úterý 30. července 2013

►►► ZLATÁ DUŠIČKA 27.07.2013 ►►►


NEPŘINÁŠEJTE OBĚTI


Spoustu z vás cítí sílu současných dnů. Projevuje se mnoho energie slunce a jeho silný vliv na životy lidí. Stále ve vašich srdcích zní otázky ohledně toho, co máte v životě pochopit, co se naučit, ale také to, zda jste na správné cestě. Mnozí hledají potvrzení svých myšlenek, avšak u jiných lidí, ne ve svém srdci. Jakoby jste nedůvěřovali sami sobě, jediné bytosti, za kterou se můžete zaručit. Chybí vám víra a sebeláska. Učíte se pomáhat ostatním, ale proč ne sami sobě? Jste ve svých životech konzervativní. To, co se vám líbí u druhých, nejste schopni aplikovat sami u sebe. Někdy se může stát, že se bojíte prožívat to, co cítíte. Jakoby jste byli odstrkováni, jakoby jste si říkali ne, tohle já nemůžu. Ale proč? Proč se bránit tomu, co cítíte. Jsou to pro vás výzvy, které vám mohou zkvalitnit a zpříjemnit vaše životy. Nevyhýbejte se vědomě ničemu, co byste chtěli. Jste tady, abyste život prožili. Ne abyste ho odmítali. Vše, co chcete, je k dispozici. Tento čas vás vybízí, buďte otevření a nebojte se dostat ze sebe vše, co vás trápí, vše co máte na srdci. Nebojte se sdílet své pocity. Učte se důvěřovat sami sobě stejně, jako lidem kolem vás. Hledejte v každém jeho pravou podstatu. Budete konfrontováni se svými nezpracovanými věcmi i nadále. Stále více budete potkávat protějšky, které ve vás budou otvírat „ tajemnou komnatu“, kde leží ukryté vaše nezpracované a zasuté myšlenky, bloky, které jste se báli vynést na světlo. Nyní přichází nejtěžší fáze, uvolnění toho, co je uloženo v největších hlubinách. Pro mnohé to může být složité období, ale přesto je zde naděje, že duši se výrazně uleví. Měňte své životy a nebuďte zatuhlí. Vše, co neslouží, odstraňte. Ať je to jakkoli bolestné. Nehledejte výmluvy, nebuďte pohodlní a lehkomyslní. Neboť poté vás čeká ráj na zemi. Buďte těmi, jakými jste ve svých vizích. Nesklánějte se a nepodlézejte. Učte se milovat sami sebe a hrdě zvednout hlavu a kráčet dále. Nebojte se realizovat své touhy, své sny. Ani své lásky. Mnoho z vás žije ve vztahu, který mu nic nepřináší. Nepřinášejte ani zbytečné oběti. Uvolněte se a jděte za svou láskou. Nebuďte připoutaní k děravé lodi, co se potápí. Cožpak toto vás těší? Kampak až chcete dojít ve své bolesti? Mnohé je iluze. Vaše vnímání světa kolem je často krátkozraké, ovlivněné vašimi očekáváními tím, co vidět chcete. Zbořte tyto zdi a začněte život tak, jak to potřebujete.
Milujeme vás.


Čerpáno ►ZLATÁ DUŠIČKA
SOUVISEJÍCÍ ► NOVÁ ZEMĚ 2010

neděle 21. července 2013

►►► ZLATÁ DUŠIČKA 20.07.2013 ►►►


MODLITBY A PŘÁNÍ
Lidé Země, čas bude stále více zhuštěný a vy pochopíte, že pouze přítomnost je odpovědí a řešením. Mnohé informace, které v životě získáváte, jsou cenné v tom smyslu, že vám pomáhají utřídit si sami v sobě vše, co jste dosud prožili, pomáhají vám rozpomenout se na to, co jste kdysi znali. Vaše nesmrtelná duše je plná radosti, neboť cítí, že vaše cesta není nová, to jen vy sami jste našli ten pravý směr. Vše se v dobré obrací. Mnohé životy prošly změnou, aby v této fázi konečně rozkvetly. Vy všichni, kteří jste dosud tápali, již získáváte to, co ve svém srdci hledáte. A jsou to velké objevy! Možná budete mít pochybnosti, ale sami uvidíte a sami na sobě poznáte, že vše, co dosud bylo neúspěšné, bude změněno. Jste na cestě, která vás vede k hojnosti. Probouzíte se a vycházíte ze svých ulit, abyste se chopili příležitosti, abyste konečně prokázali odvahu a uskutečnili vše, co jste si předsevzali. Mnozí postupují jen velice zvolna, přesto se životy všech mění. Člověk bude stále více souznít s přírodou a stále více se bude ladit na kolektivní vědomí, stále častěji bude „načítat“ odpovědi. Čas i doba se mění. Ale vy již dávno nejste tak bojácní jako dříve. Máte odvahu a stále sílíte. Postupujte vpřed, lidé Země a sami sebe milujte jako nikdy předtím. Fáze obnovy započala a vy se vezete na této vlně. Brzy uvidíte změny ve svých životech. Byli jste do této chvíle ubíjeni a sráženi. Ale ten čas minul. Neboť nyní přichází spravedlivá odplata. Lidé Země, naučte se ve svých modlitbách žádat o vše, po čem toužíte. Nebojte se žádat více, nechtějte být skromní, ale proste za všechny potřebné a za vše, čeho se vám může dostat. Zdroj je neomezený. A pokud uvěříte, mohou se dít zázraky. Již dávno přece víte, že vše je pouze na vás samých. Ať jste překonali cokoli, zůstaňte nezlomeni. Můžete dostat vše, věřte tomu!
I vaše těžkosti se zlehčí, neboť prožíváte svobodu ducha. 


Jen láska je skutečná.

Čerpáno ► ZLATÁ DUŠIČKA
SOUVISEJÍCÍ ► NOVÁ ZEMĚ 2010

čtvrtek 18. července 2013

►►► ZLATÁ DUŠIČKA 12.07.2013 ►►► 2


VOLNOST
Mnoho se děje kolem vás. Vesmírné pohyby jsou nezadržitelné. Vy ve svých ulitách často nevnímáte okolní dění, neboť vás zaměstnávají vaše vlastní starosti. Přesto všechno jste součástí Vesmíru a jste s ním propojeni. Na vaší úrovni je stále aktivováno čištění vašich zablokovaných energií, neboť s takovouto zátěží byste nebyli schopni pokračovat dále. Svět se staví na zadní, snaží se očistit a zbavit se násilí. Dosud však toto bylo nemyslitelné. Více světla produkuje také více tmy a bolesti, neboť vzdát se bez boje temnota nehodlá. Jste unaveni, avšak plni naděje, že vaše životy se již brzy budou moci změnit. Rádi byste vystoupili z manipulací a „matrixu“, který se vás snaží udržet nevědomé a poslušné, jako beránky. Čím dál více jste zadupáváni, ale také stále více toužíte vstát a osvobodit se z pout, které vám nasazuje vaše společnost a tento svět plný iluzí, nepravd a násilí. Země pokročila ve svém vývoji a vy lidé jste na dobré cestě. Stále více cítíte, že volnost se stává vaším jediným cílem. Cítíte, jak se mění vaše vnitřní hodnoty. Již nechcete kráčet se stádem, stále více z vás začíná vidět ten klam, kterým vás zásobovali po věky. Vaše duše znají svobodu a chtějí ji prožívat neustále. Stále více se projevuje vaše jedinečnost, setřásáte balast a snažíte se uvolnit vazby se vším, co již nepotřebujete, co nechcete. I přes to, že mnohdy se vám nedaří a nedokonale očištěné situace se mnohdy znovu vrací zpět. Přesto musíte být trpěliví a pokračovat. Jste pozorně sledováni a vaše činy jsou mnohdy zaslouženě obdivovány, neboť již dlouho nezažila Země tolik odvahy a silných rozhodnutí od tolika lidí během jedné éry. Vaše síla je nezměrná a pokud neustanete, dokážete se osvobodit. Nezoufejte, pokud se vám váš život zpočátku rozsype pod rukama. To je přirozené, ztrácíte původní oporu, hledáte sami sebe. Přecházíte ze starého do nového a chvíli potrvá, nežli opět najdete stabilitu. Ale věřte, že to stojí a bude stát za to. Pokud se cítíte rozpolcení a nenaplnění, pokud nevíte, kam patříte, vnímejte pouze sami sebe a tento svět, učte se vidět očima Boha. Jste průkopníci nového světa a každý začátek je těžký. Otevíráte cestu všem dalším, kteří přijdou po vás. Věřte tomu a buďte na sebe pyšní, neboť toto je jedna z věcí, kvůli které jste sem přišli. A toto je také důvod, proč jsou vaše životy tak obtížné. Přesto všechno si vedete výborně.
Čerpáno ►ZLATÁ DUŠIČKA
Související ►NOVÁ ZEMĚ 2010

