidskou přirozenost v božskou.

Radostná ochota tvého srdce uposlechnout Boha

smyje tisíciletou nevědomost tvé mysli.

Co míníte nevědomostí?

Definice nevědomosti jednou krátkou větou je omezené vědomí.

 Když vstoupíme do neomezeného vědomí, nevědomost mizí.

V tomto světě je světlo, více světla, hojné světlo, neomezené světlo a nekonečné Světlo. Bereme-li nevědomost jako zničení, tehdy děláme chybu. Musíme vidět, že to, co nazýváme nevědomostí, se skládá z omezeného světla. Dokonce i v nejtemnější noci je nějaké světlo. Jinak bychom vůbec nemohli existovat. Dítě je přirozeně ve srovnání se svým starším bratrem nevědomé, ale také ono má v sobě nějaké světlo.

Takže to, čemu říkáme nevědomost, je světlo v jiné podobě. Já jako jednotlivec, vy jako jednotlivec a ona jako jednotlivec máme omezené světlo - řekněme nekonečně málo světla - v porovnání s Bohem, který je nekonečným Světlem. Ale prostřednictvím naší modlitby a meditace vrůstáme do neomezeného a nekonečného Světla Boha a stáváme se vším,
 co Bůh má a vším, co Bůh je.

To, čemu říkáme nevědomost, není nic jiného než zkušenost, kterou má Bůh v nás a skrze nás. Když si uvědomíme, že jsme jen Jeho nástroji, pak nejsme nevědomostí svázáni. Vidíme, že existuje někdo, Vnitřní Pilot, který v nás a skrze nás hraje svou Kosmickou hru. Když víme, že jsme jen pouhými nástroji, potom není žádná nevědomost, není žádné světlo, je jen Nejvyšší, který je vším. On je Ten, kdo činí, On je činem, On je výsledkem, On je vším. Když však cítíme nebo si myslíme, že vše děláme my, tehdy se dopouštíme himalájského omylu.

Přijde čas,

kdy každé a všechny lidské bytosti

budou zaplaveny odvahou duše,

aby utišily pýchu noci nevědomosti.

Mluvíte o noci a světle. 

Věříte, že části života jsou temné a nedokonalé?

Život je složen z dokonalosti, ale můžeme říci, že existuje menší dokonalost a větší dokonalost. Nemůžeme říci, že tato strana je černá a tamta strana je bílá; řekneme, že na této straně je ve srovnání s druhou stranou méně světla. Takže není žádné negativní a pozitivní, je jen pozitivní. Ale to, co je méně pozitivní, má menší schopnost, a někdy tomu říkáme negativní.

Jednou jsem četl, že pokud si vyberete zlo, nejste skutečně svobodní.

 Zdálo se mi to jako zajímavá myšlenka. 

Objasnil byste mi to?

Nejprve musíme vědět, co je zlo. Cokoliv nás omezuje, cokoliv nás svazuje, je zlo. Zlo k nám přijde v podobě potěšení, a když se poddáme potěšení, které zlo přináší, jsme chyceni. Zlo, které nás chce učinit svým nástrojem pro svůj vlastní účel, nás nechá pocítit, že jsme bezmocní a nevědomí, a to je důvod, proč ho přijmeme.

Někdy možná nemáme žádnou svobodu v našem vnějším životě, ale ve svém vnitřním životě máme značnou svobodu. Můžeme se modlit, můžeme se koncentrovat, můžeme meditovat dokonce i ve vězeňské cele. Ale když jsme vlastněni zlem, naše vnitřní svoboda odchází a také naše vnější svoboda nás opouští. V tu chvíli musíme hledat naplnění našich tužeb nebo zlých popudů.

Všechno má svou přirozenost. Samou přirozeností zla je svazovat, samou přirozeností božskosti je osvobozovat. Přirozeností štírů je štípat. Nemůžeme očekávat, že se budou chovat jinak. Proto jim nesmíme dát příležitost bodnout nás. Musíme se od nich vždy držet daleko. Stoupneme-li si před štíra, abychom ukázali svou vlastní svobodu, je to pošetilost. Musíme cítit potřebu zůstávat jen s tím, co nás neustále osvobozuje a osvěcuje, a to je světlo.

Jak můžeme zabránit špatným silám, aby působily 

v našem životě nebo v životě našich blízkých?

Jsou dva možné způsoby. První způsob je skrze koncentraci, meditaci a kontemplaci. Pokud víme, jak je dobře provádět, nemusíme vstupovat do světa špatných sil. Během své oduševnělé meditace můžete požádat Boha o pevnou sílu, duchovní sílu. Dokážete-li použít tuto pevnou sílu ve svém životě, tehdy z něj špatné síly musí zmizet.

Druhý způsob je snažit se vidět nejvyšší Pravdu, Boha, ve všem. Musíme tak učinit pomocí světla naší duše. Každá lidská bytost má duši. Duše je nepatrnou částí nekonečné Pravdy. Je v přímém spojení s Božským, s Transcendentální Bytostí. Problém je, že když s někým mluvíme, neobracíme se k jeho duši. Vidíme jen vnější tělo. Fyzické je plné temnoty a nedokonalostí, a tak je pro nás obtížné dosáhnout duši. Snažme se ale vidět duši ve fyzické bytosti člověka, rozmlouvat s ní a vynést do popředí její světlo.

Když dosáhneme naprosté jednoty s Bohem, 

vidíme stále protipól dobra a zla?

Když jsme ve stavu jednoty s Bohem, nemůžeme říci, že toto je zlo a toto je dobro. Jakmile se sjednotíme s Bohem, vše je projevením božské Vůle. Dokud však s Bohem nejsme sjednoceni, potom jednu vteřinu jsme s Bohem, v Bohu, a další hodinu jsme sami v sobě - v našem vlastním vitálnu, v našem vlastním fyzickém vědomí. Tehdy v nás a kolem nás budou vždy nebožské i božské síly. Ale když máme nejvyšší, nejjemnější meditaci, nevidíme protipóly dobra a zla. Protože tehdy jsme sjednoceni s transcendentální Skutečností, a ta překonává všechny lidské představy dobra a zla, božského a nebožského.

Víra může věřit všemu,co řekneme.

Důvěra může zvýšitpevnost naší víry.

Důvěra je čistá.

Víra je jistá.

Důvěra se dívá kolem,aby spatřila Pravdu.

Víra se dívá dovnitř, aby nejen ucítila Pravdu,

ale aby se také stala Pravdou.

"Když síla lásky nahradí lásku k síle,

člověk bude mít nové jméno:

Bůh."

CITACE A MOUDROST AUTORA ► SRI CHINMOY