Spiritualita se stává zřejmě populární, nechceme-li říci módní. Mnoho lidí začíná hledat něco, co přesahuje jejich pravidelný život, dokonce i ti, kteří předtím byli zcela materialistického založení. Na zemi se koná velké duchovní probuzení, a tím více a více lidí volá po spiritualitě.
Ale co znamená být duchovním člověkem?
Můžeme to jednoznačně popsat?
1. Harmonie mezi slovy a činy
Činy duchovně založených lidí jsou vždy v harmonii se slovy. Mluví o tom, čemu opravdu věří. Jestliže člověk sleduje životy lidí, kteří se sami nazývají duchovními, může dotyčný hned zaznamenat rozdíl mezi jejich slovy a skutky – jestliže kážou o rovnosti, ale sami se nicméně chovají nadřazeně nad druhými. Jestliže vyžadují, aby lidé vedli jednoduchý život, zatímco sami žijí v dobrých domech a nosí drahé oděvy a šperky. Duchovní člověk nemluví o ničem, co by nebylo praktické. Představuje praktičnost ve svých zásadách a slovech.
2. Seberealizace
Člověk musí rozlišovat mezi učencem a duchovním člověkem. Každá osoba s dobrou pamětí si může zapamatovat každé slovo z písma a prokázat vše silou logiky. Učenec vždy předkládá své argumenty, ve kterých se odvolává na jiné studijní materiály nebo písma. Takže duchovní osoba je seberealizovanou osobou, jejíž znalosti se vynořily z nitra. Tak místo „mám znalosti“ má „dostávám znalosti“. Tak se vysvětlení vynořuje přímo z její duše.
3. Mír
Duchovní člověk je ten, jehož duše se sjednotila s Bohem nebo Duchem. Tak může poznat svět z mnoha širokých perspektiv. Jeho mysl dlí v míru jako voda v hloubce moře. Ví, že všechno, co se na světě stane, má nějakou logiku. Díky své intuici může znát příčinu a důsledek. Proto je vždy v klidu a nezneklidňuje se světskými věcmi, které jsou jako vlny na hladině moře.
4. Netečnost k fyzickému zevnějšku.
Spiritualita je doplňkem k materialismu, právě jako Duch doplňuje tělo. Ten, kdo se zaměří na tělo, nemůže se zaměřit na duši. Tak je duchovní člověk netečný ke svému zevnějšku a také k zevnějšku druhých. Neposuzuje člověka podle jeho zevnějšku, ale posuzuje jej podle jeho duše. Zjev není pro něho podstatný. Proto jestliže je osoba oblečena v módním oděvu a je soustředěna na to, aby byla fyzicky atraktivní, má menší šanci stát se duchovní.
5. Bezvýhradně milující
Láska je nejdůležitější vlastností duchovního člověka. Právě jako my všichni milujeme všechno okolo sebe samých, včetně našeho ne právě perfektního těla, tak stejným způsobem se duchovní člověk identifikuje dokonce i s nepřáteli.
6. Rovnost a spravedlnost
Bůh nás stvořil všechny stejné, i když dal každému jinou roli. Člověk dostal materiální hodnoty na lidské bytí na základě potřeb a zabezpečení. Např. prezident národa je daleko více ceněn než obyčejný metař, protože post prezidenta zastává pouze jeden jedinec a na něj je velký počet uchazečů. Zatímco je mnoho metařů, ale méně uchazečů. Oba jsou národem žádáni. Duchovní osoba nikdy neposuzuje lidi na základě jejich náboženství, kasty, ekonomického postavení nebo pozice ve společnosti. Vidí každého stejnýma očima.
7. Oproštěný od hněvu
Duchovní osoba nikdy nespěchá, není chtivá a ani ji neovládá hněv. Rozhněvaný člověk vždy musí něco dělat, jinak se cítí netrpělivým. Duchovní člověk v každé době zná svou roli v projektu, a dělá to, co je v nejlepším zájmu světa. Je jogínem, který má úplnou kontrolu nad svým tělem, city a myslí.
8. Lidskost
Duchovní člověk je vždy pokorný, v každém člověku vidí Boha nebo pokládá každého za jeho rozšíření. Ví, že je pouze nástrojem v rukou Boha a byl poslán na svět, aby plnil speciální funkce. Nikdy není pyšný.
Sám Ježíš předvedl nutnost lidskosti, když umyl nohy svým učedníkům.
9. Soucit a odpuštění
Duchovní člověk je velmi odpouštějící, ví, že každý bude souzen Bohem podle svých zásluh. Nikoho nestaví na místo Boha a posuzuje člověka podle vlastních norem. I když se někdo k němu nebo k druhé osobě chová špatně, vždy se snaží, aby mu Bůh odpustil. Místo nenávisti k němu, i když jeho chování není ve shodě s jeho přáním nebo není podle písma, má pro něj soucit.
Spiritualita pro každého
Člověk se narodil jako duchovní bytost. Ježíš ve svém prvním kázání řekl: „Je psáno: Člověk není živ nejen z chleba, ale z každého slova, které vychází z úst Boha.“
Související: NOVÁ ZEMĚ 2010
Žádné komentáře:
Okomentovat