►►► ZLATÁ DUŠIČKA 12.07.2013 ►►► 1


Dodatek ke vzkazu ze 6.7.2013
--------------------------------------------------------------------------
DÁ SE OBECNĚ ŘÍCI, JAK PŘIVÉST 
DO SVÉHO ŽIVOTA ZMĚNU ?
Lidé Země, stále žádáte odpovědi, ale vy je přeci znáte. Vaše mysl je zastřená a vy se jen těžko propracováváte k informacím, které jsou uvnitř vás samých. Mnohé jste vědomě zapomněli jen proto, abyste svůj cíl sami našli. A teď žádáte, abyste byli obeznámeni. Nemůžeme vám konkrétně sdělovat, co byste měli udělat, neboť toto byla vaše volba, abyste byli vedeni tak, abyste si sami vzpomněli. Přesto však vám může být napovězeno. Vždy každá duše, která se cítí na světě osamocena a pohlcena v kruhu nemožnosti cokoli učinit, musí sama nalézt svou cestu. Pro každého je však rada jiná, neboť jste silné individuality. Vaše pocity odrážejí váš vnitřní stav. Pokud sami v sobě cítíte, že bloudíte, stává se to i ve vašem životě. Pokud jsi člověče na místě, kdy nevíš, kudy kam, zbav se nejprve této myšlenky. Ta tě spíše oslabuje, nežli by ti dodávala sílu. Musíš svou pozornost zaměřovat na vše, čeho se ti dostává, ne na nedostatky. To je nejdůležitější, co bys měl udělat. Nezůstávej stále sám, uvězněný ve čtyřech zdech, ale vyjdi ven, do přírody. Uč se získávat energii Země. Nebuď sám se svými starostmi, ale mluv o nich. Uvolňuj stres. Stále vyhledávej činnost, nenech sebe sama zahálet. Pokud ti osud přinese nucený odpočinek, využij ho pro své dobro. Uč se, věnuj svůj volný čas potřebným. Uč se spoléhat sám na sebe a neustále si připomínej, že máš vše, co v dané chvíli potřebuješ. Pokud se ti něčeho nedostává, je to proto, že sis to tak vybral. Ať již tím, jak přemýšlíš anebo při vstupu do inkarnace. Věř však, že nic není trvalé. Pracuj na všem, co jsi do té doby neudělal. Vše jednou pomine a ani to, že chceš mermomocí ze dne na den změnit svůj současný stav, svůj život, ti nepomůže. Čím více budeš lpět, tím hůře. Vše má svůj řád a čas. To si pamatuj. Pokud se naučíš vše přijímat a zaměříš svou pozornost jinam, budeš ke změně daleko blíže. Pokud máš pocit, že svůj život v dané chvíli nemůžeš ovlivnit, nezoufej, neboť dříve nebo později řešení nalezneš. Nemůžeš zkrátit svou učební lekci. Je pouze na tobě, s jakými emocemi se budeš vypořádávat. Ale věz, že z našeho pohledu a z pohledu tvé duše je vše v pořádku. Mohl jsi zbloudit, potom žádej, ať jsi veden správným směrem. Více informací již není možné sdělit. Osudy duší jsou rozmanité a spletité a ty svým smýšlením každý okamžik rozhoduješ o svém životě. Spoustu se toho musíš naučit, tak se tomu nebraň, nechtěj z toho odejít. Promeškal bys příležitost. Čas se naplní a ty opět půjdeš dál, posílen o své zkušenosti. Ač vědomě po změně toužíš, tvé podvědomí se jí v tu chvíli brání. Nezbývá, nežli se učit naslouchat sám sobě. A i když máš pocit nečinnosti, děje se kolem tebe mnohé. Více se již neptej, spíše se vypořádej se vším, co ve svém životě zanedbáváš.

Čerpáno ►ZLATÁ DUŠIČKA
Související ►NOVÁ ZEMĚ 2010

neděle 7. července 2013

►►► ZLATÁ DUŠIČKA 06.07.2013 ►►►

PROČ SE BOJÍTE ZMĚNIT SVÉ ŽIVOTY?
Máte v sobě mnoho strachu. Jsou to emoce, které se nastřádaly za dlouhou dobu, jsou uloženy v podvědomí a pokud se objeví spouštěcí situace, jsou aktivovány, okamžitě vyvěrají ve vaší přítomnosti. Nejste dokonalí ve svých životech, mnohé věci potřebujete zpracovat. Pro někoho se dokonce jeho život stává přítěží. Necháte se strachy ovlivňovat a mnohdy i pohltit. Ale máte přece tolik síly…. Máte možnosti.
Jenomže co často děláte?
Pouze útrpně čekáte na to, až vás z nepříjemné situace něco nebo někdo dostane. Bojíte se cokoli změnit, protože nevíte, co vás čeká. Jako klíšťata se držíte toho, co znáte. Projektujete svá očekávání do své budoucnosti.
Co vás k tomu však vede?
Možná jste si kdysi něco podobného prožili a tím se opět spustí vaše podvědomé reakce.
Přesto však máte pokaždé možnost nepoddat se tomu.
Proč se bát cokoli změnit?
 Z vyššího pohledu se vše pouze transformuje, nic nezaniká, mění se struktury a formy. Z vašeho přízemního pohledu však vidíte ve všem problémy a někdy dokonce nemožnost. Tvrdíte, že se nemůžete hnout z místa, že nevíte, co změnit, co udělat. Ale vy to víte. Jen to nechcete vidět. Necháte se ovládat svými strachy. V tomto pomůže pouze vědomá kontrola sebe sama. Pomůže hrdost a odhodlání, chtění zažívat něco lepšího.
Proč se celý život trápit v situaci, která vám nic nepřináší?
 Proč se obětujete a neustále si nakládáte další a další náklad na vaše záda, až již nemůžete dál? Co asi můžete vnímat, přikrčení a sražení k zemi, na té nejnižší vibrační úrovni?
A děláte to dobrovolně! Přece jste děti Boží a toto není váš svět.
Váš svět je láska, radost a štěstí. 

Proč se bát je prožívat? 

Za to nemusíte nic zaplatit, jak si někteří myslí. Je to zvláštní, že pokud si můžete vybrat osvobození a nebo setrvalý stav, zůstáváte nehybní a nevědomí. Vaše strachy vás ubíjí a dusí. Kolik z vás je spokojených se svým životem?
A kolik z vás se upřímně snaží toto změnit?
Máte spoustu informací, ale neumíte je aplikovat v praxi.
 Copak není nic, co by vás motivovalo?
Uvědomte si, jak žijete nyní.
Jaká si myslíte, že může být vaše budoucnost?
A pak se již dostáváte do zapeklité situace, neboť si sami dobrovolně tvoříte začarovaný kruh a máte pocit, že z něho neumíte vystoupit. Ale to je lež. Vždy máte možnosti provést změnu. Můžete cokoli. Ale ze strachu uděláte jen minimum. Chápeme, že lze jen pomalu překonávat sama sebe, své sklony a zvyklosti. Ale nic není nemožné. Kdybyste věděli, jak by se vaše životy změnily, kdybyste to dokázali. Životní síla by proudila a váš život by byl radostí samou. Byli by jste volní jako ptáci. Vyzýváme vás, abyste přestali být zkostnatělí. Abyste se rozhodli změnit vše, co již neslouží. Vyberte si lásku a radost, odevzdejte nepotřebné. Zvedněte se ze země, ať začnete růst. Milujte sami sebe a nedopusťte, abyste se trápili a abyste trpěli. Nebuďte oběťmi sami sebe. Není třeba se litovat. Je potřeba překonat strach a konat.
Milujeme vás.


Čerpáno ►ZLATÁ DUŠIČKA
SOUVISEJÍCÍ ►NOVÁ ZEMĚ 2010

středa 3. července 2013

MYSL A HMOTA aneb Vítězství ducha nad hmotou ►Víte co máte každý z Vás v sobě


Abychom nalezli klenot (mani), symbol nejvyšší hodnoty, ve své vlastní mysli, musíme si blíže uvědomit podstatu vědomí, jak je to popsáno ve svatých buddhistických textech. První verš Dhammapady, nejznámější sbírky veršů Pálijského kánonu, začíná těmito slovy:

„Všechny věci jsou předcházeny myslí, řízeny myslí a myslí vytvářeny.”

V méně známých, ale o to hlubších naukách abhidhammy je v jednom ze starších pokusů o systematický výklad buddhistické filozofie a psychologie pohlíženo na svět výlučně jako na jev vědomí.
Sám Buddha však definoval svět jako to, co se našemu vědomí jeví jako svět, aniž by se zabýval otázkou objektivní skutečnosti. Jelikož zamítl pojem hmoty, když mluvil o hmotných a fyzikálních podmínkách – neměl by svět být chápán jako základní protiklad psychických funkcí. Spíše by měl být pochopen ve smyslu vnitřní nebo vnější formy projevu jednoho a téhož procesu, o který se zajímal jen tak dalece, kam až sahala oblast jeho bezprostřední zkušenosti, týkající se živého jedince, tj. procesu vědomí.

„V pravdě prohlašuji vám, že uvnitř tohoto skutečného těla, které se zdá smrtelné a neveliké, ale vědomé a vybavené myslí, je svět, vyrůstající z vědomí a opět se do vědomí navracející, i cesta, která vede k zániku tohoto procesu.”

(Anguttara-nikája II, Samjutta-nikája I).

V důsledku tohoto psychologického postoje nezkoumá buddhista podstatu hmoty, ale pouze podstatu smyslového vnímání a zkušeností, kterými se v nás vytváří představa hmoty. „Otázka týkající se podstaty tzv. vnějších jevů není prozatím rozhodnuta, je možné, že záležitosti smyslové (rúpa) a mentální, třebaže souvztažné, nemohou být odděleny jedna od druhé, nicméně mohou mít stejný pramen. V každém případě staří učenci považovali vnější svět za spolutvůrce osobnosti – v souladu s teorií karmy.”
Tímto způsobem se tak buddhismus vyhnul dilematu duality. Vzhledem k této teorii zůstaly mysl a hmota nahodile spojené jednotky, jejichž příbuznost byla zvláště motivována.

O principu hmotnosti lze uvažovat ze dvou zorných úhlů:

1) jako o fázi procesu vnímání, tj. jako o počátečním bodu pro­cesu vědomí, který vyvstává ze smyslového dojmu (v páli phassa, v sanskrtu sparšá) nebo z kombinace smyslových vjemů.

2) jako výsledek (vipáka) opakovaných smyslových vjemů a při- poutanosti, která z těchto opakovaných vjemů vzniká a na jejímž základě přijímá jedinec tělesný tvar.

V prvním případě máme co činit se smyslovými zkušenostmi ja­ko jsou např. tvrdý a měkký, vlhký a suchý, chladný a teplý, sta­bilní a pohyblivý atd. To znamená pevné vtisknutí do vědomí hmatu. Zkušenost světla a barev je vtisknuta do vědomí zraku, zvuk do vědomí sluchu, vůně do vědomí čichu a chuť do ‘vědomí jazyka’ – neboť pojem hmoty nebo hmotných předmětů vyvstane pouze ve spolupráci mentálního vědomí, které mu teprve dává vý­znam. Proto se hmoty můžeme dotýkat právě tak málo jako duhy; a právě tak jako duha je iluzí, nikoli však halucinací, protože může být pozorována všemi, kteří mají zrak, může být zachycena kame­rou a je subjektem určitých zákonů a podmínek. Stejným způso­bem jsou všechny vnitřní i vnější objekty našeho vědomí, včetně těch, které nazýváme ‘hmotnými’ a ze kterých se stává náš viditel­ný svět, skutečné pouze v relativním smyslu.
Totéž lze říci o naší vlastní tělesnosti, o psychosomatickém or­ganismu (náma-rúpa) jednotlivce. Tento organismus je podle buddhistického pojetí produktem vědomí jaksi zhuštěného, zkrystalizovaného, zhmotněného vědomí minulosti. Je to aktivní princip vědomí (karma), jejíž účinek (vipáka) vstupuje do viditelného proje­vu.


Tělo je produktem vědomí, ale vědomí není nebo je pouze díl­čím produktem těla a to pouze tak dalece, jak tělo, tj. smyslové or­gány předávají dojmy ze zevního světa. Přijetí a přepracování těch­to dojmů však závisí na citové a intelektuální reakci našeho vnitř­ního vědomí a na něm spočívajícím volním postoji. Je to pouze vol­ní postoj, který působí jako čin (karma) a projevuje se jako viditelný a hmatatelný účinek (vipáka).
Co se jeví jako tvar, náleží v podstatě minulosti, a proto je pociťováno jako cizí těmi, kteří se duchovně rozvinuli nad tyto po­city, ale dosud ne tak dalece, aby viděli minulé v jeho úplnosti a v jeho univerzálním aspektu.

Celé nedorozumění dualistického pojetí ducha a hmoty, těla a duše
spočívá na tomto pocitu. Přesněji řečeno, na toto vysvětlení jsou duchovně
pokročilí vnímavější než průměrný člověk.


Čím větší je duchovní pokrok a rychlejší psychický růst, tím větší je vzdálenost mezi tělesným tvarem a duchovním postojem, neboť tělo nemůže v důsledku větší hustoty a menšího stupně pohyblivosti, a proto i delších amplitud vibrací, udržet krok s vývojem mysli.
Tělo se přizpůsobuje jen pomalu a jen v mezích určitého limitu, který závisí na stavu organického růstu, zákonech stavby hmoty a povaze jejich původních prvků.
Tělesný tvar můžeme přirovnat k těžkému kyvadlu, které se ještě dlouho houpá po ukončení původního impulsu. Čím je kyvadlo delší a těžší, tím má lenivější způsob oscilace. Když mysl již dosáhla stavu klidu a harmonie, vyrovnáním nebo proti působením změněného postoje, účinek předchozí činnosti, karmický výsledek (vipáka), který vykrystalizoval v tělesné podobě, může dlouho tiše oscilovat, než dojde k úplnému zharmonizování a než je dosaženo tělesné dokonalosti. Toho je možno dosáhnout pouze vědomým proniknutím, produchovněním a přeměnou těla, jak bylo popsáno u některých siddhů a především u Buddhy. Praví se, že jeho tělo bylo takové nadzemské krásy a záře, že i zlatá roucha, která mu byla darována, pozbyla svého lesku.

Jeden z největších náboženských myslitelů moderní Indie popisuje úlohu těla v duchovním vývoji člověka takto: „Překážka, kterou představuje fyzické pro duchovní, není žádným argumentem pro odmítnutí fyzického, neboť ve skryté prozřetelnosti věcí se stávají naše největší potíže našimi nejlepšími příležitostmi. Rovněž zdokonalení těla mělo by být našim posledním triumfem.”

„Život by měl být přeměněn v něco velkého, tichého, intenzivního a mocného, takže již nikdy nepozná znovu své staré, slepé, sobecké já, nebo jeho malicherné podněty a přání. Samotné tělo se musí podrobit proměně a nesmí se již nikdy stát hlučným zvířetem nebo těžkopádným kusem hlíny, kterým je dosud, nýbrž se musí namísto toho stát vědomým služebníkem, zářícím nástrojem a živoucí formou ducha.”
Pouze na základě tohoto vnitřního vztahu mezi tělem a myslí lze pochopit siddhi, tělesné dokonalosti, o kterých se opět a opět zmiňují životopisy buddhistických světců. Toto je zcela v rozporu s obvyklým pojetím tělu nepřátelského, asketicko-intelektuálního buddhismu, jež se prostřednictvím jednostranného pojetí a představ vloudil do historické a filozofické představy Buddhovy Dharmy.
Základy tibetské mystiky Lama A. Góvinda
ČERPÁNO : OBRAZ: MYSL A HMOTA ► ZDROJ

Vítězství ducha nad hmotou ► Víte co máte každý z Vás v sobě

Psychotronikou se zabývám, docela dost dlouho. Práce s kyvadlem a virgulí a mnoho dalšího. Dost mě zajímá také radionika a používal jsem to třeba k léčení lidí na dálku. Funguje to neobyčejně dobře, ale stejně dobře to může být použito opačně jako zbraň. Pokud to však uděláte, to čemu se říká karma, vás nemine a ponesete si za to důsledky. Tak je to nastavené. Mysl je nadřazena hmotě a není o tom nejmenších pochyb. Pamatuji si, jak mě před lety profesor Albert Ignatěnko, který mě také učil ukazoval, jak je možné udělat myšlenkou díru v mracích. Neoficiální věda je v tomto velice daleko a oficiální věda má naopak za úkol vás udržovat v nevědomosti, jinak nedostanou dotace nebo vědce vyhodí z práce.

Uri Geller, o kterého jsem se v minulosti hodně zajímal, je v tomto oboru naprostá jednička a jeho schopnosti jsou neuvěřitelné. Je vynikající jasnovidec ale i proutkař a to mu vyneslo velice slušné jmění. Hledal pod zemí to, o co lidé měli zájem a vzhledem k tomu že jim přinesl dost velké zisky, tak se mu odměnili. Určitě se o něj zajímejte.

Pamatuji si, jak byl před lety v Praze Jack Houck, inženýr z NASA a učil nás ohýbat lžičky. Ono na tom v podstatě nic není. Když skutečně dokážete koncentrovat vědomí, tak najednou ta lžička začne být jako z gumy a velice snadno se ohne. Normálně by to nešlo ani ve svěráku. Chromniklová ocel, z které je většinou lžička vyrobena, je dost tvrdá a houževnatá. Také vidíte, jak v tom místě změní materiál, svoji krystalickou strukturu a dostane takovou matnou barvu. Na lžičce jde udělat i uzel. Kdo to umí hodně dobře, tak to dokáže i bez doteku. Velice dobře to šlo dětem a pamatuji si, jak můj bratr tomu musel udělat přítrž, protože doma už neměl žádné příbory.

Je to jen o tom, že vaše mysl pokud má dostatečnou energii, tak dokáže přeměňovat hmotu. Myslím, že nyní je vám už naprosto jasné, jak je důležité na co myslíte, nebo třeba to jak funguje placebo. Vyléčíte se silou vlastní myšlenky. Nebo třeba meditace. Napojení a získávání energetického potenciálu vesmíru. Například Dr. George Egely, maďarský vědec, vymyslel zařízení s názvem „egely wheel". Můžete si to zařízení objednat. Je jednoduché a není to ani moc drahé, když si to objednáte přímo u výrobce. To roztáčíte svojí myšlenkovou energií a ukáže vám, jak na tom jste. Někdy si to postavím na stůl a točím s tím myšlenkou na jednu a na druhou stranu. Je to docela dobré cvičení. Dříve jsem to zkoušel, když hrál někdo výherní automaty. Tam to funguje také a padají vám potom některé znaky o mnoho více a mnohdy ten člověk vyhrál docela slušnou částku. Ale dnes už to nedělám, protože nemám právo zasahovat do cizích věcí a ani si takto nechci vydělávat. Jsou lepší způsoby. Určitě se o tyto věci zajímejte.
Je to nádherné dobrodružství.


Chápete, že toto jsou věci, které nesmíte vědět.
 Jak by se vám potom dalo vládnout?
Pokud si lidstvo uvědomí potenciál své mysli, tak se svět od základu změní.
 Ale vidíte, že tu sílu máte. Tak ji dále rozvíjejte tím správným směrem.



sobota 29. června 2013

►►► ZLATÁ DUŠIČKA 28.06.2013 ►►►


►►►► SÍLA LÁSKY A VÍRY ►►►►
Lidé Země, toužíte cítit lásku, toužíte vnímat sílu stvoření. Přišli jste, abyste se projevili v této realitě. Člověk je bytost silná, schopna cokoli. Nemusíte se cítit pokořeni. Jste částí Boha jediného. Jste spojeni. On vás vyslal, abyste ho pochopili, abyste poznali jeho skrze vás samotné. Láska je vaší podstatou. Nebuďte zlí a podlí, ale hledejte moudrost a víru. Mnoho z vás sešlo z cesty. A rádi byste se na ní zas navrátili. Jste pány svých životů. Mnozí jste jen vylekaní a bojíte se rozhlédnout v této temnotě. Ale skrze temnotu můžete nalézt světlo. To světlo jste vy sami. Vaše duše se probouzí a objímají s láskou vše, co jim přináší pokrok a pochopení. Není zde láska, která by hory přenášela. Ale můžete ji zde takovou probudit a šířit. Lidé Země, pamatujte na sílu modlitby a lásky, mějte svou víru. Jen s láskou najdete cestu k Bohu. Nezůstávejte uvězněni v temnotě. Světlo vás vede. Od svých duchovních průvodců jste vedeni tam, kde sídlí láska. Možná budete schopni časem pochopit tu sílu stvoření, kterou jste v mnohém opomíjeli. Sám Otec Stvořitel napomáhá vašemu probuzení. Hledejte a bude vám dáno. Lidé Země, milujte sami sebe a milujte vše živé. Díky lásce naleznete svého Otce. Díky lásce pocítíte spojení tak silné, že se vaše srdce rozzáří a slzy vytrysknou na vaši tvář. Taková je síla lásky. Kéž byste pochopili…. Mohu vás jen ubezpečit, že jste a budete vedeni.
Miluji vás a žehnám… Maytreia




Čerpáno ►ZLATÁ DUŠIČKA
SOUVISEJÍCÍ ► NOVÁ ZEMĚ 2010

čtvrtek 27. června 2013

UMĚNÍ MILOVAT - DÁVAT I PŘIJÍMAT LÁSKU


Učíme se milovat
Mnohým se spojení slov učíme se milovat může připadat neobvyklé.
Většina je zvyklá na to, že láska buď je, nebo není. Výchova lásky je možná! Stařec z pohádky Kouzelník ze Smaragdového města radil následující cestu: láska je nade vše. Pokud zjistíš, že v sobě nemáš lásku, a přeješ si ji mít – vykonávej činy lásky, i když nejprve bez lásky. Hospodin uvidí tvé přání i snahu a vloží do tvého srdce lásku. Část Učíme se milovat zahrnuje drobné črty, scénky z běžného života, eseje a krátké novely rozkrývající řešení těch nebo oněch úloh založených na duchovnosti. Tyto materiály vám pomohou pohlédnout na životní situace z duchovní pozice, opustit stereotypy a komplexy, získat návyky, rozšířit své možnosti v komunikaci se světem, více se osvobodit a získat více štěstí. Tady můžete najít také duchovní praxi a jiné činy lásky, jež vám pomáhají zamilovat si sebe sama, svého bližního i celý svět. Koná-li člověk činy lásky, i když bez lásky, získává zkušenost nových hodnot odpovídajících rozvoji lásky. Kromě toho přitom se osvobozuje od vnitřních bloků a komplexů i od překážejících morálních principů osamoceného člověka. Člověk se začíná dívat na svět jinak a mění se na někoho jiného!
Probouzí se v něm láska!

Láska je radost
Láska je radost. Ať tichá nebo jásavá, ale je to radost! Když člověk miluje, a způsobuje mu to napětí, utrpení, ty nebo ony problémy, znamená to, že s jeho láskou není něco v pořádku. Je třeba se s tím smířit a hledat příčiny těchto potíží, které ničí radost. Nejčastěji je příčinou to, že zamilovaný zapomíná na to, že má milovat i sebe sama. Obětuje se pro lásku, a to už není přece nic radostného! Další, méně běžnou příčinou vymizení radosti z lásky je nedostatek svobody.
Zničit radost lásky snadno dokáže touha ovládat svůj objekt lásky jako něco, co lze vlastnit.
Skutečná láska je tam, kde se projevuje stejný stupeň svobody. Svoboda a láska jsou dvě strany mince, které nemohou jedna bez druhé existovat. To je také prostor lásky, v němž prostor je svoboda. Ztlumit radost v lásce může také to, že jste si vytvořili jakýsi ideál, pod nímž si představujete svého milovaného člověka. Tento ideál mohl vzniknout na základě osobnosti otce nebo matky, literárních či filmových hrdinů anebo dětských dojmů. Je třeba vidět
v milovaném člověku jeho hlubokou podstatu (říká se jí také Božská) a z ní vyjít.
Často nedostatek radosti v lásce hovoří o přítomnosti mnohonásobných ústrků a urážek. Příčin ústrků může být mnoho, ale jejich prvotní příčina se skrývá v pýše. To si musíme zřetelně vyjasnit. Přítomnost ústrků a pocitů uraženosti vypovídá o projevu pýchy a tímto způsobem pýcha překrývá vaše vlastní nedostatky. Uvědomit si, že v základě pocitu uraženosti leží nějaký nedostatek, představuje krok ke snížení a potlačení pýchy,k odstranění pocitu uraženosti a ke zvětšení radosti lásky. Láska jako potřeba také ničí radost lásky. Ať mne miluje tolik, jako já miluji jeho! Nebo: musí mě zabezpečit, vytvořit podmínky a milovat pouze mne, pak mu já také věnuji svoji lásku! Podmíněná láska nikdy nepřinese skutečnou radost.
Potřeba roste, rostou i nároky…
Velikou radost přináší pouze bezpodmínečná láska !!!

Víra a láska
V poslední době se začalo hodně mluvit o víře.
V co věří ti, kteří hovoří o víře?
Pochopitelně že v Boha!
Jestlipak se ale všichni hlouběji zamysleli nad biblickými slovy:
Bůh je láska!? Pronikli všichni do pojmu Boha?
Zdaleka ne všichni. Odsud pramení mnohá nedorozumění a problémy. Proto, abychom ještě více procítili lásku a hlouběji si uvědomili pojem Bůh, pokuste se například během měsíce říkat místo slov Bůh a Hospodin slovo láska! Velice důležité to je pro ty, kteří se považují za věřící lidi a často tato slova používají.
Pak i víra získá reálné rysy – bude to víra v lásku! Jakmile člověk získá víru i lásku, může se v jakékoliv situaci opírat o stav lásky k sobě, k lidem i ke světu jako celku. Pak se i kolem něj bude všechno rozvíjet na principech lásky. Náboženství a duchovní učení se snaží přeměnit víru v lásku vírou v toho či onoho boha. Tady pramení kulty, různá dogmata a bludy. Zde se skrývá příčina existence ohromného množství náboženství, sekt, konfesí, proudů… Protože každý věří ve svou modlu, dává jim vesmírnou úlohu. Jedni věří v Buddhu, další v Jehovu, v Krista, a ještě jiní v Alláha… Ale Bůh je jen jeden – je to láska! K tomu, abyste si lásku hlouběji uvědomili, pronikli jiným prožitkem lásky, vám nabízím, abyste po určitou dobu nahrazovali slovem láska slovo Bůh. Tímto způsobem dojde ve vědomí k neuvěřitelným procesům. Můžeme například často slyšet slova: Bůh mě potrestal. Raději zkuste říct: láska mě potrestala.
Uznejte, že to zní divně.
 Postupně si k těmto pojmům utvoříte hlubší a uctivější vztah a ve vědomí se uskuteční podivuhodné metamorfózy.

Ženo – kdo jsi?
Scéna ve vlaku. Je ráno, cestující se probouzejí
a vstávají. Muž si odešel do kuřáckého prostoru zakouřit a jeho manželka rychle sklízí prádlo, obrací matrace a chce je dát na horní lůžko. Říkám jí: dovolte, abych vám pomohl. Ona odpovídá: jsem zvyklá, že si všechno dělám sama. S obtížemi zvedá matrace, shodí přitom hrnek s čajem a střepy potom musí uklidit. Bohužel je mnoho podobných scén, kdy žena přebírá mužskou práci. Postupně, nepozorovaně pro sebe a své okolí na sebe postupně bere stále více
a více povinností. A najednou jí nezbývá nic jiného než na sebe vzít celý provoz rodiny, a ještě si na přesčasech vydělávat víc než manžel. Když na sebe nabalí všechny povinnosti, začne ještě dělat ve chvíli, kdy už je nejhůř, manželovi scény za to, že on nic nedělá.
Ale kdo ji nutil k tomu, aby věci byly právě tak?
Už od dětství je takový.
Tak proč sis ho brala, když je takový?
Milovala jsem ho a myslela si, že se změní. Ale to jsi měla dělat od samého začátku, nepominout sebemenší detail, věnovat se výchově jeho i sebe. Vždyť jsem mu to řekla už tisíckrát,
 křičela jsem na něho, plakala…
Ale zkusila jsi to s něžností, láskou, ženskou mazaností?
Ovšem že je jednodušší udělat si něco sama než se snažit vymyslet moudré řešení, být krásná a učit se milovat, to znamená být ženou! Tato práce je odměněna dobrým zdravím, rodinným štěstím, manželovou kariérou i skvělým osudem dětí. V opačném případě manžel a pak i děti visí ženě na krku a ona se mění na upracované, sedřené zvíře… Jakoby na podporu řečeného scéna ve vlaku pokračovala. Vrací se manžel a začíná se převlékat. Sundá si kalhoty a věší je ženě na krk. Ta si toho nevšímá a dál si čte v časopise…
Ach ženo, jak jsi velká a různorodá !!!
Můžeš být, kým se ti zlíbí: ženou, naloženým valachem, věšákem – vším, čím budeš chtít být!

PRIORITY LÁSKY
Pochopení důležitosti poměrů vztahu k sobě, k partnerovi, k dětem a k práci je základem pro šťastný a vyrovnaný život. V podstatě ve všech typech vztahů by měla býti na prvním místě sebeúcta člověka, láska k sobě a k partnerovi. To znamená, že ve středu vztahů nejsou ani děti ani práce ani peníze ani zvířata, ale muži a ženy, což je hlavní. A podstatné je také nikoho z nich neupřednostňovat, což se týká jak muže, tak ženy. V islámských zemích, kde má muž právo mít více žen, existují zákony, jež dokonce vyžadují rovný přístup ke všem z nich, přičemž jsou tyto zákony dost kruté. Ale ženy tam nemají stejné právo – mít několik mužů – což narušuje rovnováhu.

Jakýkoliv typ vztahu má právo na existenci, pokud jsou v něm účastníci dobrovolně – je to jejich vnitřní záležitost a nikdo nemá právo je soudit. Ani pokud si stát činí nároky na status svobodného, neměl by se do vztahů mezi mužem a ženou vměšovat – je to totiž jemná sféra. Ani náboženství by neměla řešit tyto otázky, protože mají omezený pohled, mají svoji pravdu. Pokud se však člověk dobrovolně podřizuje státním nebo náboženským zákonům, tradicím a morálce společnosti, je to také jeho svobodná volba. Každý má právo si vybrat tu formu vztahů, jakou si přeje. Důležité je nepovažovat přitom vybranou volbu za nejsprávnější a nehodnotit z její pozice ostatní.
Podívejme se dále na vztahy ve dvojici, protože jsou nejrozšířenější v naší zemi.

Pár, který vytvoří rodinu, může přivést na svět dítě. Zdůrazňuji slovo může, a to proto, abychom si připomenuli, že hlavním cílem rodiny není přivádět na svět děti, ale poznání sebe sama v těsném spojení muže a ženy, v podmínkách společného žití.

Často vidíme zcela jinou situaci: nejdříve těhotenství, pak utváření rodiny, pokud se to podaří, tak budování dvojice a nakonec se dvojice učí milovat. Ale pod tíží životních a jiných problémů, za přítomnosti dítěte je dost těžké budovat dvojici. 
A mají k tomu potřebnou zkušenost? A mají dostatek duchovnosti?
 Jsou vůbec k takové práci připraveni? 
Nevybudujeme-li dvojici, je vytváření všeho ostatního výjimečně složité a v tom případě se nevyhneme problémům a utrpení. Jak říká známá postava z ruské duchovní literatury Anastázie: Nelze zločinně rodit děti, nepřipravíme-li jim prostor lásky.
Nyní jsme se dostali ke třetímu kruhu lásky – k dětem. Ano ­– děti zaujímají třetí místo! 
Pro mnohé je to nečekaný postoj, ale právě zde se nachází příčiny nejvíce problémů. Bohužel mnozí – zejména ženy – staví děti na vyšší pozici, ba dokonce na první místo – a v tom se skrývá neštěstí rodičů a dětí! Tady pramení psychický incest a problémy otců a dětí, nedostatek zdraví rodičů, poničené osudy dětí a jejich brzký odchod ze života.
Pokud děti vyrůstají v rodině, kde se láska rozděluje správně, vytvářejí se v ní optimální podmínky pro jejich výchovu a utváření jejich šťastného osudu, tímto způsobem pak rodiče předávají štěstí a lásku svým dětem, v tomto případě mají co předávat! A děti si odmalička osvojují správný pohled na svět s přirozeným systémem hodnot a budují si vztahy se světem mnohem více harmonicky.

Svět se snaží všelijak připomínat lidem skutečný systém hodnot, posílá jim různá znamení, a když je někdo ignoruje a pokračuje zatěžovat svět, odklízí z lidské cesty tu největší hodnotu. Proto je to také podmíněno: co člověk nejvíce miluje, k čemu je nejvíce vázán a co se nejvíc bojí ztratit, ztrácí nejčastěji.

Na čtvrtém místě pozice vztahů je láska k rodičům, ke svým kořenům. Bez kořenů, bez této lásky člověk sice existuje, ale je hnán z místa na místo. Proto jsou pro realizaci, pro harmonický rozvoj člověka velmi důležité rodové svazky, ke kterým patří nejen vzájemné vztahy s rodiči, ale i se všemi příbuznými. Je proto velmi důležité neztratit spojení se svým rodem, protože jen v tom případě stojí člověk na zemi pevně jako strom s mohutnými kořeny.

Člověk, jenž nemá rád své rodiče, neváží si jich, uráží je, si podřezává větev, na které sedí, zbavuje se energetického spojení se Zemí. Ale láska k rodičům nesmí nabývat podoby oběti, nezapomeňte, že je až na čtvrtém místě.

Do stejného kruhu patří i k místu, kde jste se narodili, kde vyrostl strom vašeho rodu, kde jste prožili dětství, příroda rodného kraje, země… Stát někdy tvrdí, že zejména on je vlast, vnucuje lidem lásku k sobě a klade ji na první místo, což při vzpomínce na nedávný postoj komunistické části Evropy nevedlo k dobrým výsledkům. Zároveň ovšem je láska k vlasti, pokud je na svém přirozeném místě, důležitým faktorem formování osobnosti a energetické plnosti člověka.

Na pátém kruhu v hierarchii lásky leží tvůrčí realizace člověka ve společnosti – jednoduše řečeno – jeho činnost a práce. Zase zdůrazňuji, že právě tady, na pátém místě, ne podle času, který člověk práci věnuje, ale podle jejího místa v duši, podle jejího významu ve vědomí. A co vidíme ve skutečnosti? Většina lidí věnuje této oblasti života nejen výrazné množství času a sil, ale i lásky, velmi často práce přechází na první místo. V tom případě může člověk dosáhnout velkých úspěchů, ale zároveň přijít o zdraví, rodinu, děti, dokonce i o život. Existuje i takový výraz vynesli ho z práce nohama napřed – to je právě o takových lidech.

Dnes je velice rozšířený případ, že matka vychovává své dítě sama. Hlavní příčinou tohoto stavu je nadbytečný mateřský cit. Žena převádí energii ženství na energii mateřství a nezní jako žena. V jejím systému hodnot není muž na prvním místě, proto nevstoupí do tohoto prostranství, a pokud se objeví, tak ne nadlouho. A žena je překvapená, že muži se nijak kolem ní nezdržují.

Mnohé ženy říkají: Ano, miluji svého manžela! Ale on přesto pije!
A co je základem této lásky? 
Když se podíváte pozorněji, ukazuje se, že láska je založena na soucitu s mužem, a nikoliv na úctě k němu. Ještě jednou se vraťme k soucitu, tomuto biči lidských vztahů. Soucit se živí mateřskými energiemi, zatímco úcta se rozrůstá při zvyšování ženských energií. Soucit se projevuje se slabými. Tím, že ho lituje, projevuje žena mateřské city a ponižuje muže, vědomě ho staví na nižší pozici, než je ona, a následně ho zahrnuje výčitkami, takže on se nemůže v životě realizovat. Právě od ženy-matinky pochází pořekadlo: Lituji – tedy miluji.

Lítost je jednoduchý a objektivní test přítomnosti nadbytečného mateřského citu v matce.

Složitost otázky spočívá v tom, že navenek vše vypadá přirozeně. Matka se stará o dítě, má o ně strach, plaší se, když se s ním něco děje.
Jak by to mělo být jinak? Nestarat se, nemít strach?
 Za prvé, vše musí mít svou míru, za druhé, všechny vztahy s dětmi se musí stavět nikoliv na soucitu a na pocitu vlastnění (to je moje dítě), ale na chápání toho, že je to samostatná duše, která sem přišla, aby prošla svou vlastní zkušeností, a že úkolem rodičů je, aby vytvořili nezbytné podmínky a co největší svobodu k tomu, aby svou zkušenost získala.

Na oslabení ženskosti a posílení mateřského citu má vliv blud, že sex slouží pouze k plození dětí. Je to velký omyl a v našem světě vede k vážným následkům.


Převzato z knihy ► Umění milovat - dávat i přijímat lásku ► NĚKRASOV ANATOLIJ
Odkaz na knihu ► UMĚNÍ MILOVAT


Anotace
Čtivý a oblíbený autor přináší duchovní a psycho-logické poznatky, které může ve svůj prospěch využít doslova každý z nás. Zkoumá mezilidské vztahy i lásku - muže a ženu, vztah k dětem a rodičům, a dokonce i lásku k vlasti a národu. Zabývá se rovněž tím, co se děje s člověkem po smrti a jak co nejlépe zvládnout odchod blízké osoby. Kniha je napsána na základě bohaté osobní zkušenosti a rozsáhlé psychologické praxe autora a skutečně pomůže vyhnout se mnoha problémům a najít řešení různých životních úkolů. .

neděle 23. června 2013

►►► ZLATÁ DUŠIČKA 23.06.2013 ►►►

►►►► DOMOV ►►►►
Není zde touha změnit svět. Není zde radost z bytí. A toto dál rozežírá lidská srdce. Vytratila se láska a víra. Lidé se bojí a jsou pošetilí, že si myslí, že takto svět může pokračovat dále. Beze změn a pochopení, bez přijetí. Vy tu nejste proto, abyste se bránili neočekávanému, abyste se bránili změně. Vy máte změny podporovat. To, co zde bylo věky neznamená, že je to správné. Sami cítíte, že tudy cesta nevede, ale držíte se toho všeho jako blázni, kteří nemají potuchy, že jsou blázny. A přesto v sobě nosí naivní radost ze všeho, co mohou zkoumat, ze všeho, co jim přináší vzrušení. Člověk často pochybuje o svém konání. Ba dokonce o tom, co vyslovuje. I tomu už v té chvíli sám nevěří.

Jak potom může tvořit svůj svět, svůj život?
Možná máte strach.

Ale proč nezkusit vše, k čemu vás život vyzývá? 

Jste tu jako slepci, kteří touží vidět krásy kolem sebe. Odjakživa tu vše bylo.
Kdo se však pozorně dívá, opravdu tu krásu vidí. 

Vidí ale pravdu? A kdo pozná lež?


Svět je zvláštní místo. Nádherné a divoké a také kruté a bolavé. V mnohém však neutěšitelné. Není proč se bát více. Strachy ovládají. Maří lásku a radost. A vy lidé Země chápejte, že domov si nosíte ve svém srdci. Nebojte se o něj. Domov dělá váš klid a rozvahu, vaši lásku a pochopení, pocit bezpečí. Nehledejte nikde jinde, nežli v sobě. Nikde více nenajdete. Zbytečně ztrácíte čas. Ať jste kde jste, vy jste ti, kteří tvoří vše, co vám patří, vše, co lze. V životě jsou mnohé bolesti, které nedokážete odpustit. Ale čas vše obrousí jako řeka kámen. V neodpuštění není možné hledat lásku. Otevíráte dveře, které vedou do vašeho vysněného světa. Držíte sami sebe uvězněné a přesto byste mohli vyjít a být svobodní. Máte v sobě klíč, který odemyká všechny zámky. V čase polarity jste součástí všeho, co je. Nevidíte však, jak se vše mění.


Říkáte, že si nevíte rady se svým životem, ale je to tak doopravdy?
 Nejste jen bojácní a zklamaní životem natolik, že necháte vítězit své strachy?

 Hledáte odpovědi v mysli, obracet se však musíte do srdce. Není proč litovat minulosti. Je potřeba se odpoutat. Brána se otevírá a vy jste zváni. Nahlédněte a vstupte. Nechte vše za sebou, neboť již máte nové možnosti. Nečekejte na nikoho, soustřeďte se a jděte za svým cílem. Vyslyšte sami sebe a již nepodléhejte klamu. Proces přeměny dávno začal a vy jste její součástí.
Tady a teď.
♥♥♥
Čerpáno ► ZLATÁ DUŠIČKA
SOUVISEJÍCÍ ► NOVÁ ZEMĚ 2010

úterý 18. června 2013

Chtíč a láska


Máří Magdaléna prostřednictvím Pamely
Překlad do angličtiny Maria Baes a Frank Tehan

Drazí muži a ženy, všechny vás zdravím. Jsem zde ve vašem středu jako duše, jako žena, jako sestra. Jsem s vámi jedním a tím, že jsem byla člověkem, znám zevnitř všechny pocity, které v současnosti zažíváte. Nejsou mi cizí.

Co mě nyní zasahuje nejvíce, když se dívám na život na Zemi z této strany, je vzácnost života na Zemi. Zranitelnost lidského bytí, bolest a zranění, které snášíte během života na Zemi, a naopak vaše neuvěřitelná odvaha, vaše neustálá touha po Světlu a Lásce, vaše vytrvalost a radostná vítězství. To pro mě nyní charakterizuje život na Zemi. Vnímám vás jako odvážné anděly, kteří přijímají tuto zkušenost, toto dobrodružství.

Když sestupujete do pozemského života, téměř vždy pocházíte z říše, která vibruje na vyšší úrovni než lidská společnost na Zemi nyní. Někde hluboko uvnitř říkáte „ano“ setkání s touto Zemskou energií. Učinili jste rozhodnutí: „Chopím se toho“: tance s životem na Zemi, který je zčásti tancem s temnotou, se strachem, odporem, osamělostí a pocitem ztracenosti. Chopili jste se tohoto rizika a já nyní mohu vidět proč. Navzdory všemu utrpení, úsilí a tíze, neexistuje jiné místo tak hluboké, bohaté a intenzivní jako, když jste ztělesněni ve hmotě, ve formě.

Často se však od formy chcete oddělit, jít za ni, spojit se s něčím velkolepějším, něčím vyšším. Usilujete o propuštění z omezujícího pozemského života. Já však vidím krásu toho kým jste, kým jste jako pozemští lidé: muž, žena, dítě nebo dospělý. V této specifické formě, kterou máte, vyzařujete Světlo Stvoření. Mnoho spirituálních tradic se zaměřuje na překročení lidské formy: „tělo není dobré, není poslem pravdy, emoce jsou podezřelé, vášně jsou vyloučené, sexualita je zdrojem pokušení, ano dokonce zhoubná.“ Celá pozemská existence byla tímto myšlením de facto oslabena a připravena o svou posvátnost a to se událo z touhy po kontrole.

Na zemi existovaly síly, které chtěly kontrolovat život. Uplatňování kontroly nad lidmi, nad životem, dosáhnete nejlépe prostřednictvím mysli: přes myšlenky a obrazy, které šíříte a používáte ke vštěpování. Mentální kontrola zahrnuje daleko víc než manipulace fyzickou silou. Můžete se dotknout lidí hluboko v jejich duších a změnit je, když před ně předložíte jisté obrazy o tom, kým jsou, o jejich hodnotě nebo nehodnotě, o jejich dobrotě nebo „špatnosti“ (zlu)
jejich přirozených impulsů.

Tímto způsobem jste byli hluboce zasaženi a kvůli formování prostředím jste začali vnímat život na Zemi v mnoha ohledech jako bezcenný. Tohle vás učili a nevědomě stále nesete tyto pocity s sebou. Stále mají vliv na to, jak o sobě smýšlíte, jak se cítíte se svým tělem, chtíči, touhami, emocemi a svou vášní.

V současné době se věci začínají povolovat. Staré myšlenky jsou na pokraji zhroucení. Je to díky tomu, že více a více lidí se probouzí, pociťují touhu být skutečně sami sebou. Tato nová vlna energie probouzí individualitu lidí, jednoho po druhém, a jak roste, ovlivní společnost jako celek. Je to přesun zpět k Zemi, dalo by se říci, přesun zpět ke svému přirozenému já, neboť vy jste součástí Země. Vaše tělo je součástí Země: vaše sexualita, vaše instinkty, jazyk vašeho těla jsou součástí Země. Vaše pozemská přirozenost nemůže být potlačena natrvalo. Je životaschopnou částí Stvoření.

Jak se věci mají v souvislosti s vámi, mezi nižším a vyšším?
Tradičně vám bylo říkáno, že spiritualita se týká něčeho „vyššího“ a často je také spojována s poddaností k ideálu – vy ve službách něčemu vyššímu – jako třeba poskytovat službu bližnímu nebo komunitě. A to nižší bylo ztotožněno s tím, co je orientované na ego, zaměření na sebe sama a následování vlastní touhy. Když jste následovali své vlastní sklony, dostali jste se na „scestí“ – to orientované na ego bylo obtěžkáno hříchem a rozsudkem.

Nyní jste však uprostřed přeměny náhledu na spiritualitu. Vnímáte toto volání po změně celého svého bytí a přišli jste sem, abyste podpořili probouzení vědomí na Zemi. Předtím, než jste skočili do svého současného života, cítili jste potenciál pro zásadní změnu v tomto čase. Vaše duše vnímala volání a vy jste rozhodli: „Chci toho být součástí, tak jsem zase tady.“ Dominance starého vědomí se takříkajíc blíží k hranici. Věci by nyní měly být jiné. Dokonce na tom závisí i pokračování přežití lidstva, přírody a harmonie se Zemí.

Tento proces probouzení a přeměny vyžaduje, abyste se v sobě obrátili do tzv. nižšího a přidělili mu zcela jinou hodnotu. Co tento obrat do nižšího znamená? Znamená učinit spojení se svým tělem, se svým břichem, se svými pocity – uvědomit si svou vlastní živočišnou podstatu. Jako lidské bytosti jste tak dlouho žili ze své mysli, že jste ztratili spojení s tím, co bych nazvala „živočišností“, živočišnou, instinktivní částí sebe sama.
Tento termín evokuje jisté asociace, co je však ve skutečnosti „živočišnost“?

Zvířata nemají mentální energii jako mají lidé. Žijí z instinktu, ale tento instinkt je mnohem sofistikovanějším, mnohem jemnějším nástrojem, než si obecně lidé myslí. Instinkt je ve vašem břiše. Instinkt vám pomáhá bezprostředně vnímat, jak něco pociťujete: zda máte dobrý pocit nebo cítíte odpor, zda vám to přináší něco žádoucího nebo zda byste byli raději, kdyby to zmizelo. Pro lidi je však těžké spolehnout se na svůj instinkt a někdy ho už ani nevnímají. Tak silně jste žili ze své hlavy, že jste ztratili spojení se svým instinktem, s moudrostí své živočišné povahy.

Váš bouřlivý vztah s vlastní živočišností, se zvířetem uvnitř sebe, se jasně ukazuje v oblasti sexuality. Co se děje, když lidé přijmou intimní, sexuální vztah s druhým? V přátelství, kde není sexualita, můžete do jisté míry zůstávat mimo instinktivní oblast, mimo živočišnou povahu. Můžete se spojit z hlavy, a když se spojení prohlubuje, taktéž ze srdce. Jakmile je však jednou mezi dvěma lidmi otevřena oblast sexuality, ve hře jsou jiné síly. Existuje zde instinktivní přitažlivost na fyzické úrovni, přitažlivost mezi protějšky, která má jen malou spojitost s hlavou a stejně tak nemusí mít ani se srdcem. Lidé často zastrašuje jejich sexuální vášeň a mohou reagovat dvěma způsoby. Přitažlivost může vyvolat takový strach ze ztráty kontroly, ze ztráty sebe sama, že se uzavřete a stáhnete se. Nebo můžete jít s proudem přitažlivosti, ale stále se zaměřujete na pocity chtíče, které máte v těle a neotevíráte se až do hluboké intimity, do které vás může sexualita zasvětit. Málokdy dokážou být dva lidé intimní a prožívat spojení na obou úrovních, na úrovni své živočišné povahy a svého srdce.

Je to taková škoda, protože sexualita může být opravdovou bránou k hluboké směsi
spirituální
a lidské lásky.
Proč je pro muže a ženy tak těžké zažívat posvátný a léčivý aspekt sexuality?

Pokud jde o fyzické, sexuální instinkty, vyrůstali jste se všemi druhy tabu a zákazů.
To se začalo v posledních dekádách měnit, ale stále tu neexistuje v této oblasti skutečná svoboda. 

Cítíte se pohodlně s pocity chtíče, který zažíváte? Dokážete si je užít?

Nebo je to ve skutečnosti něco znepokojujícího, čeho byste se chtěli zbavit, a to buď tím nemít fyzický sex (což přetváří sex v něco „svědivého k poškrábání“)
nebo silou mysli se před ním uzavřít?
Pro lidi je stále těžké hravě a radostně přijmout své vlastní sexuální touhy. Děje se to, že se ohledně toho buď zaseknou v hodnoceních nebo straších a vstoupí do hlavy. Anebo se ponoří do svého chtíče provinilým, tajnůstkářským způsobem, činíc ze sexuality něco, co se odehrává v přítmí. V obou případech spojení mezi srdcem a zvířetem, mezi vyšším a nižším, mezi chtíčem a láskou nemůže existovat. Když nejste schopni ocenit tuto živočišnou stránku, uzavírá vás to i před stránkou milující a spirituální.

Jak se můžete znovu spojit s tím, co bylo odděleno, a cítit se svobodněji se svou vlastní zvířecí a sexuální povahou? Ze všeho nejdřív ctěte své tělo a propusťte stará hodnocení o chtíči a sexualitě. Chtíč je přirozený tok energie vytvořený v těle. Je nevinný a není ve své podstatě nebezpečný nebo destruktivní. Pokuste se s ním spojit s radostí a potěšením. Kdykoli cítíte chtíč, užívejte si pocity mravenčení ve svém těle, vnímejte je jako příjemné bez toho, aniž byste na ně působili. Je zde základní smyslnost vašeho těla, která existuje jako spodní proud a umožní vám vychutnat si různé druhy tělesných pocitů jako je jedení, pití, dotýkání, tancování, koupání nebo procházení se na slunci. Sexualita, mít sex s někým jiným, je jedním z vyjádření této základní smyslnosti, která vám jako lidské bytosti náleží. Nestyďte se za ni, radujte se z ní. Vaše smyslná povaha je něco vzácného a nádherného. Když přijímáte svou vlastní smyslnou povahu a vítáte pocity chtíče s otevřenou myslí, můžete se z ní těšit! Můžete ji sdílet s druhou osobou a pokud je mezi vámi dvěma hlubší spojení, zpozorujete, jak vás proud chtíče ve skutečnosti přivádí blíž, umožňuje srdcím navzájem se otevřít a splynout nejen na fyzické úrovni ale i na úrovni emocionální a spirituální.

Chtíč může vést k lásce a ke skutečné intimitě. To, co bych ráda zdůraznila je, že chtíč není opakem posvátné a klidné lásky mezi dvěma lidmi. Chtíč a láska mohou jít ruku v ruce a chtíč vám ve skutečnosti může pomoci dosáhnout s druhým hlubokého stavu intimity, pakliže se mu odevzdáte bez studu a zdrženlivosti. Máte hluboce zakořeněnou představu, že pokud propustíte, pokud jedete na vlně svých emocí nebo vášní, věci se vymknou z rukou. Často je to však opačně. Když se pokoušíte krotit nebo kontrolovat něco jako sexuální vášeň, vyvíjíte úsilí proti přirozené síle, která je tak mocná, že ji i tak ztratíte. Krocením vyvoláváte zvrácené a dokonce perverzní vyjádření sexuality. Ponižující formy sexuality často souvisí s chorobnými a rigidními soudy ohledně lidské povahy.
To je důvod, proč náboženský zápal a sexuální perverzita jdou ruku v ruce.

Pocit bezpečí se svou vlastní sexuální povahou je prvním krokem k intimnímu spojení s druhým. Vážíte si svého vlastního těla a prožitků, které vám chce nabídnout. Pochopitelně, že intimní spojení s druhým vyžaduje víc než jen to. Jednáte s druhou bytostí, formovanou a tvarovanou jiným pozadím a historií. Abyste se oba cítili v bezpečí a jistě, vaše srdce se musí navzájem otevřít. Oba jste postavili obrany, abyste se chránili před odevzdáním se druhému, před důvěrou. Všichni nesete uvnitř stará emocionální zranění. Každý z vás má takové obrany a je důležité si je v sobě uvědomit. Emocionální intimita nastává, když jste ochotni čelit svým vlastním strachům a jste opravdu ochotni navzájem pochopit svou bolest. Když jste ochotni tak činit, ve vašich srdcích je radost a mezi vámi bude proud léčení. Dostanete se blíž jak na tělesné úrovni, tak na úrovni duše. Tento jemný proces spojení je to, o čem je ve skutečnosti umění milování. Nese sebou oddanost, trpělivost, poctivost a odvahu. Je vášnivý i vysoce spirituální.

Když jsem zpočátku hovořila o drahocennosti lidské zkušenosti na Zemi, měla jsem také na mysli umění milování. Jako duše nejste vázáni na formu. Nejste ve své podstatě muž nebo žena, dítě nebo dospělý, nemocný nebo zdravý – to vše jsou dočasné manifestace. Přesto tyto pomíjivé formy nabízí rozmanitost prožitků, které jsou potenciálně mimořádné a hluboce spirituální.
 Být ženou nebo mužem vám nabízí možnost prožívat lidské milování a radovat
se z něj fyzicky, emocionálně a spirituálně.

V souvislosti se sexualitou je v lidské společnosti tolik zmatení. V setkání muže a ženy může být otvor do posvátného splynutí, do místa, ve kterém se cítíte pozvednuti do celistvosti, která vás oba jako lidské bytosti přesahuje. Můžete to nazývat duší nebo Bohem, ale pozoruhodnou věcí je, že tato posvátná zkušenost nemusí vůbec vypadat jako chtíč, ačkoli chtíč – vzájemné fyzické poznávání – vytváří vstup do ní. Vaše pozemská povaha není přízemní nebo ohavná. Sexualita a spiritualita mohou být partnery. Proto vás vyzývám, abyste se cítili se svou vlastní vášní, svými tělesnými touhami, svojí sexualitou uvolněně. Objevujte ji svým vlastním tempem a ve vlastním rytmu. Ve skutečnosti bych vás ráda nyní pozvala, abyste umožnili svému vědomí sestoupit do vašeho břicha. Zakuste, jak tuto oblast cítíte a ponořte se ještě hlouběji do oblasti svých sexuálních orgánů a kořenové čakry (kostrče) – do své pánve. Sestupte dolů do této oblasti svého těla a vnímejte tu zdroj životní síly – můžete vidět nebo vnímat barvu. Zakuste, jak dovolujete tomuto proudu životní síly, smyslnosti a živočišnosti sestoupit přes vaše nohy a navázat spojení se Zemí. Pociťte, jak blahodárné a přirozené je prožívat tento proud v těle.

Pozorujte, pokud je to možné, zda vaše tělo potřebuje něco nyní, zda umožňujete svému tělu zažívat vše, co by rádo prožívalo. Možná je tu něco, co by vaše tělo rádo zažívalo častěji ve svém každodenním životě. Může to být jednoduchá věc, něco, co obcházíte hlavou. Berte tyto potřeby vážně. Tělo chce přivést Domů. Tělo není protikladem k duši, je to duše ve fyzické formě. Je to vaše hlava spíše než tělo, co vás vyhání z vaší duše. Uzavřete mír se svým tělem a užívejte jeho mnohé nabídky.

© Pamela Kribbe
http://www.jeshua.net/
Překlad: Denisa Vaňková